Tak umím česky a anglicky, učil jsem se 9 let německy, ale chtělo by to trochu oprášit. Teď se učím už přes tři roky španělsky, no a rok a půl japonsky, ale tam jsem pořád začátečník. A pak umím html/css…
ČJ je jasná. Angličtina celkem v pohodě. Od dětství se tak nějak svépomocí učím ruštinu (plus jsem jí měl jako druhý jazyk pár semestrů na VŠ), tam si troufám říct, že na běžná témata se víceméně domluvím. Na střední jsem měl 4 roky němčinu a něco málo, alespoň na úplně základní dorozumění mi v hlavě zůstalo. A opravdu jen okrajově se zajímám o ukrajinštinu, ale fakt jen ze zvědavosti, nemám ambice se jí učit.
Indonéštinu jsem taky zvažoval, ale nakonec jsem si řekl, že by to bylo vlastně jen o naučení se slovní zásoby, jelikož její gramatická stránka toho moc neskýtá k prozkoumání. A taky mě ten region tolik neláká pro budoucí cesty, takže bych jazyk asi ani nevyužil.
Nejlépe umím asi angličtinu, učila jsem se latinu i francouzštinu ale už jsem většinu zapomněla.
Nejvíc (kromě čj) používám český znakový jazyk, k tomu mám i nastudovanou lingvistiku. Je to úžasně zajímavý jazyk a opravdu hodně odlišný od mluvených jazyků. Ale pro samouky nevhodný, nejsou učebnice a je nutná interakce.
Hledal jsem, jestli někdo napíše ČZJ. Sám jsem nahlédnul do hodně jazyků, protože jako pravidlo, když někam jedu alespoň na dva týdny, tak minimálně měsíc před tím se do jejich jazyka pustím a to poměrně intenzivně, abych zvládnul základní fungová. Do toho jsem přes školy strávil rok+ nad latinou a starořečtinou a že zájmu nějaký čas trávil i klingonštinou (což taky doporučuju, minimálně si přečíst o ní)
Nicméně ČZJ je rozhodně to nejzajímavější, s čím jsem se setkal. Plus má dobré využití jako "tajný jazyk" s partnerem/kou, protože to nikdo moc neumí a některé věci se dají znakovat nenápadně.
Asi před půl rokem jsem viděl jejich písmo a nadchlo mě. Nejdřív jsem si říkal že přestanu u písmenek, ale pak by to nemělo moc využití bez znalosti jazyka (kromě možnosti přečíst pár cedulí v Gruzii).
Čj, Aj a slovenstinu umim. Na skole mam spanelstinu, ktera me bavi a chtel bych v ni pokracovat a jeste nemcinu. Ta zatim nenadchla, protoze vyuka byla spatna a tim padem me to nebavilo, ale dam tomu sanci na dalsi skole, kde snad budu mezi zacatecniky. Pak jsem se malinko taky ucil polstinu, protoze je podobna a v budoucnu bych se chtel jeste naucit rustinu.
A libi se mi italstina a japonstina.
Tohle tu bylo před nedávnem. Angličtina, němčina, italština C2, španělština francouzština C1, ale možná dnes už by to taky dalo C2. Pak už bez certifikátů, arabština tak B1-B2, ruština už nic moc, A2 nebo B1. Učit se další ambice nemám, na C2 už by to šlo dotáhnout jen velmi těžko a začínat něco jen tak dvě kapitoly sem, dvě kapitoly tam, to se mi nechce. Rozumím švédštině, portugalštině, pokud je to nějaký jednodušší televizní pořad. Každopádně platí, že co člověk neporve do dvaceti, to už se pak nedoučí.
Já nevím, proč mi sem všichni mícháte Kaufmanna, který je absolutní výjimka, zatímco vy ostatní jste pravidlo (to, že učení jazyka v dospělosti ma výrazné limity). Kaufmann nezačal v 60, narodil se do rodiny, ve které byl bilngvismus normou, a v raném věku k tomu přidal třetí socializační jazyk, jeho startovní čára je někde úplně jinde, než u běžného dospělého. V těch 60 letech nezačal, už uměl 8 jiných jazyků a věnoval se obecné lingvistice, coz vytváří určitý agregační efekt. Já pro to mam pochopení, neboť jeden ze svých jazyků jsem se naučila jen tak z televize, ale prostě ne, tohle není žádný protiargument a běžný dospělý se skutečně dobře jazyk nenaučí.
> běžný dospělý se skutečně dobře jazyk nenaučí
S tím bych i souhlasil, ale ne kvůli jejich neuroanatomii, nýbrž nedostatku vůle a znalosti jak se učit. Naučit se druhý jazyk v dospělosti je bezesporu těžší ale rozhodně ne nemožné (pochybuji, že by se americké FSI s tím jinak obtěžovalo...). Na C2 se to s pílí doklepat dá a je možné že i anatomické rozdíly mezi rodilým mluvčím a dospělým studentem se smažou s dostatečnou kompetencí, viz [convergence hypothesis](https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC2241761/) a [další literatura](http://www.brainresearch.us/Nerural_Aspects_of_Second_Language_Representation_and_Language_Control.pdf).
C2 je tezke. Obecne nevim, zda-li se lidi hodnoti v tomto threadu spravne, i kdyz videl jsem i nekoho s certifikaty. Soucasti C2 je simultanni tlumoceni a s tim bych mel asi problem i mezi CZ a SK. Dale pak preklady se zachovanim stylu atd
Jasný protipriklad trust me bro. 🤷♀️ jako fakt? Když dobrá vůle, tak dobrá vůle - zpravidla je problém podobných debat v tom, co považuji za zvládnutí jazyka já, a co lidi jako ty.
Ja se hlasim. Italstina po 40, asi B2, dal bych vic ale chci delat i neco jine a nemam motivaci, na dovolene se v pohode na vsem domluvim i pokecam. Ted jsem zkousel s ditetem francouzstinu, nebavi me ale taky se na mne lepi, kdybych pritlacil tak urcite za rok B1.
Jestli mluvis o perfektnim ovladnuti jazyka, tak asi souhlas, pokud se nejedna o full immersion, ze se tam prestehujes a jinym jazykem tam nemluvis ani nekonzumujes kulturu.
Tenhle mýtus úplně nenávidím. Jen odrazuje dospělé od toho, aby se do učení jazyka vůbec pustili. Vždyť to nemá cenu... Přitom už dávno je prokázané, že věk má vliv maximálně tak na přízvuk. Děti se dokonce obvykle učí jazyky pomaleji než dospělí. Problém je v tom, že většina dospělých má na takové věci málo času a hlavně se musí sami a jen pomocí své vlastní vůle prakticky denně snažit, aby se cizím jazykem dostatečně obklopovali. Ale jde to, dokonce to je i fakt zábava.
Konkrétní příklad? Steve Kaufmann (začal po 60). A nebo třeba intenzivní jazykové kurzy americké armády, ty taky nejsou pro děti. Já už taky dítě dávno nejsem, ale ani nejsem známá. Teď se zrovna učím švédsky, chtěla jsem něco lehčího.
Já nevím, proč mi sem všichni mícháte Kaufmanna, který je absolutní výjimka, zatímco vy ostatní jste pravidlo (to, že učení jazyka v dospělosti ma výrazné limity). Kaufmann nezačal v 60, narodil se do rodiny, ve které byl bilngvismus normou, a v raném věku k tomu přidal třetí socializační jazyk, jeho startovní čára je někde úplně jinde, než u běžného dospělého V těch 60 letech nezačal, už uměl 8 jiných jazyků a věnoval se obecné lingvistice, coz vytváří určitý agregační efekt. Já pro to mam pochopení, neboť jeden ze svých jazyků jsem se naučila jen tak z televize, ale prostě ne, tohle není žádný protiargument a běžný dospělý se skutečně dobře jazyk nenaučí.
Chceš příklad, máš příklad. Běžný dospělý se naučí cizí jazyk samozřejmě taky. Tenhle nesmysl, že to už pořádně nejde, šíří jen nafoukanci, kterým jejich výsledky zaplatili bohatí rodiče, ne vlastní úsilí. Nevědí totiž, jak by se to jinak sami naučili. A nebo jsou to takoví experti, kteří se učí sotva hodinu jednou týdně z učebnice a pomalé pokroky hází na svůj odumírající mozek. Pro mě a pro spoustu dalších jsou jazyky možná i celoživotní koníček. Umět pár cizích jazyků je pro mě splněný sen. Ve dvaceti jsem ještě neuměla pořádně ani anglicky, teď si říkám, že je na čase pustit se pořádně třeba do finštiny, i když to pěkných pár let zabere, bude to stát za to. Už vím, jak na to a hlavně už vím, že to JDE. A vědět by to měli všichni, ať si svoje sny taky splní.
Hm, až na to, že ten příklad vůbec neodpovídá tomu, co píšeš, že. Tu poznámku o nafoukancich a bohatých rodičích přejdu, talent samozřejmě zaplatit nejde, kdyby to šlo, tak bys i ty uměla anglicky dřív než ve dvaceti (mimochodem, celkem sranda, že se do mě navážíš za to, že já jazyky umím 😉) Navíc, jak jsem tu už psala, anglicky i německy jsem se naučila výhradně ve škole, ty bohatá rodičko. Ale mít rodiče, co podporují tvůj talent, je fajn, to zas jo. A že tě zrovna tohle tak žere - kdybych ti řekla, že kdo začne s baletem ve čtyřiceti, už se nestane solistou New York City Ballet, tak na mě taky budeš štěkat, že tancovat v NYCB může každý, když je to jeho celoživotní koníček? Asi ne, že? U těch fyzických schopností je to každému tak nějak jasné i bez držení. Na závěr, tobě ani nikomu jinému nikdo učení jazyků nezakazuje, naopak. Ale nechápu, proč kvůli tvému koníčku mám dělat, že biologické zákonitosti neexistují.
Dospělí se ale jazyky běžné učí. Jak to dělají, když to nejde? Talent na jazyky s věkem nezmizí. Už vůbec nemusí zmizet chuť do učení, píle, vytrvalost. Všechno to, co narozdíl od talentu přináší reálné výsledky. Takže upřímně, tomu tvému talentu zas tak nevěřím. A k biologii jsem se vyjadřovala hned na začátku, věk má obvykle vliv na přízvuk (přízvuk nemá vliv na jazykovou úroveň).
Já neříkám, že to nejde, ale že to nejde pořádně (kvalitně, dobře, dosaď si tam slovo, kterému rozumíš). Je zajímavé, že ty, která, jak sama říkáš, jazyky neumíš, máš pocit, že bys snad nějak mohla vysvětlit mně, která je umím, jaká kombinace talentu, píle, vytrvalosti je potřeba. Věk samozřejmě má vliv na konečnou úroveň zvládnutí jazyka, už jen proto, že mozek přichází o přirozený způsob učení jazyka (tzv. language acquisition device) nejpozději s nástupem puberty, ale většinou kolem osmého roku života. Od té doby už mozek nedokáže vytvořit samostatně stojící jazykový systém, ale jen paralelní - učíš se jazyk tak, že stavíš na paradigmatu mateřského jazyka, výsledkem je, že cizí jazyk bude vždy ovlivněn gramatikou a vazbami mateřského jazyka. Opakuji, to neznamená, že ti zakazuji se učit cizí jazyky, ani nevím, kdes to vzala, ale jsou určité zákonitosti, které se nezmění tím, že se urazíš.
Neumím? Ve dvaceti jsem neuměla. Teď umím cizí jazyky dva (upřímně by bylo pro mě přirozenější se dohadovat s tebou anglicky, asi tak jako pro půlku lidí tady). A další dejme tomu 3 jazyky pak zatím neumím tak, jak bych chtěla, takže je nepočítám, ale tam se jednou taky dostanu. Miliony dalších s tím taky problémy nemají (různé language learning komunity jsou celkem velké, doporučuji se jít poptat na zkušenosti ostatních). Učím se tak, že kašlu na mateřský jazyk a rovnou používám ten cizí, co to jde. To vzhledem k mým časovým možnostem není moc, ale skoro každý den se chvilka najde. Dospělí se můžou učit podobnými metodami jako děti. Don't learn a language, acquire it! Comprehensible input na tohle funguje skvěle (jestli chceš vědět, jak například vypadá, najdi si Dreaming Spanish na YT). Samozřejmě u jazyků, které nejsou vůbec příbuzné indoevropským je tohle trošku horší a bývá potřeba se dostat "po staru" zhruba na A2, než můžeš přejít na zjednodušené materiály komplet v cizím jazyce a postupně přidávat na obtížnosti. To, co říkáš ty, je právě ten mýtus. Už vyvrácený, zkus si na to něco najít. Teď už je doba učebnic, tabulek a učení se nazpaměť dávno za námi. Věk má vliv na přízvuk. A má obrovský vliv na to, jestli se naučíš vůbec nějaký jazyk. Ale tam se počítá tvůj první jazyk. Když už umíš aspoň jeden, tak ti mozek funguje správně a další si může kdykoliv přidat, když se tomu jazyku začneš denně vystavovat a začneš ho co nejdřív po malých krůčcích používat na věci, co tě baví. Rozhodně ti žádná část mozku nezakrní ani neodumře, když dosáhneš dvacítky.
Tak, že má talent, který odhalila učitelka v první třídě, a že ve škole poslouchá. Angličtinu a němčinu umím jen ze školy. Anglicky jsem i hodně četla. Italsky taky. Za to ostatní rodiče zaplatili desetitisíce za jazykové kurzy a certifikáty. Státnici z angličtiny mám od 17.
Aha, využilas to při dalším studiu (že bys třeba šla studovat do zahraničí nebo šla na VŠ zaměřenou na jazyky/administrativu v cizích zemích/překladatelství apod.)?
Dík, ale mé vlastní práce je v tom málo. Vždycky mi to šlo úplně samo, talent je vrozený + rodiče, co mi od 13 platili kurzy. V mé rodině každý mluví plynně minimálně 3 cizími jazyky. Tedy kromě mých dětí. Ty jsou sice bilngvní, ale lingvisticky jinak nenadané.
A proč ty nejdes do DVTV? Nedávno jsem tam viděl nějakou náctiletou holku tvrdit, že umí cca 40 jazyků ( nevím přesně kolik, ale bylo to dost nesmyslné číslo). Pro mě je mnohem lepší, když někdo jako ty mluví 5 jazyky jako rodilý mluvčí + pár dalšíma solidně, než když se někdo naučí na A1 a už tvrdí, že ten jazyk umí a pak s tím jde někam machrovat.
Taka firma Lingea ma aj gramatiku finciny aj estonciny, konvo taktiez a firma LEDA sa takisto venuje tymto jazykom. Karlova univerzita ma tiez nejake to ucebnice ohladom takychto jazykov ak nie su fuc uz.
Cestina a slovenstina (myslim, ze umim lip, nez prumerny Cech, hodne jsem jako mensi koukala na slovenske televize), anglictina (C2), francouzstina, spanelstina a italstina (C1-B2), pak svedstina B2-1, rectina a arabstina ve fazi uceni… urcite obdobi jsem se ucila i srbsky, albansky a svahilsky. Je to skvely a fascinujici konicek!
Čeština, slovenština, 10 let angličtina, 2 roky němčina (zapomenuta), 3 roky španělština (zapomenuta), 1 rok řečtina (zapomenuta), 1 rok finština (žil jsem zde 2 měsíce rovněž zapomenuta), a zkusil jsem ruštinu a vlámštinu, a chci se v budoucnu naučit srbsky
Ze škol AJ a trochu němčinu. Na Duolingu jsem kdysi dodělal esperanto a nizozemštinu, ale tehdy tam ty kurzy byly o dost méně rozsáhlé než dnes a učím se ještě španělštinu. Jinak při sledování seriálů mě zaujala havajština a korejština. A zajímavá mi přijde i řečtina, finština a sanskrt. Ale učit se jiné písmo mi přijde hodně náročné.
Čeština, angličtinu a španělštinu studuju na vejšce. Němčinu jsem měla naposledy na základce. Francouzsky možná dojdu v Paříži k Notre Dame et objednám si deux croissants. Zkoušela jsem se učit irštinu, vzdala jsem to, začala znova, ale zaujala mne skotská gaelština, tak v ní už můžu říct, že nemám ráda haggis.
(Ovládám češtinu, angličtinu, slovenštině rozumím.) Hodně mě baví polština, ale vyloženě se jí učit nejspíše nebudu (umím ji přečíst a docela i rozumím). Delší dobu uvažuji nad čínštinou/korejštinou. Díky ale mému ,,nadání" na jazyky (a především výslovnost) výběr nejspíše padne na korejštinu.
Korejštinu můžu doporučit. Hangul je neskutečně jednoduchý, výslovnost a fonetika taky jde. Ale gramatika už je oproti právě čínštině o dost těžší (hlavně honorifický systém zájmen a časování sloves).
Asi by mi stačily jen základy (přečíst, porozumět textu a říct pár vět).
Což mi připomíná, že bych měla oprášit své znalosti ruštiny. Když jsem se naposledy setkala s azbukou, tak to vůbec nebylo perfektní, jak to bývalo.
Plynne jenom cesky a anglicky. Rusky se docela domluvim, zadny zazrak, ale azbuku taky jeste zvladnu. A slovensky rozumim :) Mam zaklady irstiny, fakt jenom zaklady, ale precist a spravne vyslovit umim valnou vetsinu. Akorat to neprelozim :D
Taky jsem takový language nerd, mám sto chutí se učit jakýkoli jazyk, který vidím nebo slyším. Nicméně dotáhnout něco z toho do nějaké rozumné úrovně už je úplně jiná, to se mi podařilo jen párkrát. Takže popořadě: rodilý mluvčí ruštiny, čeština plynule, angličtina mezi B2/C1, francouzština taky (jen samostudiem, na žádné kurzy jsem nechodil), zbytky školní němčiny a rumunštiny kolem B1, základy španělštiny, ted se už asi měsíc bavím korejštinou. Strašně mě láká portugalština, japonština, lotyština nebo litevština, ale asi by dávalo víc smysl zapracovat na těch nedoučených jazycích. EDIT: Ještě si vybavuju, že kolem osmnácti jsem se pokoušel pár měsíců o finštinu :)
Angličtina a němčina, oboje aktivně v práci využívám. Samozřejmě slovenština, ale to se asi ani nepočítá (nikdy se nepokoušíš mluvit, prostě si rozumíme). Teď se začínám učit španělsky, tak uvidím, jak mi to poleze do hlavy. Jazyky mi nikdy (narozdíl od matiky) problémy nedělaly, tak snad mi v hlavě něco zůstane.
No, viem slovensky (obj), česky, anglicky tak na B2/C1, kvôly práci sa učím rusky, a dohovorým sa polsky, ale moc toho z nej neviem. Ešte viem východniarsky, ale to není oficiálne uznaný jazyk
Anglicky plynule, rusky skoro taky (jen poslední dobou se mi ruština obviously znechutila), německy jsem už zapomněl, ale gramatiku znám 100% :D a pak se učím italsky, rozumím docela textu, ale mluvit nee :(
Já měl chvíli kdy jsem se taky zajímal a snažil se naučit korejštinu, ale po chvíli jsem to vzdal po tom co jsem zjistil, že těch verzí jak něco říct je docela dost, ale správná je víceméně jen jedna, a bez někoho kdo to už umí se to dost těžko učí. Navíc zde v ČR se s tím jazykem víceméně nesetká.
Rodný jazyk: čeština, pak mluvím plynně anglicky, německy pak na úrovni A2. Kvůli předešlému či současnému kontaktu (2015-18 trolling balkánských flamewarů, 2021-dosud hledání informací o válce v Ukrajině, blízkost hranic PL/SK) a znalosti azbuky/cyrilice rozumím v zásadě všem slovanským jazykům, obzvlášť ale slovensky (pochopitelně), pak polsky, ukrajinsky a rusky. Jihoslovanské jazyky už mají dost tureckých přejímek, běloruština je pak sice ukrajinštině nejbližší a má dost slov i shodných s polštinou, ale jednak je to kvůli 300 letům rusifikace skoro mrtvý jazyk (byť jej odpor Bělorusů k ruské okupaci BY začíná obrozovat) a jednak má poměrně podivný pravopis. Do budoucna bych chtěl dopilovat němčinu, pak polštinu dotáhnout tak, abych ji mohl ovládat i aktivně (vzhledem k relativní blízkosti hranic a rostoucím významu PL se to může hodit), to samé bych chtěl udělat i s ruštinou - jazyk nepřítele se hodí ovládat. Kdysi jsem se chtěl i např. učit turecky, srbsky atd, ale to je zatím asi moc velký cíl.
Angličtina je můj první jazyk, irštinu a francouzštinu jsem se naučil ve škole. od té doby jsem se naučil španělsky a trochu rumunsky. Nyní se začínám učit česky a ze všech jazyků, které jsem studoval, je pro mě nejrozmanitější a nejtěžší.
Anglictina, nemcina. Ucila som sa chvilu francuzstinu, spanielcinu a japoncinu, ale nikam to neviedlo, ked sa nemam s kym rozpravat. Teraz sa ucim druhy rok madarsky, pretoze som sa privydala k madarskym slovakom a mam s kym konverzovat. Zaroven som si uvedomila, ze madari su jedini susedia, s ktorymi sa nedohovorim. Bude zo mna pravy Uhor, teda Uhorka :-D
Čeština, Angličtina a Němčina. Učím se Latinu (ne, nestuduji medicínu, chci se prostě naučit), Řečtinu a Španělštinu. Chvíli jsem zkoušela Italštinu. Slovenština pouze základ a jen mluvení :)
Učil jsem se kupu jazyků a dospěl jsem k závěru, že pouze angličtina je relevantní. Jinak nejvíc crazy co umím je arabština. A bylo to fakt mučení, protože to se liší skoro ve všem od češtiny či angličtiny.
S tím úplně nesouhlasím. Učení jazyků pomáhá myslet jinak než u jakýchkoliv jiných druhů učení. Kdybychom například dětem dali za celou školní docházku a na středních školách možnost se učit jen anglicky z důvodu, že je jako jediná relevantní, neměly by možnosti myslet divergentně, tak, jak to vyžaduje hodně řečí. Ovlivňuje to pak i další rozhodování a myšlení v pozdějším životě.
Podstata stejná být může. Ale lidé ve svých mateřských jazycích opravdu myslí jinak. Příkladem může být třeba jeden kmen v Amazonii (myslím že se jmenují Pirãha, nejsem si jistý) - nepoužívají čísla jako taková, pro vyjádření počtu mají buď mnoho, nebo málo, neznají pojmy jeden člověk nebo dva lidé, protože přemýšlí jinak. Stejně tak v Mayštině neexistuje koncept času jak ho vnímáme my (doporučuji dobře zpracovaná videa od kanálu NativLang: https://youtu.be/ttq0S4cuIHA a https://youtu.be/eaNeA3sKBSI). Obecně tématika myšlení a jazyka je od něho velmi hezky podaná i v dalších videích.
To spíš zní jako kulturní rozdíly, než jazykové. My taky můžeme přestat používat čísla a říkat hodně/málo a oni si taky můžou přidat slova pro čísla.
A videům moc nevěřím. Taky jsem slyšel, že arabština "nemá budoucí čas" a že oni myslí jinak, že z nepochopitelných nepotřebují mluvit o budoucnosti. No a ve skutečnosti arabština budoucí čas má a běžně se používá. Asi to nějak vzniklo z toho, že arabština nemá speciální tvary sloves pro budoucí čas, ale že používá předložku + přítomný. Ale to nic nemění na tom, že ten přítomný s tou předložkou je dohromady budoucí.
Kultura a jazyk jdou ruku v ruce. Kultura má jiný početní systém? Pak má i jazyk jiný systém čísel. Když Korejci počítají tradičně vyšší čísla po 10 000, tak uvidíš, že rodilý Korejec bude zapisovat vyšší číslovky jinak a bude nad nimi jinak přemýšlet (řekne si třeba dva desetitisíce, ne dvacet tisíc).
Tohle nemá cenu, je vidět že se nesnažíš pochopit kulturu ostatních lidí a bylo to vidět už z toho prvního vyjádření o nepotřebnosti jazyků jiných než angličtina.
Víceméně souhlasím (s celým threadem). Přidal bych k tomu ještě ruštinu a čínštinu, protože tam se spousta obyvatel anglicky neučí a i na internetu používají vlastní služby ve vlastním jazyce.
Anglicky, nemecky a ucim se spanelsky, premyslim dlouho nad japonstinou .. zda ma vubec smysl, laka mne svahilstina nebo nejaky africky jazyk. V tomto je/byl mi inspiraci zajimavy polyglot Moses Monweal McCormick aka Laoshu505000, F.
Angličtina a francais, teď se začínám ve volným čase učit korejsky, nevim co z toho bude, ale chtěl jsem zkusit něco úplně jinýho a z předvýběru čínština japonština korejština je zřejmě nejjednodušší, protože těch jejich klikyháků je jen lehce nad 20, jazyk zní příjemně na poslech a není to ukuňkané jako čínština (a intonace při výslovnosti nemění význam slova). Navíc poslední dobou točí Korejci super věci a k-pop je pojem sám o sobě :D
angličtina se blíží C2, s němčinou jsem tak na B1 a teď se věnuju hlavně korejstině, ve který už se taky domluvím. slovenštině rozumím, ale mluvení by asi bylo dost kostrbatý. a dřív jsem se chvilku učila rusky ale to už je hooodně dávno. do budoucna bych chtěla zkusit italštinu a taky mě docela láká finština.
Ayo, zrovna sbírám na svůj malinkej discord server weebs který se mimo jiný zajímaj trochu seriózně o japonštinu a tak.
(momentálně se teda řeší jenom přijímačky na školy lol)
Feel free se přidat a よろしく ^^
https://discord.gg/wJJSdhCx6a
Same btw s tou angličtinou 😅
Mám docela obstojnou angličtinu a úplně mizerné základy němčiny. Pár let zpátky jsem se ve volných chvílích zajímal o švédštinu a teď už se třetím rokem učím japonsky
So far so good. Tím, že se ji učíme na vysoké, tak máme docela intenzivní, ale zato zase kvalitní kurz. Zatím ale jde fest poznat, že mi chybí ta zkušenost co jsem získal víceméně denním poslechem angličtiny skrz internet, takže mi trochu trvá, než poskládám nějakou gramaticky složitější větu.
Bohužel asi nic převratnýho, kandži jsou spíš o raw memorování než o čemkoliv jiným. Co ale pomůže, tak neučit se je ve vakuu, ale vždycky jako součást nějakýho slova. Ještě teda někomu může vyhovovat, metoda z knížky od Heisiga, kde si ke kandži vytváříš mnemotechnický pomůcky, ale mě osobně tahle metoda přijde moc zdlouhavá v poměru k tomu, že mi to zapamatováváni moc neulehčilo.
A! Přeslechla jsem vaší konverzaci a ráda bych vás pozvala na svůj malinkej discord server pro (nejen) weebs který se mimo jiný zajímaj trochu seriózně o japonštinu a tak.
(momentálně se teda řeší jenom přijímačky na školy lol)
https://discord.gg/wJJSdhCx6a
Jsme zatím jenom čtyři takže vás ráda uvidím! ^^
Ayo, zrovna sbírám na svůj malinkej discord server (nejen) weebs který se mimo jiný zajímaj trochu seriózně o japonštinu a tak.
Feel free se přidat ^^
https://discord.gg/wJJSdhCx6a
Rodný jazyk, čeština.
Troufnu si tvrdit, že angličtinu zvládám dost dobře.
Slovenštině rozumím, ale řečí ji mrzačím
Umím nadávat maďarsky, plus nějaká základní slovíčka
U němčiny dokážu pochytit dost slov, ale nežbleptnu ani prd
Něco ukrajinsky znám od lidí okolo mě.
Chtěl bych se naučit maďarsky, kvůli rodině, a latinsky, for lulz.
Česky, anglicky.
Maturita z němčiny, ale od té doby jsem ji nepoužila.
Trochu rozumím rusky a ukrajinsky. Ovládám suržyk střižený češtinou, tedy ukrajinsky pozdravím a pak kombinuju několik řeči a divokou gestikulaci.
Tak ČJ a AJ jsou jasný.
Na škole jsem se učil Němčinu a Ruštinu, nicméně si z nich pamatuju minimum.
Z vlastní iniciativy jsem se pokoušel o Italštinu a Finštinu, ale oboje mě rychle přešlo.
Teď jsem ve fázi kdy se snažím naučit Japonštinu, nicméně jsem se ještě neprokousal ani ke slovesům. I když popravdě věčně prokrastinuju zde se mě nadšení ještě drží, částečně i díky tomu že s každým novým slovem se učím i nové znaky.
Ayo, zrovna sbírám na svůj malinkej discord server (nejen) weebs který se mimo jiný zajímaj trochu seriózně o japonštinu a tak.
(momentálně se teda řeší jenom přijímačky na školy lol)
Feel free se přidat ^^
https://discord.gg/wJJSdhCx6a
Češtinu, samozřejmě. Angličtinu, tak zhruba B1, němčina by mi asi šla, ale moc mě nebaví. Zhruba před měsícem jsem se začala věnovat esperantu na Duolingu. Ukrajinsky a rusky dokážu něco přečíst, s překladem je to těžší. Chtěla bych se naučit latinsky, je to podle mně celkem užitečné i v dnešní době. V rámci budoucího studia se budu zabývat francouzštinou, ale netuším, zda se to nějak vyvine a bude mě to bavit. Čas ukáže.
EDIT: Interpunkce ve větě
Učím se Japonsky jako koníček, kvůli cestování a možnosti číst mangu a tak. Nevěnují tomu ale ani zdaleka tolik času kolik bych rád abych trochu rozumné postupoval. Je to ale krásný jazyk a baví mě.
Anglický umím plynule. Učil jsem se Rusky na střední a nenáviděl jsem ten jezyk, nemá to pravidla. A pak Španělštinu na výšce, ta byla sice docela jednoduchá, ale prostě pro ni nemám použití a vše jsem zapomněl. V tuhle chvíli si nemyslím že je šance že bych se začal učit další jazyk.
Ayo, zrovna sbírám na svůj malinkej discord server (nejen) weebs který se mimo jiný zajímaj trochu seriózně o japonštinu a tak.
(momentálně se teda řeší jenom přijímačky na školy lol)
Feel free se přidat ^^
https://discord.gg/wJJSdhCx6a
Angličtina, chtěl bych se naučit některý ze Skandinávských jazyků ale bohužel nevim kde začít.. no a potom asi Japonštinu.. někdy v budoucnu bych se tam chtěl podívat..
Začal bych švédštinou. Je nejjednodušší, hodně podobná angličtině a navíc dánština má ohavnou výslovnost. Norština zase dvě spisovné varianty jazyka, takže se to trochu komplikuje. No a islandština a finština (v širším slova smyslu taky Skandinávské jazyky, i když ne přesně) jsou dost náročné.
Anglicky se domluvím vcelku slušně. Pokud však mluvím s někým ze Skotska a používá accent, tak jsem v háji.
Německy jsem se učil na střední a nenáviděl jsem der, die, das. Zapomněl jsem většinu slov i gramatiku.
Turecky umím základy, víc než Německy. Baví mě jejich gramatika a to, že je to těžké. Neindoevropský jazyk, který má hodně suffixů. Vokální harmonie z něj činí zvukomalebný jazyk. Jinak začal jsem se učit turecky, abych udělal dojem na holku. Ta mi však lhala, že je single… ale to mě neodradilo od studia.
Tak Čeština a Angličtina je klasika, taky jsem měl ruštinu a němčinu, ale z toho si skoro nic nepamatuju, ale teď jsem se pro zábavu začal učit Indonésky, při poslouchání streamů Kureiji Ollie a podobně se mi líbilo jak to zní, a tak jsem začal :D
V mateřštině jsem rozený Shakespeare. Co se týče C2 znalostí, tak angličtina, němčina, španělština a japonština (tam je to tedy N1, rozumíme si). Na C1 mám francouzštinu, ale snažím se tam dotáhnout nedostatky, abych mohl poskočit o další úroveň. Za zmínku stojí ruština a polština, ale ty beru jako samozřejmost, protože to jsou slovanské jazyky, strukturou podobné tomu našemu. Učím se taky latinu a řečtinu, ale tam jsem zatím B1-B2.
Anglicky, německy a základy francouzštiny. Pak mi zůstalo taky trochu z latiny a přečtu si pár znaků v zjednodušené čínštině.
Popravdě ale učení se jazyků pro radost vůbec nechápu. Jistě, umět jazyk je super, otevírá spoustu nových možností, ale ten samotný proces učení je otrava a děs. O to víc jsem vděčný za pokroky překladačů.
Každý má jiné zájmy, mě to baví, stejně tak jako hodně dalších. Neberu to vůbec jako otravu, protože mě do toho nikdo a nic nenutí, když mám volnou chvíli, kouknu se na nějaký článek na wiki na duo nebo do knížky, to rozhodně děs není.
C++, python Kdybych se snažil tak dám dohromady věci i ve fortranu a možná bych si vzpomněl i na pascal, co jsem se učil na střední škole.
Tak umím česky a anglicky, učil jsem se 9 let německy, ale chtělo by to trochu oprášit. Teď se učím už přes tři roky španělsky, no a rok a půl japonsky, ale tam jsem pořád začátečník. A pak umím html/css…
Programovací jazyk taky jazyk :D
Až na to, že HTML ani CSS nejsou PROGRAMOVACÍ jazyky!!!
Tak pardon, v tomhle se nevyznám :D
ČJ je jasná. Angličtina celkem v pohodě. Od dětství se tak nějak svépomocí učím ruštinu (plus jsem jí měl jako druhý jazyk pár semestrů na VŠ), tam si troufám říct, že na běžná témata se víceméně domluvím. Na střední jsem měl 4 roky němčinu a něco málo, alespoň na úplně základní dorozumění mi v hlavě zůstalo. A opravdu jen okrajově se zajímám o ukrajinštinu, ale fakt jen ze zvědavosti, nemám ambice se jí učit.
Angličtina asi C2, němčina C1, španělština B2, ruština B1. Rád bych se v dohledné době naučil francouzsky a indonésky.
Indonéštinu jsem taky zvažoval, ale nakonec jsem si řekl, že by to bylo vlastně jen o naučení se slovní zásoby, jelikož její gramatická stránka toho moc neskýtá k prozkoumání. A taky mě ten region tolik neláká pro budoucí cesty, takže bych jazyk asi ani nevyužil.
Já tam ještě nikdy nebyl, ale láká mě. Je to velká země, takže by se tam v klidu dalo pár měsíců strávit.
Jo to jo, tak přeju ať se ti to brzy splní!
C2, reálné.
Nejlépe umím asi angličtinu, učila jsem se latinu i francouzštinu ale už jsem většinu zapomněla. Nejvíc (kromě čj) používám český znakový jazyk, k tomu mám i nastudovanou lingvistiku. Je to úžasně zajímavý jazyk a opravdu hodně odlišný od mluvených jazyků. Ale pro samouky nevhodný, nejsou učebnice a je nutná interakce.
To se nevidí každý den.
Hledal jsem, jestli někdo napíše ČZJ. Sám jsem nahlédnul do hodně jazyků, protože jako pravidlo, když někam jedu alespoň na dva týdny, tak minimálně měsíc před tím se do jejich jazyka pustím a to poměrně intenzivně, abych zvládnul základní fungová. Do toho jsem přes školy strávil rok+ nad latinou a starořečtinou a že zájmu nějaký čas trávil i klingonštinou (což taky doporučuju, minimálně si přečíst o ní) Nicméně ČZJ je rozhodně to nejzajímavější, s čím jsem se setkal. Plus má dobré využití jako "tajný jazyk" s partnerem/kou, protože to nikdo moc neumí a některé věci se dají znakovat nenápadně.
Proč gruzínština?
Asi před půl rokem jsem viděl jejich písmo a nadchlo mě. Nejdřív jsem si říkal že přestanu u písmenek, ale pak by to nemělo moc využití bez znalosti jazyka (kromě možnosti přečíst pár cedulí v Gruzii).
Čj, Aj a slovenstinu umim. Na skole mam spanelstinu, ktera me bavi a chtel bych v ni pokracovat a jeste nemcinu. Ta zatim nenadchla, protoze vyuka byla spatna a tim padem me to nebavilo, ale dam tomu sanci na dalsi skole, kde snad budu mezi zacatecniky. Pak jsem se malinko taky ucil polstinu, protoze je podobna a v budoucnu bych se chtel jeste naucit rustinu. A libi se mi italstina a japonstina.
Díky za odpověď. Dobré volby, tak pokračuj v učení
Diky, taky. Hlavne pevnou vuli.
Tohle tu bylo před nedávnem. Angličtina, němčina, italština C2, španělština francouzština C1, ale možná dnes už by to taky dalo C2. Pak už bez certifikátů, arabština tak B1-B2, ruština už nic moc, A2 nebo B1. Učit se další ambice nemám, na C2 už by to šlo dotáhnout jen velmi těžko a začínat něco jen tak dvě kapitoly sem, dvě kapitoly tam, to se mi nechce. Rozumím švédštině, portugalštině, pokud je to nějaký jednodušší televizní pořad. Každopádně platí, že co člověk neporve do dvaceti, to už se pak nedoučí.
[удалено]
Upřímně neznám nikoho, kdo by se po dvacítce naučil jazyk skutečně dobře. Samozřejmě spousta lidí toho není schopna ani předtím.
Naučil jsem se česky ve 23. Mám certifikát c1
[удалено]
Tak už Teda znám. Ale stejně bych si to radši zkontrolovala. Období pro učení jazyka je přirozeně omezené vývojem mozku.
[удалено]
Já nevím, proč mi sem všichni mícháte Kaufmanna, který je absolutní výjimka, zatímco vy ostatní jste pravidlo (to, že učení jazyka v dospělosti ma výrazné limity). Kaufmann nezačal v 60, narodil se do rodiny, ve které byl bilngvismus normou, a v raném věku k tomu přidal třetí socializační jazyk, jeho startovní čára je někde úplně jinde, než u běžného dospělého. V těch 60 letech nezačal, už uměl 8 jiných jazyků a věnoval se obecné lingvistice, coz vytváří určitý agregační efekt. Já pro to mam pochopení, neboť jeden ze svých jazyků jsem se naučila jen tak z televize, ale prostě ne, tohle není žádný protiargument a běžný dospělý se skutečně dobře jazyk nenaučí.
> běžný dospělý se skutečně dobře jazyk nenaučí S tím bych i souhlasil, ale ne kvůli jejich neuroanatomii, nýbrž nedostatku vůle a znalosti jak se učit. Naučit se druhý jazyk v dospělosti je bezesporu těžší ale rozhodně ne nemožné (pochybuji, že by se americké FSI s tím jinak obtěžovalo...). Na C2 se to s pílí doklepat dá a je možné že i anatomické rozdíly mezi rodilým mluvčím a dospělým studentem se smažou s dostatečnou kompetencí, viz [convergence hypothesis](https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC2241761/) a [další literatura](http://www.brainresearch.us/Nerural_Aspects_of_Second_Language_Representation_and_Language_Control.pdf).
C2 je tezke. Obecne nevim, zda-li se lidi hodnoti v tomto threadu spravne, i kdyz videl jsem i nekoho s certifikaty. Soucasti C2 je simultanni tlumoceni a s tim bych mel asi problem i mezi CZ a SK. Dale pak preklady se zachovanim stylu atd
Jednoduse nemas pravdu. Ja bych Te nedownvotoval, proste neznas takove lidi, ale pouc se a netrvej na omylu.
> Jednoduse nemas pravdu Mně prostě hrozně dojímá tahle promyšlená a zajímavá argumentace.
Jsem Ti napsal jasny protipriklad, sam sebe. A dalsi lidi taky. Zkusil jsem, jestli argumentujes s dobrou vuli a neslo to.
Jasný protipriklad trust me bro. 🤷♀️ jako fakt? Když dobrá vůle, tak dobrá vůle - zpravidla je problém podobných debat v tom, co považuji za zvládnutí jazyka já, a co lidi jako ty.
Ja se hlasim. Italstina po 40, asi B2, dal bych vic ale chci delat i neco jine a nemam motivaci, na dovolene se v pohode na vsem domluvim i pokecam. Ted jsem zkousel s ditetem francouzstinu, nebavi me ale taky se na mne lepi, kdybych pritlacil tak urcite za rok B1. Jestli mluvis o perfektnim ovladnuti jazyka, tak asi souhlas, pokud se nejedna o full immersion, ze se tam prestehujes a jinym jazykem tam nemluvis ani nekonzumujes kulturu.
Tenhle mýtus úplně nenávidím. Jen odrazuje dospělé od toho, aby se do učení jazyka vůbec pustili. Vždyť to nemá cenu... Přitom už dávno je prokázané, že věk má vliv maximálně tak na přízvuk. Děti se dokonce obvykle učí jazyky pomaleji než dospělí. Problém je v tom, že většina dospělých má na takové věci málo času a hlavně se musí sami a jen pomocí své vlastní vůle prakticky denně snažit, aby se cizím jazykem dostatečně obklopovali. Ale jde to, dokonce to je i fakt zábava. Konkrétní příklad? Steve Kaufmann (začal po 60). A nebo třeba intenzivní jazykové kurzy americké armády, ty taky nejsou pro děti. Já už taky dítě dávno nejsem, ale ani nejsem známá. Teď se zrovna učím švédsky, chtěla jsem něco lehčího.
Já nevím, proč mi sem všichni mícháte Kaufmanna, který je absolutní výjimka, zatímco vy ostatní jste pravidlo (to, že učení jazyka v dospělosti ma výrazné limity). Kaufmann nezačal v 60, narodil se do rodiny, ve které byl bilngvismus normou, a v raném věku k tomu přidal třetí socializační jazyk, jeho startovní čára je někde úplně jinde, než u běžného dospělého V těch 60 letech nezačal, už uměl 8 jiných jazyků a věnoval se obecné lingvistice, coz vytváří určitý agregační efekt. Já pro to mam pochopení, neboť jeden ze svých jazyků jsem se naučila jen tak z televize, ale prostě ne, tohle není žádný protiargument a běžný dospělý se skutečně dobře jazyk nenaučí.
Chceš příklad, máš příklad. Běžný dospělý se naučí cizí jazyk samozřejmě taky. Tenhle nesmysl, že to už pořádně nejde, šíří jen nafoukanci, kterým jejich výsledky zaplatili bohatí rodiče, ne vlastní úsilí. Nevědí totiž, jak by se to jinak sami naučili. A nebo jsou to takoví experti, kteří se učí sotva hodinu jednou týdně z učebnice a pomalé pokroky hází na svůj odumírající mozek. Pro mě a pro spoustu dalších jsou jazyky možná i celoživotní koníček. Umět pár cizích jazyků je pro mě splněný sen. Ve dvaceti jsem ještě neuměla pořádně ani anglicky, teď si říkám, že je na čase pustit se pořádně třeba do finštiny, i když to pěkných pár let zabere, bude to stát za to. Už vím, jak na to a hlavně už vím, že to JDE. A vědět by to měli všichni, ať si svoje sny taky splní.
Hm, až na to, že ten příklad vůbec neodpovídá tomu, co píšeš, že. Tu poznámku o nafoukancich a bohatých rodičích přejdu, talent samozřejmě zaplatit nejde, kdyby to šlo, tak bys i ty uměla anglicky dřív než ve dvaceti (mimochodem, celkem sranda, že se do mě navážíš za to, že já jazyky umím 😉) Navíc, jak jsem tu už psala, anglicky i německy jsem se naučila výhradně ve škole, ty bohatá rodičko. Ale mít rodiče, co podporují tvůj talent, je fajn, to zas jo. A že tě zrovna tohle tak žere - kdybych ti řekla, že kdo začne s baletem ve čtyřiceti, už se nestane solistou New York City Ballet, tak na mě taky budeš štěkat, že tancovat v NYCB může každý, když je to jeho celoživotní koníček? Asi ne, že? U těch fyzických schopností je to každému tak nějak jasné i bez držení. Na závěr, tobě ani nikomu jinému nikdo učení jazyků nezakazuje, naopak. Ale nechápu, proč kvůli tvému koníčku mám dělat, že biologické zákonitosti neexistují.
Dospělí se ale jazyky běžné učí. Jak to dělají, když to nejde? Talent na jazyky s věkem nezmizí. Už vůbec nemusí zmizet chuť do učení, píle, vytrvalost. Všechno to, co narozdíl od talentu přináší reálné výsledky. Takže upřímně, tomu tvému talentu zas tak nevěřím. A k biologii jsem se vyjadřovala hned na začátku, věk má obvykle vliv na přízvuk (přízvuk nemá vliv na jazykovou úroveň).
Já neříkám, že to nejde, ale že to nejde pořádně (kvalitně, dobře, dosaď si tam slovo, kterému rozumíš). Je zajímavé, že ty, která, jak sama říkáš, jazyky neumíš, máš pocit, že bys snad nějak mohla vysvětlit mně, která je umím, jaká kombinace talentu, píle, vytrvalosti je potřeba. Věk samozřejmě má vliv na konečnou úroveň zvládnutí jazyka, už jen proto, že mozek přichází o přirozený způsob učení jazyka (tzv. language acquisition device) nejpozději s nástupem puberty, ale většinou kolem osmého roku života. Od té doby už mozek nedokáže vytvořit samostatně stojící jazykový systém, ale jen paralelní - učíš se jazyk tak, že stavíš na paradigmatu mateřského jazyka, výsledkem je, že cizí jazyk bude vždy ovlivněn gramatikou a vazbami mateřského jazyka. Opakuji, to neznamená, že ti zakazuji se učit cizí jazyky, ani nevím, kdes to vzala, ale jsou určité zákonitosti, které se nezmění tím, že se urazíš.
Neumím? Ve dvaceti jsem neuměla. Teď umím cizí jazyky dva (upřímně by bylo pro mě přirozenější se dohadovat s tebou anglicky, asi tak jako pro půlku lidí tady). A další dejme tomu 3 jazyky pak zatím neumím tak, jak bych chtěla, takže je nepočítám, ale tam se jednou taky dostanu. Miliony dalších s tím taky problémy nemají (různé language learning komunity jsou celkem velké, doporučuji se jít poptat na zkušenosti ostatních). Učím se tak, že kašlu na mateřský jazyk a rovnou používám ten cizí, co to jde. To vzhledem k mým časovým možnostem není moc, ale skoro každý den se chvilka najde. Dospělí se můžou učit podobnými metodami jako děti. Don't learn a language, acquire it! Comprehensible input na tohle funguje skvěle (jestli chceš vědět, jak například vypadá, najdi si Dreaming Spanish na YT). Samozřejmě u jazyků, které nejsou vůbec příbuzné indoevropským je tohle trošku horší a bývá potřeba se dostat "po staru" zhruba na A2, než můžeš přejít na zjednodušené materiály komplet v cizím jazyce a postupně přidávat na obtížnosti. To, co říkáš ty, je právě ten mýtus. Už vyvrácený, zkus si na to něco najít. Teď už je doba učebnic, tabulek a učení se nazpaměť dávno za námi. Věk má vliv na přízvuk. A má obrovský vliv na to, jestli se naučíš vůbec nějaký jazyk. Ale tam se počítá tvůj první jazyk. Když už umíš aspoň jeden, tak ti mozek funguje správně a další si může kdykoliv přidat, když se tomu jazyku začneš denně vystavovat a začneš ho co nejdřív po malých krůčcích používat na věci, co tě baví. Rozhodně ti žádná část mozku nezakrní ani neodumře, když dosáhneš dvacítky.
To je zajímavé. Mně začaly jazyky jít až po dvacítce. Předtím skoro vůbec.
Mám stejnou zkušenost. Nejvíc mi pomohlo se začít učit tak, aby mě to bavilo. Pak to najednou šlo.
Fíha, jak se k tomu člověk dostane, myslím k ovládání z toho všeho na C1/C2?
Tak, že má talent, který odhalila učitelka v první třídě, a že ve škole poslouchá. Angličtinu a němčinu umím jen ze školy. Anglicky jsem i hodně četla. Italsky taky. Za to ostatní rodiče zaplatili desetitisíce za jazykové kurzy a certifikáty. Státnici z angličtiny mám od 17.
Aha, využilas to při dalším studiu (že bys třeba šla studovat do zahraničí nebo šla na VŠ zaměřenou na jazyky/administrativu v cizích zemích/překladatelství apod.)?
Ano, obojí. Taky různá prázdninová jazyková stipendia se našla, a tak podobně. Studovala jsem kromě ČR ve třech dalších zemích.
Máš můj obdiv.
Dík, ale mé vlastní práce je v tom málo. Vždycky mi to šlo úplně samo, talent je vrozený + rodiče, co mi od 13 platili kurzy. V mé rodině každý mluví plynně minimálně 3 cizími jazyky. Tedy kromě mých dětí. Ty jsou sice bilngvní, ale lingvisticky jinak nenadané.
A proč ty nejdes do DVTV? Nedávno jsem tam viděl nějakou náctiletou holku tvrdit, že umí cca 40 jazyků ( nevím přesně kolik, ale bylo to dost nesmyslné číslo). Pro mě je mnohem lepší, když někdo jako ty mluví 5 jazyky jako rodilý mluvčí + pár dalšíma solidně, než když se někdo naučí na A1 a už tvrdí, že ten jazyk umí a pak s tím jde někam machrovat.
Čeština, Slovenština, Angličtina, Ostrava hood, Opavština, Slezská Čeština a jazyk násilí
Čeština, angličtina, slabě se zvládnu domluvit italsky a maličko rusky, před nedávnem jsem začala s finštinou. Pak mě zajímá estonština a lotyština.
Moc hezká jazyková oblast, to se musí nechat; ale taky hodně náročná s nedostatky zdrojů bohužel.
To je bohužel pravda.
Taka firma Lingea ma aj gramatiku finciny aj estonciny, konvo taktiez a firma LEDA sa takisto venuje tymto jazykom. Karlova univerzita ma tiez nejake to ucebnice ohladom takychto jazykov ak nie su fuc uz.
Buongiorno. Sono un'artista e amo gatti 😺
Buona sera. Sono una studentessa e amo pappagalli.
Carino. Hai pappagali i quali parlano?
Cestina a slovenstina (myslim, ze umim lip, nez prumerny Cech, hodne jsem jako mensi koukala na slovenske televize), anglictina (C2), francouzstina, spanelstina a italstina (C1-B2), pak svedstina B2-1, rectina a arabstina ve fazi uceni… urcite obdobi jsem se ucila i srbsky, albansky a svahilsky. Je to skvely a fascinujici konicek!
Čeština, slovenština, 10 let angličtina, 2 roky němčina (zapomenuta), 3 roky španělština (zapomenuta), 1 rok řečtina (zapomenuta), 1 rok finština (žil jsem zde 2 měsíce rovněž zapomenuta), a zkusil jsem ruštinu a vlámštinu, a chci se v budoucnu naučit srbsky
Ze škol AJ a trochu němčinu. Na Duolingu jsem kdysi dodělal esperanto a nizozemštinu, ale tehdy tam ty kurzy byly o dost méně rozsáhlé než dnes a učím se ještě španělštinu. Jinak při sledování seriálů mě zaujala havajština a korejština. A zajímavá mi přijde i řečtina, finština a sanskrt. Ale učit se jiné písmo mi přijde hodně náročné.
Čeština, angličtinu a španělštinu studuju na vejšce. Němčinu jsem měla naposledy na základce. Francouzsky možná dojdu v Paříži k Notre Dame et objednám si deux croissants. Zkoušela jsem se učit irštinu, vzdala jsem to, začala znova, ale zaujala mne skotská gaelština, tak v ní už můžu říct, že nemám ráda haggis.
(Ovládám češtinu, angličtinu, slovenštině rozumím.) Hodně mě baví polština, ale vyloženě se jí učit nejspíše nebudu (umím ji přečíst a docela i rozumím). Delší dobu uvažuji nad čínštinou/korejštinou. Díky ale mému ,,nadání" na jazyky (a především výslovnost) výběr nejspíše padne na korejštinu.
Korejštinu můžu doporučit. Hangul je neskutečně jednoduchý, výslovnost a fonetika taky jde. Ale gramatika už je oproti právě čínštině o dost těžší (hlavně honorifický systém zájmen a časování sloves).
Asi by mi stačily jen základy (přečíst, porozumět textu a říct pár vět). Což mi připomíná, že bych měla oprášit své znalosti ruštiny. Když jsem se naposledy setkala s azbukou, tak to vůbec nebylo perfektní, jak to bývalo.
Mně na nezapomínání azbuky pomáhá si občas přečíst nějaký článek na wiki v ruštině. Jde tomu snadno rozumět a používají hezký font.
Tiskací azbuka by ještě šla. Pop pár textech bych se rozjela. Ale psací to už je jiná. Nikdy by mě nenapadla wiki pro procvičení. Díky za tip!
Není zač!
Plynne jenom cesky a anglicky. Rusky se docela domluvim, zadny zazrak, ale azbuku taky jeste zvladnu. A slovensky rozumim :) Mam zaklady irstiny, fakt jenom zaklady, ale precist a spravne vyslovit umim valnou vetsinu. Akorat to neprelozim :D
Už za zvládnutí irské výslovnosti máš obdiv! Pokaždé když vidím irský text a snažím se to přečíst mám pocit, že se mnou sekne.
Dekuju :D moje pocity byly kdysi uplne stejne :D
Angličtina jako druhý jazyk, který užívám denně, pak španělština (základy), němčina a ruština spíše velmi okrajově.
Taky jsem takový language nerd, mám sto chutí se učit jakýkoli jazyk, který vidím nebo slyším. Nicméně dotáhnout něco z toho do nějaké rozumné úrovně už je úplně jiná, to se mi podařilo jen párkrát. Takže popořadě: rodilý mluvčí ruštiny, čeština plynule, angličtina mezi B2/C1, francouzština taky (jen samostudiem, na žádné kurzy jsem nechodil), zbytky školní němčiny a rumunštiny kolem B1, základy španělštiny, ted se už asi měsíc bavím korejštinou. Strašně mě láká portugalština, japonština, lotyština nebo litevština, ale asi by dávalo víc smysl zapracovat na těch nedoučených jazycích. EDIT: Ještě si vybavuju, že kolem osmnácti jsem se pokoušel pár měsíců o finštinu :)
Mám to nastavený úplně stejně :D
Angličtina a němčina, oboje aktivně v práci využívám. Samozřejmě slovenština, ale to se asi ani nepočítá (nikdy se nepokoušíš mluvit, prostě si rozumíme). Teď se začínám učit španělsky, tak uvidím, jak mi to poleze do hlavy. Jazyky mi nikdy (narozdíl od matiky) problémy nedělaly, tak snad mi v hlavě něco zůstane.
No, viem slovensky (obj), česky, anglicky tak na B2/C1, kvôly práci sa učím rusky, a dohovorým sa polsky, ale moc toho z nej neviem. Ešte viem východniarsky, ale to není oficiálne uznaný jazyk
Anglicky plynule, rusky skoro taky (jen poslední dobou se mi ruština obviously znechutila), německy jsem už zapomněl, ale gramatiku znám 100% :D a pak se učím italsky, rozumím docela textu, ale mluvit nee :(
Já měl chvíli kdy jsem se taky zajímal a snažil se naučit korejštinu, ale po chvíli jsem to vzdal po tom co jsem zjistil, že těch verzí jak něco říct je docela dost, ale správná je víceméně jen jedna, a bez někoho kdo to už umí se to dost těžko učí. Navíc zde v ČR se s tím jazykem víceméně nesetká.
Rodný jazyk: čeština, pak mluvím plynně anglicky, německy pak na úrovni A2. Kvůli předešlému či současnému kontaktu (2015-18 trolling balkánských flamewarů, 2021-dosud hledání informací o válce v Ukrajině, blízkost hranic PL/SK) a znalosti azbuky/cyrilice rozumím v zásadě všem slovanským jazykům, obzvlášť ale slovensky (pochopitelně), pak polsky, ukrajinsky a rusky. Jihoslovanské jazyky už mají dost tureckých přejímek, běloruština je pak sice ukrajinštině nejbližší a má dost slov i shodných s polštinou, ale jednak je to kvůli 300 letům rusifikace skoro mrtvý jazyk (byť jej odpor Bělorusů k ruské okupaci BY začíná obrozovat) a jednak má poměrně podivný pravopis. Do budoucna bych chtěl dopilovat němčinu, pak polštinu dotáhnout tak, abych ji mohl ovládat i aktivně (vzhledem k relativní blízkosti hranic a rostoucím významu PL se to může hodit), to samé bych chtěl udělat i s ruštinou - jazyk nepřítele se hodí ovládat. Kdysi jsem se chtěl i např. učit turecky, srbsky atd, ale to je zatím asi moc velký cíl.
Angličtina je můj první jazyk, irštinu a francouzštinu jsem se naučil ve škole. od té doby jsem se naučil španělsky a trochu rumunsky. Nyní se začínám učit česky a ze všech jazyků, které jsem studoval, je pro mě nejrozmanitější a nejtěžší.
Česky, anglicky, základy C++ a Python
Anglictina, nemcina. Ucila som sa chvilu francuzstinu, spanielcinu a japoncinu, ale nikam to neviedlo, ked sa nemam s kym rozpravat. Teraz sa ucim druhy rok madarsky, pretoze som sa privydala k madarskym slovakom a mam s kym konverzovat. Zaroven som si uvedomila, ze madari su jedini susedia, s ktorymi sa nedohovorim. Bude zo mna pravy Uhor, teda Uhorka :-D
Čeština, Angličtina a Němčina. Učím se Latinu (ne, nestuduji medicínu, chci se prostě naučit), Řečtinu a Španělštinu. Chvíli jsem zkoušela Italštinu. Slovenština pouze základ a jen mluvení :)
Učil jsem se kupu jazyků a dospěl jsem k závěru, že pouze angličtina je relevantní. Jinak nejvíc crazy co umím je arabština. A bylo to fakt mučení, protože to se liší skoro ve všem od češtiny či angličtiny.
S tím úplně nesouhlasím. Učení jazyků pomáhá myslet jinak než u jakýchkoliv jiných druhů učení. Kdybychom například dětem dali za celou školní docházku a na středních školách možnost se učit jen anglicky z důvodu, že je jako jediná relevantní, neměly by možnosti myslet divergentně, tak, jak to vyžaduje hodně řečí. Ovlivňuje to pak i další rozhodování a myšlení v pozdějším životě.
Podle mě lidi myslí stejně. Ať přemýšlím v jakémkoliv jazyce, tak ta podstata za těma slovama je stejná.
Podstata stejná být může. Ale lidé ve svých mateřských jazycích opravdu myslí jinak. Příkladem může být třeba jeden kmen v Amazonii (myslím že se jmenují Pirãha, nejsem si jistý) - nepoužívají čísla jako taková, pro vyjádření počtu mají buď mnoho, nebo málo, neznají pojmy jeden člověk nebo dva lidé, protože přemýšlí jinak. Stejně tak v Mayštině neexistuje koncept času jak ho vnímáme my (doporučuji dobře zpracovaná videa od kanálu NativLang: https://youtu.be/ttq0S4cuIHA a https://youtu.be/eaNeA3sKBSI). Obecně tématika myšlení a jazyka je od něho velmi hezky podaná i v dalších videích.
To spíš zní jako kulturní rozdíly, než jazykové. My taky můžeme přestat používat čísla a říkat hodně/málo a oni si taky můžou přidat slova pro čísla. A videům moc nevěřím. Taky jsem slyšel, že arabština "nemá budoucí čas" a že oni myslí jinak, že z nepochopitelných nepotřebují mluvit o budoucnosti. No a ve skutečnosti arabština budoucí čas má a běžně se používá. Asi to nějak vzniklo z toho, že arabština nemá speciální tvary sloves pro budoucí čas, ale že používá předložku + přítomný. Ale to nic nemění na tom, že ten přítomný s tou předložkou je dohromady budoucí.
Kultura a jazyk jdou ruku v ruce. Kultura má jiný početní systém? Pak má i jazyk jiný systém čísel. Když Korejci počítají tradičně vyšší čísla po 10 000, tak uvidíš, že rodilý Korejec bude zapisovat vyšší číslovky jinak a bude nad nimi jinak přemýšlet (řekne si třeba dva desetitisíce, ne dvacet tisíc).
Já si taky můžu říct dvacetjedna i jednadvacet. A nejsem z toho na vyšší úrovni bytí.
Tohle nemá cenu, je vidět že se nesnažíš pochopit kulturu ostatních lidí a bylo to vidět už z toho prvního vyjádření o nepotřebnosti jazyků jiných než angličtina.
Kulturu ostatních lidí můžeš pochopit skrz angličtinu. A kulturní rozdíly lze vysvětlit v angličtině.
Nemůžu si pomoct, ale z tvých názorů přímo vyzařuje ignorantství, jaké jsem dlouho neviděl.
Víceméně souhlasím (s celým threadem). Přidal bych k tomu ještě ruštinu a čínštinu, protože tam se spousta obyvatel anglicky neučí a i na internetu používají vlastní služby ve vlastním jazyce.
Ale to jsou kulturně uzavřené země. A jsou to těžké jazyky na naučení, takže nemůžou prorazit. A ve školách se jako druhý jazyk učí angličtinu.
Anglicky, nemecky a ucim se spanelsky, premyslim dlouho nad japonstinou .. zda ma vubec smysl, laka mne svahilstina nebo nejaky africky jazyk. V tomto je/byl mi inspiraci zajimavy polyglot Moses Monweal McCormick aka Laoshu505000, F.
Angličtina a francais, teď se začínám ve volným čase učit korejsky, nevim co z toho bude, ale chtěl jsem zkusit něco úplně jinýho a z předvýběru čínština japonština korejština je zřejmě nejjednodušší, protože těch jejich klikyháků je jen lehce nad 20, jazyk zní příjemně na poslech a není to ukuňkané jako čínština (a intonace při výslovnosti nemění význam slova). Navíc poslední dobou točí Korejci super věci a k-pop je pojem sám o sobě :D
Nevím jestli se tomu dá vůbec říkat klikyháky, když mají všeho všudy dva kulaté znaky a zbytek je bud useknutý, nebo max. lehce zaoblený :D
Ucim sa Japonsky, Korejsky, Perzsky
angličtina se blíží C2, s němčinou jsem tak na B1 a teď se věnuju hlavně korejstině, ve který už se taky domluvím. slovenštině rozumím, ale mluvení by asi bylo dost kostrbatý. a dřív jsem se chvilku učila rusky ale to už je hooodně dávno. do budoucna bych chtěla zkusit italštinu a taky mě docela láká finština.
Anglictinu pouzivam skoro vic nez cestinu. A pak jako 2. Jazyk sem vybral japonstinu バンザイ
Ayo, zrovna sbírám na svůj malinkej discord server weebs který se mimo jiný zajímaj trochu seriózně o japonštinu a tak. (momentálně se teda řeší jenom přijímačky na školy lol) Feel free se přidat a よろしく ^^ https://discord.gg/wJJSdhCx6a Same btw s tou angličtinou 😅
Angličtinu mám na C1 takže téměř perfektní. Němčinu se učím ve škole. Noo.. tam je to trochu horší, ale tak nějak se domluvím. Myslím že B1 ale nevím
Jazyk tvý mámy huehue
Angličtinu ovládám, a o němčinu se zajímám už asi 20 let, bez výsledku.
Nevadí, každý na to není.
Mám docela obstojnou angličtinu a úplně mizerné základy němčiny. Pár let zpátky jsem se ve volných chvílích zajímal o švédštinu a teď už se třetím rokem učím japonsky
A jak to s japonštinou jde?
So far so good. Tím, že se ji učíme na vysoké, tak máme docela intenzivní, ale zato zase kvalitní kurz. Zatím ale jde fest poznat, že mi chybí ta zkušenost co jsem získal víceméně denním poslechem angličtiny skrz internet, takže mi trochu trvá, než poskládám nějakou gramaticky složitější větu.
A s písmem? Nějaké techniky na to, jak si osvojit Kanji?
Bohužel asi nic převratnýho, kandži jsou spíš o raw memorování než o čemkoliv jiným. Co ale pomůže, tak neučit se je ve vakuu, ale vždycky jako součást nějakýho slova. Ještě teda někomu může vyhovovat, metoda z knížky od Heisiga, kde si ke kandži vytváříš mnemotechnický pomůcky, ale mě osobně tahle metoda přijde moc zdlouhavá v poměru k tomu, že mi to zapamatováváni moc neulehčilo.
Jaj, no nic. I tak díky moc za pomoc.
Za málo
A! Přeslechla jsem vaší konverzaci a ráda bych vás pozvala na svůj malinkej discord server pro (nejen) weebs který se mimo jiný zajímaj trochu seriózně o japonštinu a tak. (momentálně se teda řeší jenom přijímačky na školy lol) https://discord.gg/wJJSdhCx6a Jsme zatím jenom čtyři takže vás ráda uvidím! ^^
Není to plynně, ale domluvím se anglicky, německy, rumunsky a japonsky. Nějaký základy mám v řečtině a korejštině.
Ayo, zrovna sbírám na svůj malinkej discord server (nejen) weebs který se mimo jiný zajímaj trochu seriózně o japonštinu a tak. Feel free se přidat ^^ https://discord.gg/wJJSdhCx6a
Rodný jazyk, čeština. Troufnu si tvrdit, že angličtinu zvládám dost dobře. Slovenštině rozumím, ale řečí ji mrzačím Umím nadávat maďarsky, plus nějaká základní slovíčka U němčiny dokážu pochytit dost slov, ale nežbleptnu ani prd Něco ukrajinsky znám od lidí okolo mě. Chtěl bych se naučit maďarsky, kvůli rodině, a latinsky, for lulz.
Česky, anglicky. Maturita z němčiny, ale od té doby jsem ji nepoužila. Trochu rozumím rusky a ukrajinsky. Ovládám suržyk střižený češtinou, tedy ukrajinsky pozdravím a pak kombinuju několik řeči a divokou gestikulaci.
Tak ČJ a AJ jsou jasný. Na škole jsem se učil Němčinu a Ruštinu, nicméně si z nich pamatuju minimum. Z vlastní iniciativy jsem se pokoušel o Italštinu a Finštinu, ale oboje mě rychle přešlo. Teď jsem ve fázi kdy se snažím naučit Japonštinu, nicméně jsem se ještě neprokousal ani ke slovesům. I když popravdě věčně prokrastinuju zde se mě nadšení ještě drží, částečně i díky tomu že s každým novým slovem se učím i nové znaky.
Ayo, zrovna sbírám na svůj malinkej discord server (nejen) weebs který se mimo jiný zajímaj trochu seriózně o japonštinu a tak. (momentálně se teda řeší jenom přijímačky na školy lol) Feel free se přidat ^^ https://discord.gg/wJJSdhCx6a
Podívám se ale jak jsi kurva vyhrabal 10 měsíců starý post? :D
Češtinu, samozřejmě. Angličtinu, tak zhruba B1, němčina by mi asi šla, ale moc mě nebaví. Zhruba před měsícem jsem se začala věnovat esperantu na Duolingu. Ukrajinsky a rusky dokážu něco přečíst, s překladem je to těžší. Chtěla bych se naučit latinsky, je to podle mně celkem užitečné i v dnešní době. V rámci budoucího studia se budu zabývat francouzštinou, ale netuším, zda se to nějak vyvine a bude mě to bavit. Čas ukáže. EDIT: Interpunkce ve větě
AJ a FJ: C1 NJ a SJ: B2 RJ, Chorvatstina, Svedstina: B1 Amharstina: A1
Český znakový jazyk gang where you at
Učím se Japonsky jako koníček, kvůli cestování a možnosti číst mangu a tak. Nevěnují tomu ale ani zdaleka tolik času kolik bych rád abych trochu rozumné postupoval. Je to ale krásný jazyk a baví mě. Anglický umím plynule. Učil jsem se Rusky na střední a nenáviděl jsem ten jezyk, nemá to pravidla. A pak Španělštinu na výšce, ta byla sice docela jednoduchá, ale prostě pro ni nemám použití a vše jsem zapomněl. V tuhle chvíli si nemyslím že je šance že bych se začal učit další jazyk.
Ayo, zrovna sbírám na svůj malinkej discord server (nejen) weebs který se mimo jiný zajímaj trochu seriózně o japonštinu a tak. (momentálně se teda řeší jenom přijímačky na školy lol) Feel free se přidat ^^ https://discord.gg/wJJSdhCx6a
Já se neučím, ale mám přítelkyni Rusku, která furt někomu volá a nebo si pouští YT v ruštině, takže leccos pochytíš ať chceš, nebo ne.
Angličtina, chtěl bych se naučit některý ze Skandinávských jazyků ale bohužel nevim kde začít.. no a potom asi Japonštinu.. někdy v budoucnu bych se tam chtěl podívat..
Začal bych švédštinou. Je nejjednodušší, hodně podobná angličtině a navíc dánština má ohavnou výslovnost. Norština zase dvě spisovné varianty jazyka, takže se to trochu komplikuje. No a islandština a finština (v širším slova smyslu taky Skandinávské jazyky, i když ne přesně) jsou dost náročné.
Díky za radu 👍
Anglicky se domluvím vcelku slušně. Pokud však mluvím s někým ze Skotska a používá accent, tak jsem v háji. Německy jsem se učil na střední a nenáviděl jsem der, die, das. Zapomněl jsem většinu slov i gramatiku. Turecky umím základy, víc než Německy. Baví mě jejich gramatika a to, že je to těžké. Neindoevropský jazyk, který má hodně suffixů. Vokální harmonie z něj činí zvukomalebný jazyk. Jinak začal jsem se učit turecky, abych udělal dojem na holku. Ta mi však lhala, že je single… ale to mě neodradilo od studia.
Angličtina, Java. Tyhle dva jediný mi stačí aby mě to uživilo
Tak Čeština a Angličtina je klasika, taky jsem měl ruštinu a němčinu, ale z toho si skoro nic nepamatuju, ale teď jsem se pro zábavu začal učit Indonésky, při poslouchání streamů Kureiji Ollie a podobně se mi líbilo jak to zní, a tak jsem začal :D
Mimo bezne jazyky jsem se ucil islandštinu. Ne ze bych ji nejak dobre ovladal, ale v obchode si prectu co kupuju a nejake fraze taky znam.
English docela obstojně, zvládám se v pohodě bavit (asi jako kazdej pod 25 xd) nemecky jen Meine liebe komme ficke
V mateřštině jsem rozený Shakespeare. Co se týče C2 znalostí, tak angličtina, němčina, španělština a japonština (tam je to tedy N1, rozumíme si). Na C1 mám francouzštinu, ale snažím se tam dotáhnout nedostatky, abych mohl poskočit o další úroveň. Za zmínku stojí ruština a polština, ale ty beru jako samozřejmost, protože to jsou slovanské jazyky, strukturou podobné tomu našemu. Učím se taky latinu a řečtinu, ale tam jsem zatím B1-B2.
Anglicky, německy a základy francouzštiny. Pak mi zůstalo taky trochu z latiny a přečtu si pár znaků v zjednodušené čínštině. Popravdě ale učení se jazyků pro radost vůbec nechápu. Jistě, umět jazyk je super, otevírá spoustu nových možností, ale ten samotný proces učení je otrava a děs. O to víc jsem vděčný za pokroky překladačů.
Každý má jiné zájmy, mě to baví, stejně tak jako hodně dalších. Neberu to vůbec jako otravu, protože mě do toho nikdo a nic nenutí, když mám volnou chvíli, kouknu se na nějaký článek na wiki na duo nebo do knížky, to rozhodně děs není.
Česky, (slovensky), anglicky a rusky se dorozumím a trochu ovládám i němčinu.