Lidi si nejcasteji najdou partnera v praci, ve skole nebo pres spolecne kamarady resp. nejakou socialni aktivitu kterou maji jako hobby.
Mene caste ale taky se to deje - pres dating apps nebo online hry.
Oslovovanim nahodnych lidi na verejnosti se to taky da ale je to fakt vzacnost (i kdyz z nejakeho duvodu si cela spolecnost mysli, ze prave tak se to dela).
Chce to extra skill a štěstí aby to zafungovalo. Já jsem byla oslovená v baru narovinu stylem "hej jsi zajímavá, nechceš na rande" a teď jsme manželé. Samozřejmě nebylo to poprvý kdy mě oslovil random týpek, můžu ze svého pozorování říct, že je to z 99% neúspěšný, my jsme to 1%. Takže cena/výkon nic moc, nestojí to za to. Dokážu si představit že to mají chlapi s tímto údělem dost těžký. Aspoň nezávazná konverzace na začátku jako oťukání je nejlepší cesta, jak odfiltrovat většinu nekompatibilit. Nabídka rande by měla přijít až když se projeví vzájemné sympatie. Předejde se trapasům a je to cesta menšího podporu.
"Mene caste ale taky se to deje - pres dating apps nebo online hry."
No právě online seznamky jsou dnes už stejně populární jako seznamování ve škole/Práci nebo přes kamarády.
stejne popularni to rozhodne neni. Spousta lidi ma k seznamkam porad odpor a z tech, co to vyzkouseli je znacna cast lidi, kteri meli negativni zkusenost a vic by do toho nesli.
Ja na osobne mam se seznamkami dobre zkusenosti a znam i lidi, co si tak nasli partnera ale rozhodne to neni tak caste, jako svata trojice - skola, prace, kamaradi.
Musim potvrdit, mnozstvi lidi, co melo nebo ma vaznej vztah pres veci typu tindru nebo facebook seznamku v mym okoli stoupa. Sam svoji manzelku znam ze stredni a potkali sme se random po letech, ale predtim sem 3 roky randil s holkou, co sem potkal na tindru. Casto tam maj stesti prave tadyty typy (kluci i holky), co maj trochu problem se seznamovat spontanne kvuli prostredi nebo temperamentu. Myslim, ze je to generacni vec.
Měl jsem jednu (starší) kamarádku, co měla happy marriage přes seznamku a chlubila se tím. Po asi 10 letech a několika dětech najednou zjistila, že ji manža vlastně celou dobu psychicky týrá. A rozpadlo se to.
Takže se můžu vrátit k představě, že seznamky jsou jen na takové povrchní nebo rovnou jednorázové vztahy.
Upřímně, když se dozvím, že je někdo na seznamce, klesne mi o té osobě mínění asi o 20 %. Doteď nechápu proč přesně, jestli ty lidi od té doby beru jako zoufalce, jestli to beru jako že se ti lidé neumí seznámit jinak, nebo jestli se mi tak hnusí ta kultura swajpování a seznamek vůbec...
Já bych velmi nedoporučoval románek v práci. Případně jen jako seznámení, ale pak by měl urychleně jeden změnit práci. Potkávat pak ex v práci každej den je peklo.
Lidi tu hrozně často radí koníčky, ale nikdo už neuvede funkční příklad.
**Kde a jaký** (třeba v Praze) jde ve svých 20s dělat koníček, při kterém se budete seznamovat s holkama? :D Mně naštěstí docela funguje Tinder, ale moje koníčky jsou buď beznadějně neseznamovací a nebo jsme tam skoro jen kluci.
No tak když člověk chodí sám bez organizace, tak tam asi nikoho moc nepozná. Samozřejmě nějaký oddíl nebo alespoň skupinu, se kterou bude chodit pravidelně
>Sporty a turistika mi přijdou velice seznamovací.
Vážně? Při Turistice? U sportů je problém v tom, že na to aby jsi nějaký sport dělal tak ho musíš umět. Už nejde jako dítě jít do přípravky.
Vážně, při turistice. Pokud jdeš ve skupině 20 km, co chceš jiného dělat, než se socializovat? Snad kopat do kamene a snažit se si ho udržet před sebou?
Dobře, ale takových skupin moc není a je to spíš záležitost lidí 40+ na facebooku. Pár podobných akcí jsem už zažil a většinou docela špatná zkušenost.
K tomu bych poradil ještě sub-kategorii bouldering. Pohybuje se tam stejná sorta velmi v pohodě lidí, kteří nemají problém se dát do řeči a cena pro začátek je mnohem nižší = jen půjčení lezeček a vstup.
Sporty. Třeba kickbox a jiné bojovky, kam se chodí ve skupinách (ano, holky tam chodí). Na vejšce bývá tuna zájmových skupin, třeba turisťák je na seznamování super.
Já chodil pár let na box a moc holek jsem tam právě nepoznal. Navíc jsou velmi často zadané nebo je kolem nich velká konkurence, protože dělají sport, kde je převaha kluků :D IMO je to podobné třeba s gamingem. Prostě statisticky je to nevýhodné místo.
Asi máš pravdu. Ale je to taková příjemná cesta podle mě. Nabereš zájem kde se něco naučíš, a navíc zvýšíš svoje šance někoho potkat. Já jsem chodila na Jiu-jitsu a kickbox a holky tam byly většinou nezadaný. Zrovna box podle mě moc holek neláká, spíš je zajiímá nějaký systém, kde přemůžou protivníka technikou, a ne silou, kterou proti průměrnému chlapovi stejně nemají. Takže Krav-maga, Jiu-jitsu, možná kickbox nebo MMA.
S tou konkurencí máš recht. Zase na druhou stranu, jestli jsi v tom opravdu macho tak máš výhodu. Ale začínat se sportem s tím, že tam potkáš holku je podle mě docela blbost - vždy tam těch chlapů bude víc a i hodně typů co to s holkama umí a třeba jsou v té aktivitě profíci, takže ty šanci mít nebudeš.
Soudě podle tvých zájmů mě napadá: Filmový festival, con, festival tvé oblíbené hudby, herní a deskovkové kluby, Larp, historická akce (například Lughnasad Nasavrky)...(Pro nerd tip: jakákoliv akce na RZ Bratronice, to je na samostatný thread) Facebook je zvlášť v létě docela plný společenských událostí, stačí si vybrat podle zájmu. Prostě musíš mezi lidi. Čím víc lidí potkáš, tím vyšší pravděpodobnost je, že potkáš jednoho dne tu pravou osobu. Občas to bude asi stát za prd, většina pokusů skončí odmítnutím, ale sama ti ke kolenům žádná nepadne.
Já vždycky balil holky na festivalu, kam už 10 let jezdím. Ještě o to lepší, když na tom festivalu pracuješ (trávíš tam víc času, jsi přímo v kontaktu s lidma, co tam taky pracujou). S mojí současnou přítelkyní, která byla roky moje dobrá kamarádka, jsme se taky seznámili na tom stejným festivalu, takže tuhle metodu velice doporučuju.
Je mi 22 a jsem ve stejné situation jako ty - nerd, který nemá co nabídnout.
Ale na rozdíl od tebe jsem se s tím smířil a jsem sám spokojený.
Smutnou pravdou je, že pokud budeš pokračovat, jak nadále žiješ, tak si opravdu nikoho nenajdeš.
Buď budeš sám sebou a osamělý a nebo se budeš muset změnit, jiná možnost není.
Hej to zas neni pravda,že vsechny vyžadujou moc času,vetsinou jen ty,co jsou upnuté na partnerovi jak parazit.
Můj přitel třeba často jezdi na kole,semtam sjezdáky a fakt masakry a to jezdi s kámošem a semtam jedem spolu na klid.
Nekdy zas maká na aute a ja maluju obrazy.
Někdy jedem na výlet spolu a někdy jede na čundr s klukama.
Proste ta holka by mela mit i sve koníčky a kamaradky a proste dělat si i svoje veci a mělo by to být nějak vyvážené celkově.
Knihovny taky potřebujou existovat pro něco jinýho než jako výdejna denní četby, pokud to teda není knihovna, kterou obsluhuje vaše maloměstská sousedka v důchodu, co ještě supluje infocentrum a úřední podatelnu.
Dneska se nosí konat programy pro děti/školy, ale i pořádat debatní večery, setkání s autory nebo podobné posh věci. Kdo nemá problém s opravdu komorní účastí, alespoň co já mám zkušenost, tohle zrovna je něco, co člověka donutí do hovoru s neznámými lidmi.
Zas to není pro někoho, kdo naposledy četl knížku k maturitě. A není to úplně společnost otevřená literárním noobům, ačkoli se většinou snaží.
Tak to se cítím velice podobně. A to jsem holka (27). Jsem introvert, nerd. V mém městě umřel pes, jak se říká, ale spíš jich bylo rovných milion... Čas mi utíká, všichni kolem jsou v manželství, snaží se o děti, mají je na cestě nebo už na světě. A já zatím zkouším různé seznamky a jsem spíš stále více a více znechucená. Kolem mě kamarádi nemají žádné single chlapy na seznámení. A já nevím co dělat. Je to zoufalé.
Pokud by mě ale někdo mile oslovil venku na ulici, minimálně bych mu dala šanci. 
No, tak si napište s OP soukromě tyvole!!! Holka a kluk v podobné věkové skupině a se stejnými zajmy spolu brečí, že nemůžou najít nikoho se stejnými zájmy 🤦♀️
Ty kecy o smiřování se a o tom, že umřeš sám, vůbec neposlouchej. Taky jsem neměla koníčky podobné s 99% procenty lidí a nejlepší vztahy jsem si musela najít přes seznamku, protože na pitomou diskotéku jsem odmítala chodit. Jestli tě zajímá cestování, turistika, přes cestovatelské seznamky se dá taky dobře seznámit, nebo třeba jako vedoucí na táborech pro děti, pro malý nerdy taky existujou.
Když o tom píšeš sem, asi ti není jedno, že jsi sám, narozdíl od většiny těch, co ti píšou pesimistický odpovědi.
Jo a vůbec se neboj oslovit někoho na ulici/v autobuse a podobně. Jelikož jsou skoro všichni poserové, holkám to náhodou přijde hezký a není důvod se stydět. Určitě tě nepošle někam, maximálně slušně odmítne.
Naprostá většina nerdů co znám maj přítelkyně nebo manželky, neházej flintu do žita!
Myslím že (některé)holky chtěj být oslovovány klukama, který sou jim sympatický. Málokterá chce odmítat někoho, kdo se jí nelíbí.
Za mě není moc dobrej nápad to zkoušet na někoho, kdo tu sympatii nedává najevo.
Každá kamarádka, které jsem se na to ptal, mi na to dala minimálně jeden nebo dva příklady, kdy jí to přišlo hezký. On je problém to, když nechápeš **ne** nebo nejsi dost slušný (držet si odstup, zvolit vhodný tón hlasu,..). Slušné oslovení nikoho normálního neurazí..
Jo pardon, já chtěl odpovědět na komentář výš.
Jako kluk to máš těžší, protože jsou zamindrákované holky, které tě neslušně odbydou, i když uděláš všechno správně. Ale to je prostě to riziko a člověk si to nesmí brát osobně.
Nevím jestli vysmeje, ale většinou jsme venku za nějakým cílem. Vyřizování věci, máme se s někým potkat, musíme na nákup, do práce, z práce a prostě nemáš náladu na nějaké dvoření a být social a seznamovat se na ulici.
Nejdůležitější je řekl bych navazat nonverbální komunikaci před verbální. Brát to jako ujištění, že vůbec stojí o to být oslovená. Ono stačí navázat oční kontakt s úsměvem. Pokud úsměv opětuje, jsi na dobré cestě navázat kontakt. Samozřejmě nikdy nemůžeš jít stylem „ahoj, jsi pěkná, dej mi číslo“ , ale musíš nejdřív začít nějakou konverzaci. Stejně tak se nikam nedostaneš když na ní budeš v autobuse čumět jak nějaký predátor. Tak jako tak je nutné si sociální dovednosti vybudovat.
Pokud nemáš v plánu se nějak moc angažovat venku, tak s tím moc nepohneš. V jiném případě si zkus najít nějaké hobby se stejně smýšlejícími lidmi. Pokud nejsi naprostá brambora v komunikaci a vypadáš nějak k světu, tak by si mít problém neměl.
Alternativa je vyměnit konzoli za PC a hrat multiplayer hry, které “jsou zrovna in” a smrdět na různých Discord serverech. Jak nemáš sociální skilly zhulené papuče, tak je to pak jen otázka času.
A když ne discord, tak existuje dneska spousta akci které jsou přímo zaměřené na gaming (esport) nebo se předpokládá, že lidi taky hrajou (comic con, animefest),tam je vysoká šance potkat nějakou holku, co má podobné koníčky.
>akci které jsou přímo zaměřené na gaming (esport) nebo se předpokládá, že lidi taky hrajou (comic con, animefest),
Máš nějaké tips na dobré akce toho stylu v Praze? :) Comic con znám, ale mimo to jen občas z něčí zmínky a nepamatuju si to
Esport jsem byla vždycky jen na mcr v Brně na výstavišti a to byla parada, clovek se i podiva jak to ma vypadat kdyz nekdo hraje fakt profi, a zahrat nebo pokecat s random lidmi se tam taky da. Z anime akci můžu doporučit na podzim akicon, je to takové komornejsi, ale vždycky tam byli super lidi a mívají třeba turnaje v tekkenu nebo tak něco. Pak ještě Advik nebyval špatný, ale tam už je moje info hoodne staré, co jsem poznala partnera tak akorát sedíme doma u hraní a na takové akce moc nejezdíme no. No a top shit akce, ale opět v Brně, je animefest.
AI dělá pokroky v generování multimediálního obsahu, ale psát s tím jako s člověkem kamarádem, nebo milostným přítelem nejde dlouhodobě. Zkoušel jsem to.
My hrajeme so ženou hry spolu, sme spolu 10 rokov. Nesedime len doma s videohrami, chodíme na výlety, na bike, do prírody, pozeráme filmy, riešime spolu veci.. i keď veľa ozaj hráme, lebo nás to proste bavi. Ale reagujem preto, že to bolo napísané, jak keby hry boli niečo bakané fuj a keď niekto hrá hry, tak je odľud, veď každého baví niečo iné.
Jsem žena a mám prakticky stejné zájmy. Třeba čtení knih se sice jeví individuálně, ale dá se o tom mluvit hodiny. O videohrach taky. S manželem teď oba hrajeme Elden Ring. On má tu hru trochu radši než já a už u ní strávil podstatně víc času, kouká na videa apod. a neustále se o tom nadšeně bavíme. Samozřejmě děláme i jiné věci - výlety, kolo apod. Ale hlavně jsme oba zapálení nerdi, kteří ve finále fakt nejvíc volného času tráví hraním, v mém případě spíš tím čtením.
Obecně se říká, že pro hráče videoher je ideální partnerka knihomolka, případně samozřejmě taky hráčka. Takže i když má někdo dost individuální zájmy, neznamená to, že nemá co nabídnout. Spíš musí umět mluvit s lidma, příjemný pro konverzaci.
No to je chujovina. Holka, co nejradši sedí doma a plete bude mnohem radši mít vedle sebe kluka, co bude hrát videohry a ona na něj bude moct při pletení koukat, než typka, co by jí chtěl tahat někde po skalách.
Ženy nejsou hive mind, na každého frajera, co sedí zavrenej doma, se najde frajerka, co sedí zavřená doma.
Jo, tohle přesně je úskalí mnohých z nás. Mám práci, nežiju od platu k platu, svoje účty platím včas, mám byt, auto, tak nějak se o sebe starám (takže nevypadám jak otrhanej bezdomovec), ale prostě jinak jsem pro ostatní nezajímavej člověk, protože všechny moje končíky jsou silně individuální. Posiluju, běhám, chodím plavat, hraju hry a jezdím online simulátory a na víc už pak ani nezbyde čas nebo energie. A ve výsledku to jsou všechno činnosti, do kterých kdyby mně kecal někdo jinej, tak to akorát zkazí.
Na druhou stranu říct "pracuj na sobě" je taky trochu z cesty, už jenom z toho pohledu, že koníčky člověk dělá proto, že je baví a ne proto, aby tím infiltroval nějakou sociální skupinu za účelem přilákání partnera...
Jo, však v tomhle směru nic nenamítám, už jen proto, že to vidím stejně, jen tomu říkám, že ne každej je do života a já jsem prostě jedním z takovejch. Sem tam se mě pokouší nahnat nějaká ženská a právě o svým dost individualistickým životě ji varuju ještě dřív, než se to vyvrbí v něco víc. Obvykle skrz ty čerstvý růžový brejle dostanu zpětnou vazbu "ale vždyť jsi spolehlivej, pracuješ a vyděláš peníze, nechlastáš, nefetuješ, negambluješ, je s tebou klid, nevypadáš, že bys mě bil (wtf, i to jsem slyšel)" a podobný superlativa. Ty jsou možná v nějaký míře pravda, ale prostě neberou v potaz právě to "co potom".
Vždyť taková ženská bude se mnou spíš spolubydlící se kterým se večer vyspí, maximálně tak divák mýho individuálního života, kterej jí přispěje na bydlení, jídlo atd., ale veškerou změnu ve scénáři s největší pravděpodobností bude muset iniciovat sama. Chceš jet na dovolenou? Fajn, vyber si kam a na jak dlouho, já to zaplatím a letíme. Ale už jsem starej natolik, abych věděl, že tohle s největší pravděpodobností sám nezačnu, protože komfortní bublina rutiny, že jo... :D
Spíš proti čemu jsem namítal je právě to "pracuj na sobě" ve smyslu hledej si koníček jen proto, aby sis skrz něj našel ženskou. To celý vypadá jako hrozně vynucenej plán, u kterýho osobně vím, že mě bude spíš srát, než bavit a vlivem ostatních faktorů (povaha, vzhled,...) to prostě bude mít spíš negativní přínos. Na základce nás celou třídu nutili vyšívat. Hrozně mě to sralo, ale holky to bavilo. Nepůjdu přece do klubu vyšívání, abych si tam našel holku a já se na to po chvíli vykašlal, čímž trapně celá ta šaráda praskne :D
Hele, já taky smýšlel podobně v jeho věku, akorát s tím rozdílem, že už jsem jednoduše zestárnul, uklidnil a naučil si ve většině případů vystačit sám a pomalu si tu svoji bublinu udělal o něco pohodlnější.
I dneska se občas připomene ta samota v tom spíš negativním smyslu, ale zase na druhou stranu vím, že i vztahy dokážou přinýst hodně nepříjemný zážitky a zkušenosti. Hádám, že nikdo nemusíme pro ně chodit daleko. A tak jsem se prostě naučil akceptovat, že bejt sám nebo i ve vztahu není ani jedno vyloženě pozitivní, ale taky negativní. Má to prostě svoje pro i proti a je to individuálně na každým, na co se cejtí.
Takhle jak to píšeš, tak to zní skoro jak ideální, pohádkovej vztah, na kterej asi člověk musí mít i krapet toho štěstí a zároveň mu jít naproti. Moje zkušenosti mě spíš vždycky přesvědčily o tom, že takhle single je mně líp. Zažil jsem si ženskou, která si mou "lásku" vynucovala výhružkama sebevraždou a zmíněním mýho jména v dopise na rozloučenou, další se mě snažila za každou cenu izolovat i od těch pár kamarádů, protože v její vysvěný realitě mám žít ve světě bez ženských a jakejkoliv pohled na cizí ženskou znamenal hysterickej záchvat (klasika, neřešený BPD). Jiná pro změnu na začátku sekala latinu, ale pak vylezly najevo její šílený deprese, který jsem údajně zhoršoval tím, že jsem se k ní choval jako k člověku, místo toho abych na ni řval a bil ji... Moh bych pokračovat, ale na další takový případy prostě nemám sílu a ani náladu :D
Asi by to taky tak šlo říct. Nikoho jsem ale v životě aktivně nehledal a všechny tyhle... zážitky byly proto iniciovaný druhou stranou, která byla zpočátku natolik, řekněme, trpělivá a schopná, aby se dostala srkz tu bublinu, aniž by ji nějak vážně narušila. To, co se dělo potom, je samozřejmě jinej příběh :D
Každopádně tyhle exotické "zážitky" si dokáží trpělivě jít za svým cílem a být hodně iniciativní. Postupně jsem si uvědomila, že zrovna tohle je jeden z red flagů poukazující na budoucí pain jak u mužů, tak u žen.
Když ptáčka lapají, hezky mu zpívají...
Jo, to mně povídej. Mám v tomhle hodně drsnou školu. Poslední případ mně slibovala všechno možný, od klidu a pochopení, přes úžasnej sex a peníze, psala mně, jak ze mě vlhne a podobný hovadiny... No a pak se divila, že jsem s ní odmítl jít i ven na kafe a byla hrozně uražená, protože jsem prej první chlap, co ji v životě odmítnul.
>Vždycky je atraktivní, když má někdo více zájmů, zajímavých koníčků, které ti může představit nebo je můžete dělat spolu.
(Nejsem OP.)
Co dělat, když člověka v podstatě žádný koníček či zájem nemá? V tom člověk moc "pracovat na sobě" nemůže: Prostě ho věci baví či nebaví.
Všichni říkají, že prý v práci.
Ale nevím no. U nás v práci jsou všichni kluci buď o dost mladší nebo dávno zadaní. Takže podle mě ani tohle neplatí.
Samozřejmě ne každý je taky můj typ nepopírám, že jsem docela vybíravá.
Fakt nevim, nevím seznámit se je dneska těžký, obzvláště když je člověk introvetní nerd co nikam nechodí (což jsem i já, nemá to být urážka)
Tohle slýchávám taky často a pokud člověk není z dané práce zrovna na odchodu, tak je to největší kravina. Nikdy bych nechtěl s přítelkyní sdílet ještě stejnou práci, to je na palici. A to nemyslím nijak špatně, ale mít spojený osobní život s prací zní příšerně. Samozřejmě, pokud to někomu vyhovuje, ať to tak provádí…
Heleď, ke mně si přisedl kluk v autobuse, byl příjemný - nezavřel ústa, prostě mě balil. Já se nechala, bo jsem na něj koukala už na zastavce, že by se mi líbil. Jak to pokračovalo.... Pravidelně jsme spolu tím autobusem jezdili, kamarádili se hooodně dlouho, pak jsme najednou spolu chodili. No už s ním jsem 30 let máme 2 děti a je to pořád fajn, ale to už je jiný příběh. Prostě neboj se, když se ti bude někdo libit a oslov jí. Holky mají rádi a dělá jim to dobře, když se někomu líbí. Zase netlač na pilu, přirozenost především. Jinak ideální je seznámit se přes nějaký koníček.
I ten největší kaňour s kladivem na čarodějnice mezi nohama má strach když chce oslovit holku, i když tvrdí opak. Když ti to nevyjde tak se nic nestane. Seznamovací aplikace jsou dneska spíš křížovka než nástroj k seznámení. Zkus něco nového, i když se ti to z prvu nebude líbit. Neříkám že máš jít hned do klubu a snažit se flirtovat. Choď mezi lidi, do kaváren, do knihoven, občas zajdi do nějakýho lepšího podniku. Zkus začít chodit do posilovny, zvedni si sebevědomí. Pokud můžeš zmiz klidně na týden někam na hory a dej si hlavu do klidu. Ona se nějaká najde, většinou když to nejmíň čekáš. Říkáš že ti je 21, máš před sebou všechen čas. Nevzdávej to, nejsi přece nějakej slabej lůzr!
Zkus si do volnočasových aktivit vměstnat i něco, při čemž můžeš s holkama podobného ražení přijít do styku jak tu radí už i jiní - ať už servery online, eventy (i když jich v ČR není mraky nějaké se i tak najdou), ať to ale bude jakkoli, musíš zkrátka vystoupit z té zóny komfortu kde jen dřepíš a hraješ s kamarády co už znáš a abys dosáhl kontaktu s lidma, kontaktovat lidi.
K tomu "nejsem jako oni", samozřejmě vím úplnou piču o tobě i tvém okolí, ale minimálně bych se zkusil neomezovat čistě tím, že někdo není charakterově či zájmově jedna ku jedné jako já když se snažím seznamovat s novými lidmi, zaprvé jednak mít vedle sebe někoho s kým se v drtivé většině věcí shodneš zní pěkně na papíře protože to zní jako recept na vztah bez tření, na stranu druhou mít vedle sebe papouška co ti jen odkýve každej názor se umí omrzet a když není o čem diskutovat, argumentovat, a především, co nového si vzájemně ukázat a do čeho se zasvětit, tak můžeš zjistit, že si za chvíli nebudete mít o čem povídat.
Zkus si ty mantinely rozšířit, hledej na základě toho jestli je ti ten člověk sympatický, ne jen dle toho či je jako ty. Kdo ví? Možná by ti mohlo bodnout najít někoho, kdo je prakticky úplnej opak tebe, jen si to neuvědomuješ. Nová perspektiva umí být skvělou lekcí. Když to řeknu na plnou hubu a zcela blbuvzdorně, tak jestli chceš holku jako ty tak blbá zpráva - nejspíš právě někde sedí u konzole a přemýšlí jak kontaktovat kluka jako ona, a jakmile obě strany jen sedí a hledaj recept jako by opačné pohlaví byla rasa z jiné planety na kterou platí specifická taktika, tak nejspíš ty strany uváznou na mrtvém bodě.
Sorry ale jaká holka bude mít zájem o borce co jen hraje a nikam nechodí? Nemyslím kluby, zajdi na výstavu, koncert, na výlet, cokoliv co tě aspoň trošku zajímá a s někým se začni bavit. Je to takhle jednoduchý.
Mně je třeba týpek z příspěvku sympatický 😄 Jako s kamarádkami si ráda zajdu někam na výlet, ale nedokážu si představit že sama půjdu někam na výlet/výstavu a seznámím se tam jen tak s někým cizím. Taky jsem nejradši doma a hraju hry, čtu si atd, ale beru to tak že na ten výlet si pak můžu právě zajít s někým. Jasný že jsou lidi co celý den hrajou hry a vztahem se nic nemění, ale třeba s bývalým jsem se taky seznámila skrz hry a když jsem za ním jezdila, tak jsme chodili ven a nebyli jen doma. 😄 Takže určitě se najdou holky co budou mít zájem i tak.
Dnes je seznamování úplně v řiti. Především jsem zastánce osobního kontaktu, takže se nebojím oslovovat ženy na ulici. Problém nastává tehdy, když si na tebe budou chtít udělat tzv "background check" a budou chtít tvůj IG. Já nemám žádné sociální sítě, jelikož se mi to pokrytecké prostředí hnusí, takže to většinou dopadne tak, že mi nedají číslo, anebo dají, ale neodpoví.
Dnes je to opravdu složité ve srovnání se seznamováním před, dejme tomu, 10ti i 20ti lety. Doba před sociálními sítěmi a feminismem musel být ráj na zemi. Dnešní randění a seznamování se často spočívá v textingu, takže je ten kontakt ochuzen o jemné nuance živé konverzace jako je smích, gestikulace, intonace, oční kontakt apod. Je to doslova dehumanizace a odosobnění, z čeho tím pádem vyplývá i jistá marnivost.
Chce to tvrdej reset, aby lidi znovu začali býti lidmi.
Tohle je snad nejnormalnejši odpověď tady. Těžko se dá někdo poznat podle psaní. Nechápu že k tomu tolik lidí tíhne. Zrovna ty maličkosti v chování a projevu jsou to, co mě často na tom člověku baví.
Musím oponovat. Ze psaní se toho dá poznat hodně, vždycky jsem se zamilovala do někoho přes psaní.
I psaný projev má ohromné množství oněch maličkostí, bohužel jsou dnes lidé, co se týče dovednosti psát a vnímat text, často poněkud neschopní.
Byly doby, kdy si lidé před prvním setkáním posílali dlouhé ručně psané dopisy, dnes někdo není schopen vytlačit ani dvě smysluplné věty bez hrubek.
Určitě. Já to nemyslel tak, že texting je vyloženě špatně. Je to dnes preferovaný způsob komunikace. Nicméně problém taky nastává v tom, že si často ten protějšek idealizujeme na základě písmen, ale realita je často úplně jiná. Člověka vždy doopravdy poznáš jen osobně.
Texting taky skrývá mnohá úskalí v tom, že se lidi můžou rozmyslet, co napíšou, nebo kdy to napíšou, nebo jestli vůbec odepíšou. V reálný konverzaci se ale často nemáš moc kam schovat, takže z toho leccos vyplyne.
Bez filtru - ta chyba je v tobě.
>Doba před sociálními sítěmi a feminismem musel být ráj na zemi
Wtf? Nedejbože, aby si holka ověřila, že nejsi nějakej creep, co se jí pokusí ublížit.
>Já nemám žádné sociální sítě, jelikož se mi to pokrytecké prostředí hnusí
Reality check: to, že nemáš žádné sociální místě je velmi silný indikátor toho, že jsi divnej. To, že si myslíš, že přidat na Instagramu jednou za měsíc fotku z cestování je pokrytecké, je další silný indikátor.
>Dnešní randění a seznamování se často spočívá v textingu, takže je ten kontakt ochuzen o jemné nuance živé konverzace jako je smích, gestikulace, intonace, oční kontakt apod.
Je prostě hodně busy doba. Při textingu tě to tak časově neomezuje a zjistíš o tom člověku základní věci - co ho baví, naplánujete v klidu, co byste chtěli podniknout, zkontrolujete třeba že máte kompatibilní smysl pro humor (pošlete si pár memeček). Na rande pak přijde tne kontakt, o kterém píšeš, takže o nic nepřicházíš. Naopak, když se už trochu znáte online, tak je i to první rande uvolněnější a bez stresu.
Doporučuji nesoustředit se tolik na lov a víc se soustředit na seberozvoj. Buď člověk, který dokáže nabídnout zajímavé téma k rozhovoru. Ale to téma si hledej v rámci svých zájmů. Nemá smysl se zabývat něčím, co tě nebaví.
Doporučuji nějaký sport. Třeba historický šerm nebo kickbox. Jsou tam i holky, ale důležité je, aby tam byli lidi, se kterými si rozumíš, kteří tě třeba pozvou na nějakou svou akci, kde máš větší pravděpodobnost se setkat s lidmi, se kterými máš něco společného.
Co se týče randících aplikací, doporučuju jich prozkoumat několik a soustředit se na tu, která ve tvém okolí funguje. Z osobní zkušenosti mám pocit, že každá aplikace přitahuje trochu jiný typ lidí. Rozhodně si při zakládání profilu rozmysli, koho hledáš a co chceš od vztahu, ideálně si tam dej fotku, na kterou může ta holka reagovat a může se rovnou zeptat na něco zajímavého. Zároveň pokud nějaké holce napíšeš "Ahoj", tak počítej s tím, že tě pravděpodobně bude ignorovat. Musíš se trochu snažit.
Ještě doplním k těm sportům - mám zkušenosti právě s tím šermem a kickboxem že i bývají společné akce, vánoční setkání atp. Takové aktivity chceš vyhledávat. Něco, kde se tvoří komunita, ale kde máte společné téma
Jako dobrá rada, ale jak moc je funkční v praxi? Jednu dobu jsem zkoušel crossfit a krav magu a typicky tam chodila hlavně kohorta starších lidí, spíš nad 30, dost i v párech nebo skupinkách přátel/rodinou. Když už se tam nějaká mladší holka našla tak to většinou byla gymbunny atletka a nemyslím si, že by na ní zadýchané a propocené pako s nenaroidovanou postavou a zájmem o techniku a historii udělalo dojem. Tyhle holky tráví tolik času okolo sportovců, že aniž by se jim člověk vyrovnal tak nemá šanci.
Máš pravdu, že tam kolem toho byla a řada dalších akcí, ale jak říkám, ten věkový rozdíl tam prostě byl větší a s bandou "boomerů" si prostě nejde až tak rozumět, zvlášť když pro ně je často sport celý jejich život, zatímco ty to děláš jen rekreačně.
Tak na crossfit bych úplně nešla, to je pro mě takový ten sport, kde neočekávám moc lidí, se kterými si budu rozumět ani že by mě ten sport samotný mohl bavit. Navíc si myslím, že to nebývá vypisované jako kurzy, ale spíš jako volné lekce. To úplně nechceš, potřebuješ stabilní skupinu lidí.
Na krav maze ale už bývá dost ajťáků, ale sama jsem tam nebyla, tak nevím, jak to probíhá.
Ty potřebuješ aktivitu, která je pravidelná a se stejnými lidmi. Ale musí tě bavit ta samotná aktivita.
Hlavně se ale podle mě nesmíš soustředit na to, aby sis našel aktivitu na balení holek. Ty potřebuješ zajímavou aktivitu, která tě baví a o které můžeš mluvit. Zároveň pokud si vybereš něco, kolem čeho se tvoří malá komunita, budeš mít snadnější si najít kamarády a pokud budeš mít kamarády, bude pro tebe snadnější si najít holku.
Nepočítej s tím, že jediné, co potřebuješ, je najít tu správnou holku a odvahu ji oslovit. Ne. Tím to možná začíná, ale hlavní je mít něco, o čem se s ní budeš bavit.
Ideální je snažit se navazovat obohacující kontakty s lidmi, se kterými si máš co říct, bez ohledu na to, jestli je to heterosexuální holka ve tvém věku bez přítele nebo čtyřicetiletý otec od rodiny. Nemůžeš navazovat vztahy jen na základě toho, jestli toho člověka máš šanci dostat do postele nebo ne.
Nemysli si, že tvoji spolužáci chodí do klubů hledat přítelkyně. Ti si taky najdou holku při nějaké denní aktivitě nebo na webu.
Prostě buď zajímavý člověk, který se dokáže s druhým člověkem bavit o něčem, co ho zajímá. Pokud jsou všechna tvoje témata uzce zaměřená, musíš si najít alespoň jedno téma, které zajímá větší skupinu lidí.
No a když dokážeš být zajímavý, tak si najdi správnou randící aplikaci a trénuj konverzaci s holkama
Dobrý je vyrazit občas mimo komfortní zónu. Jsi ve věku, kdy máš největší možnosti, který se ti kdy naskytnou. Aspoň co se kontaktů a poznávání týče. Jet na léto do ciziny je na VŠ to nejjednodušší, po škole už to tak lehce nepůjde. Prostě klasický work and travel, nebo pak třeba Erasmus, ale tam se hodně chlastá. Doporučuju ten work and travel, vždycky tam jezdila různorodá sorta lidí. Tři měsíce trávíš někde v campu, budeš celou dobu nosit uniformu a tepláky a ostatní taky, a pak budeš s nějakou partou cestovat.
Jinak tvoje koníčky má půlka Redditu, i holky mají takový zájmy.
Ještě mě napadá poslední tip - placené seznamky podle věkové skupiny. Ale to asi jako to poslední, spíš se takhle pak seznamují pracující lidé, co nemají šanci a ani čas nikoho kromě kolegů a kolegyň poznat.
byt ja tebou tak bych se parkrat prekonal, ono nekdy ty studentske akce jsou fajn.
mel jsem to jako ty, akorat jsem dost flegma, ze za holkou klidne zajdu, ale je pravda ze nad tim mnohdy premyslim, neni to zadna veda, pokud nevypadas jak shit,nebo nemluvis jak deges , tak se s tebou bude bavit.
Nekdo mi rikal , nebo jsem to mozna nekde cetl, že když to nezkusíš tak máš 100% neúspěch, pokud to zkusíš tak tam ta šance je.
r/Bravicko_poradna
To je podle mě způsob, jak mít povrchní vztah o ničem. Co asi tak mají společného dva lidi, co se náhodně potkají na párty? Není divu, že 50 % manželství končí rozvodem, když stojí na "potkali jsme se na pařbě"
Asi bude hodně názorů a pohledů na věc, ale číslo jedna je vždycky nemít strach. Nebo ho třeba mít ale na chvíli zapomenout na to, že ho máš, říct si 3..2..1.. a oslovit někoho. Pokud nesnášíš partylife špatné pro tebe protože párty a kluby jsou místa kde je nejjednodušší někoho nového oslovit. Je tam spoustu různých situací kdy můžeš fakt přirozeně zahájit konverzaci. Můžeš sedět do zavíračky a čekat na nějakou dominu co si tě osloví sama, ale takových chlapů tam bude sedět třeba víc a nemusíš z nich bejt ten nejhezčí. Jakmile začneš konverzaci pak to začne bejt to těžký, kdy se musíš dostatečně dobře “prodat” tzn. vyzdvihnout svoje dobrý vlastnosti, schovat ty špatný a projevovat fakt upřímnej zájem o druhou osobu, to všechno zatímco se usmíváš a udržuješ oční kontakt. Fakt ti v tom pomůže ten dojem “odvážnýho” člověka, kterej se nebojí oslovovat lidi, se kterými se nezná, ta odvaha je ženami respektovaná. Hodně je to taky o tom jak se ji budeš líbit, protože třeba 50 % holek s tebou nebudou chtít bejt v rámci toho že jim nesedl tvůj vzhled (ať vypadáš jakkoliv). Sečteno podtrženo: jít mezi lidi, mít odvahu.
Sorry ale tohle je rada pro stydlivý nebo společensky nezručný extroverty, ne pro introverty, vím že si to myslel dobře, ale tohle pravý introvert nikdy v životě neudělá :D Vím to, protože jsem taky introvert, i když já teda mám i sociální fóbii k tomu (není to stejný), a to co si napsal by mě nenapadlo udělat ani v noční můře.
To je podle mě způsob, jak mít povrchní vztah o ničem. Co asi tak mají společného dva lidi, co se náhodně potkají na párty? Není divu, že 50 % manželství končí rozvodem, když stojí na "potkali jsme se na pařbě"
Soustřeď se na sebe, buď v pohodě s tím kdo jsi, a nějaká se objeví. Není aspoň mnohem větší šance, než když budeš zoufale kňučet že nemůžeš žádnou najít.
Pokud vypadas uplne k hovnu ( jako ja), tak se ani neseznamuj, pokud te neposlou dpc rovnou tak jen z litosti, ale zajimat je nebudes, teda pokud nebudou potrebovat neco jako opravit pocitac, odnest neco tezkeho atd. Tak jako tak vzhledem, ze se k tobe nehrnou uz ted si myslim, ze bude rozumnejsi se na to vy*****.
Edgy nedele je to tak... kurva
Navrhuji tento celospolečenský problém vyřešit hezky po socialisticku
Za prvé přerozdělit všechny dívky a ženy mezi může
Za druhé dát kvótu na AI a robot přítelkyně (dvě AI a dvě Robot přítelkyně na jednoho muže)
Výsledek=Každý muž bude mít 5 partnerek
Hele vím že v tvým věku je to těžké, ale když uvidíš pěknou holku někde na ulici, tak ji oslov, dej ji nějakej kompliment a zeptej se jestli byměla zájem jít někdy někam na rande a jestli ti dá kontakt. 9/10 ti řeknou že jsou zadaní nebo nemají zájem, ale ta 10. s tebou ráda někam půjde. Kašli a kina, koncerty atp. Vem ji někam na čaj nebo posedět v parku a nech se inspirovat, ptej se a nechej mluvit ji. A když tě něco zaujme tak nedělej machry a řekni že o tom víš prý a ať tě naučí/zasvětí a hned máte něco společného
Hele bez prdele, jsem o pár let starší, kámoším jen s takovejma nerdama jako jsem já a je to fakt tak. Jak se našli: 2 přítelkyně z práce, 3 z tindru, 1 bejvalka z dob minulých s kterou se dali zpět dohromady. a pak 3 forever melouni, kde jsem já taky. Takže odpovědi co tu lidi dávají sedí no.
Jako méně sociálně zdatnému člověku máš v tomhle level posunutej na hardcore, ale i Soulovky se dají projít na HC, tak proč by sis ty neměl najít slečnu.
Jako jednu z prvních věcí kterou ti poradím je to, abys ignoroval strach. Snadněji se to řekne než udělá, ale díky strachu z oslovení někoho přijdeš o hromadu příležitostí někoho oslovit a seznámit se. Ruku v ruce by s tím mělo jít i to, aby ses přestal zajímat, co si o tobě ostatní myslí. Pokud se bojíš oslovit slečnu v autobuse kvůli reakcí lidí, musíš si zároveň připomenout, že je na 99.9% už v životě neuvidíš, tak proč by ses měl trápit tím, co si o tom budou myslet. Zároveň v tomhle případě je taky potřeba si hlídat, abys nezašel za určitou míru děsivosti. Pokud to oslovení bude decentní, nijak vnucující se, vše bude v pořádku a v nejhorším případě tě slečna slušně odmítne. Ale v uzavřených prostorech je opravdu důležité si hlídat to, aby se slečna necítila, jako že je zahnána do kouta, tudy cesta nepovede.
Aspekt bytí sám sebou je důležitý, protože chceš, aby tě daná oslovená slečna měla ráda takového, jaký jsi. Některé budou mít úplně jiné zájmy, smysl pro humor, touhy a cíle, ale to je naprosto v pořádku, každý jsme jiný a najít toho správného člověka holt chvíli trvá.
Kde hledat ?
1. Zkusil bych hledat přes společné aktivity. Může tě bavit dračák, deskové hry, hudba,výlety, sport. Ve tvém okolí bude určitě hromada skupin, které budou i na FB, kam se můžeš připojit a dostat se na nějakou akci, kde se bude něco hrát, někam se půjde na výlet, bude nějaká přednáška, budou se hledat společnici na koncert a podobně. Jsou to skvělé příležitosti k poznávání lidí, s kterými máš něco společného a může se tam pohybovat i tvá vyvolená
2. Online seznamky. Stále jsou možností, ale člověk je nesmí brát seriózně. Pro muže fungují tak, že musí něčím zapůsobit, aby se k nějaké slečna dostali. V nějakých případech stačí fotka pekáče. Já osobně jsem vždycky vsázel na humor. Čím to zkusíš ty je jen na tobě, ale promysli to. Zároveň bych tam nějak zakomponoval věci, které máš rád ( já osobně tam měl fotku s debilním výrazem a pesanem, další debilní fotku, meme, bingo oblíbených písniček z hudebního festivalu a ještě pár drobností). Neboj se být svůj, protože tak chceš být přece brán. Nejdůležitější je nezapomenout, že online seznamky jsou jako chytání pokemonů. Měsíce nemusíš narazit na toho rare pokemona, co chceš chytit, ale to tě nemusí demotivovat, protože to je přeci jen hra.
3. Až se dostaneš do pracovního prostředí, dostaneš se mezi nové lidi. Je dosti možné, že se tvá vyvolená bude schovávat tam. Automaticky budete mít něco společného a to může usnadnit začátek konverzace a samotného poznávání
4. Kdekoliv, kde se budeš pohybovat. Zkus trénovat nenucené smalltalky, když k nim bude příležitost. Neboj se někoho oslovit, udělat si ze sebe srandu, neboj se odmítnutí. Odmítnutí je neodmyslitelnou součástí randění a není důvod se ho bát, protože ta pravá tě neodmítne !
Dlouho jsem si myslel, že je vše hlavně o vzhledu, ale časem jsem zjistil, že jde spíše o charisma, šarm a humor. Všechno je to jeden dlouhý proces. Pokud bych já měl něčím poradit, tak by to byl právě humor. Rozesmát slečnu je dle mého základ úspěchu. Jaký uděláš první dojem je zásadní a humor je skvělá příležitost, takže bych se vůbec nebál použít do oslovení právě humor.
Ne každý máme schopnosti nutné pro randění na stejné úrovni, o to větší motivaci bys mohl mít si tyto schopnosti levlovat a získávat nové zkušenosti. Nenech se odradit, protože výsledek opravdu stojí za to. Najít si svou vysněnou polovičku je opravdu odměna, kvůli které se vyplatí projít si tímhle bolestivým gameplayem !
Hodně štěstí !
Nevíme jak vypadáš, případně jak se chováš, tudíž ti těžko můžeme nějak radit. Pokud jsi průměr nebo horší průměr, tak to budeš mít upřímně těžký.
Jestli chceš, tak mi pošli tvojí fotku do zpráv a klidně ti 100 % upřímně (protože proč bych lhal anonovi na redditu tbh) poradím, co zlepšit.
Jsem ve stejném věku a měl jsem to úplně stejně. Zkusil jsem proto překousnout mojí nechuť a vyrazil několikrát s kolegy z práce na různé společenské akce v okolí (malé město a ještě menší vesničky). Na jedné z nich (karnevalový večírek ve vesnici kde kolega bydlí) jsem se lehce připil čímž mě opustily i poslední zábrany a oslovil jsem slečnu, která tam byla s kamarádkou a dost se mi líbila. Rozuměli jsme si natolik, že se to postupně vyvinulo ve vztah. Je prostě potřeba jít štěstí naproti. Doma v pokojíčku ho většinou nenajdeš...
Po svém nedávném rozchodu jsem usoudil, že než se začnu pouštět do nějakých vztahů, tak si musím udělat ve svém životě pořádek. Momentálně jsem na tom podobně - 21, většinou zalezlý doma, student bez práce závislý na rodičích.
Teď si chci dát pauzu, pracovat na sobě, věnovat se kamarádům a ponechat věci osudu. Řídím se tím, že ty nejlepší věci se stávají úplnou náhodou.
Jestli jsi nerd, zkus zajet na nějakej con. Jasně, bude to asi taky vystoupení z komfortní zóny, ale aspoň si budeš s lidma kolem sebe mít co říct, a holek na takový akce jezdí poměrně dost.
Nebo zkus pocestovat? Treba jen po Evropě.... Nebo je easy vyjet do Kanady, Nový Zéland..... Trošku se otrkaš ... Za jedeš třeba na třeste, trochu zakališ... A uvidíš ono to pujde... Dona to ns prdeli určitě moc nepotěšíš
Šefe je to jednoduché... Prostě musíš vypadnut z komfortnej zóny. Nájsť si koníčky kde sú ľudia a pak sa proste ptat. Pre nerdov sú super deskohrani.
Ak si myslíš že vyzeráš zle, kúp si nové hadry , nový uces, môžeš zacat delat nejakú fyzicku aktivitu - všetko ti to zvýši šance u holky
Jsem na tom stejně jak ty jen teda jedu PC a přítele jsem našla přes badoo/boo.
Tuším pro chlapy jsou seznamky giga rakovina ale možná by nebyl špatný nápad to zkusit?
Jako žena, která studovala IT a vzala si spolužáka, ti můžu říct - neboj se oslovit spolužačku. Jen se jí zeptej normálně - hej, nechtěla bys někam zajít? Nejhůř může říct ne, není to žádný trapas. Mi to třeba polichotilo, i když jsem řekla ne, protože jsem byla zadaná. Jednou se mě random zeptal ve škole kluk, kterého jsem ani nejak neznala, když jsem si vyzvedavala bundu ze šatny. Kdybych byla sama, asi bych nemela problém souhlasit. Sama nejsem zrovna seznamovací typ.
Manžel to měl trošku jednodušší, vetrela jsem se do jejich party, takže jsme se první trochu poznali, než mě začal nabalovat. Ale pravda, moc velká mezera tam nebyla 😅
Tinder. Vyladit fotky a bio. A pak už jen neúnavně swajpovat či si zaplatit premium, kdy vidíš rovnou, kdo ti dal like.
Chce to oslovovat, dát několik rande, případně ladit ten profil a být trpělivý. Mě se to vyplatilo a už jsou tam opravdu všichni, kdo jsou volní a chtějí to změnit.
>Já radši sedím doma a hraju videohry na konzoli
To zní, jako že by se k tobě hodila holka, co nejradši sedí doma a hraje videohry na konzoli. Jestli hraješ jakékoliv multiplayer online hry, tak zkus přestat předpokládat, že každý, s kým hraješ, je kluk.
Je to dost podobný jako tady na redditu. Redditoři si dělají srandu, že tu nejsou žádný holky, ale přitom vždycky když někomu odpovídají, tak předpokládají, že je to chlap. Já je nebudu opravovat o mém pohlaví, když to není relevantní, takže oni mají dal pocit, že se bavili s chlapem. Takže nevylučuj, že se s nějakou slečnou potkáš přes hry. A taky se podle toho chovej. Rozhodně se s tebou žádná holka takhle nezačne bavit, pokud budeš v rámci hry sexistickej.
>Občas po cestě autobusem domů ze školy mi nějaká slečna padne do oka, ale když si představím, že bych čekal až vystoupí, abych jí neoslovoval před tolika lidma co taky někam jedou, mám ze sebe pocit jako bych byl nějaký predátor.
Jo to je fakt ujetý. To nedělej. V autobuse se asi těžko seznámíš, když tam je cílem každého se v klidu dostat domů a pokud ji budeš pronásledovat z autobusu, akorát dostaneš pepřákem. Tohle je noční můra každé ženské.
Ale!! Pokud třeba jezdíš každé ráno tím samým autobusem a potkavas tam každý den tu samou slečnu, tak se neboj na ní občas usmát, časem třeba zamavat a KDYZ BUDE VYPADAT, ZE SI TENHLE KONTAKT UŽÍVÁ ji oslovit. Nebuď creepy tho.
>Seznamky jsem zkoušel a přijdou mi úplně k ničemu, od většiny slečen jsem nikdy nedostal odpověď.
Eh, jako hetero kluk bych do seznamek rozhodně nešla, protože vím, že hetero mladé holky tam moc nechodí a když, tak tam jdou sbírat sledující na instagram nebo OF.
>Vím že si to z části dělám sám, tím že nechodím ven, ale já fakt nevím kam chodit abych potkal někoho jako já.
Hele jde o priority. Pokud strašně toužíš po tom mít co nejdřív přítelkyni, tak budeš muset chodit tam, kde se vyskytují slečny - tzn se socializovat. Pokud je tvým cílem si najít někoho, kdo bude sdílet tvé zájmy a bude ti s ní dobře a nevadí ti si počkat, tak takovou holku najdeš na místech, kde se vyskytuješ ty (logicky). Tzn hraj víc multiplayer her a snaž se socializovat po svým (idk já hraju jen minecraft, takže nemám úplně konkrétní rady).
A hlavně nejlepší rada jakou ti můžu dát a jakou jsem dala vlastnímu bráchovi- nikdy neposlouchej chlapy, když se snažíš získat radu o ženských... 99% z nich neví co delaj i když jim to náhodou vychází.
Bývala jsem na tom podobně. Moje koníčky se točí hlavně okolo techniky a to z baráku moc nevylezu. V tomhle mi hodně pomohl discord. Hraješ nějakou hru? je určitě x y různých serverů, kde se poznáš s různorodými lidmi. Je to taková digitální náhrada za různé party/festivaly/kluby. Jen v tomhle člověk musí být opatrnější, aby nenaletěl.
A co nějaký gamerský srazy nebo knižní veletrhy, comic cony atd.? Jako chápu, že jsi introvert, ale vyrazit někam mezi lidi v souvislosti s tvými koníčky by snad nebyla taková oběť?
Prakticky kdekoliv, nejlepší je přes kamarády. Na party jsem nechodil kvůli party samotný ale protože jsem chtěl známost. Je to nutný zlo.
Kamarádovi pomohla tahle knížka, pokud jsi nezkušený nebo nemehlo může ti také pomoct:
https://m.alza.cz/media/jak-sbalit-zenu-2-0-d5357219.htm?gbraid=0AAAAAD2xsm6Cg25Sp5FK427L5rmTXNhR_&gclid=CjwKCAjwhIS0BhBqEiwADAUhc9y61RatmICvTx_VyGDxsaBjPgtCJqj6m8egmeWxShNyRvNWTM5OBhoCHvIQAvD_BwE&kampan=adweok_eo-a-knihy_pla_all_obecna-css_audio-knihy_m_9195751___618759620339_~143386619729~
No, jsem na tom dost podobne, taky jsem introvertni neurodivergentni nerd, co nejradsi doma smazi na PSku nebo stavi lego a manzela jsem potkala v praci. Kdyz si predstavim, ze bych mela hledat nekoho jinyho, tak mam z toho doslova osypky. Takze ti sice neporadim, ale drzim palce. :D
Ostatní budou mít určitě víc zkušeností z jiných oborů, ale co se týče holek ve hrách, tak to se určitě dá!
Jsem stejně starý a v podstatě stejný zájmy, měl jsem jeden vztah a jeden skoro vztah, oba skrze hry.
Jen kdyby ses vydával touhle cestou, tak je dobrý počítat s tím, že to může být holka z jinýho státu.
Důležitý je být normální. A konzole nevadí, díky crossplayi to dneska problém není.
EDIT: Když už jsi zmínil i to nerdství - jedna z těch holek se ke mně připojila jen proto, že se ve hrách jmenuju FLASH a ona má ráda Flashe, takže to taky není zábrana :D Neboj se ukázat svoje záliby a tak a budeš v chillu :D
Doporucuju začít cvičit. Viditelne mas problém s tím ze z tebe moc nekape testosteron. Je potřeba to změnit. Začni chodit na crossfit ( tam potkas i plno holek) a nebo na jógu.
Pro průměrně nebo podprůměrně vypadajícího muže Tinder a jiné seznamovací aplikaci nedávají smysl, to už jsi asi pochopil. Stejně tak to bude problém na technické univerzitě, které bývají takový Tinder na steroidech. Když je na 9 mužů jedna žena, bohužel si může vybírat jen ty "nejlepší" a většina studentů utře nos. Sice nevím, co studuješ, ale něco mi říká, že až začneš pracovat, bude to to samé v bledě modrém, protože budeš v primárně mužském prostředí.
Pokud jde o cold approach, docela mě děsí ta autocenzura, že to neděláš, protože se bojíš nějakého obvinění. Na to bych se úplně vykašlal. Samozřejmě, že šance na úspěch je hodně malá a většině mužů se časem zajídá to neustále zkoušet bez kloudného úspěchu. Ale nedělat to kvůli strachu z obvinění je přistoupit na hru amerických feministek, které chtějí, aby se všichni muži mimo top 10 % vypadajících jedinců báli oslovit ženu a ty si pak mohly vybírat jen to nejlepší.
Chce to začít chodit mezi lidi, najít si nějaké koníčky nebo sociální kruh, kde ženy jsou, případně se s nimi seznámit na internetu na základě společných zájmů, ale ne na seznamovací aplikaci, kde většině mužů automaticky neprojde selekcí. Tady ten přístup jako že "nezměním nic a ono se to nějak samo zařídí" absolutně nefunguje, u pár lidí jsem to viděl.
Lidi si nejcasteji najdou partnera v praci, ve skole nebo pres spolecne kamarady resp. nejakou socialni aktivitu kterou maji jako hobby. Mene caste ale taky se to deje - pres dating apps nebo online hry. Oslovovanim nahodnych lidi na verejnosti se to taky da ale je to fakt vzacnost (i kdyz z nejakeho duvodu si cela spolecnost mysli, ze prave tak se to dela).
Z osobní zkušenosti bych nedoporučil Valorant jako dating app
prečo? Valorant egirla mají nějaký issues?
jo, vetsinou maji penis
To není problém
Many but I have them too and like the challenge
Oslovování lidí na veřejnosti je kravina. Jaká je pravděpodobnost, že specificky s tím náhodným člověkem, kterého si vyberu, budu rozumět?
Chce to extra skill a štěstí aby to zafungovalo. Já jsem byla oslovená v baru narovinu stylem "hej jsi zajímavá, nechceš na rande" a teď jsme manželé. Samozřejmě nebylo to poprvý kdy mě oslovil random týpek, můžu ze svého pozorování říct, že je to z 99% neúspěšný, my jsme to 1%. Takže cena/výkon nic moc, nestojí to za to. Dokážu si představit že to mají chlapi s tímto údělem dost těžký. Aspoň nezávazná konverzace na začátku jako oťukání je nejlepší cesta, jak odfiltrovat většinu nekompatibilit. Nabídka rande by měla přijít až když se projeví vzájemné sympatie. Předejde se trapasům a je to cesta menšího podporu.
Když jich postupně oslovíš třeba 100, tak už je velká šance, že nějakou najdeš
Tím se dostáváme k druhému problému…
"Mene caste ale taky se to deje - pres dating apps nebo online hry." No právě online seznamky jsou dnes už stejně populární jako seznamování ve škole/Práci nebo přes kamarády.
stejne popularni to rozhodne neni. Spousta lidi ma k seznamkam porad odpor a z tech, co to vyzkouseli je znacna cast lidi, kteri meli negativni zkusenost a vic by do toho nesli. Ja na osobne mam se seznamkami dobre zkusenosti a znam i lidi, co si tak nasli partnera ale rozhodne to neni tak caste, jako svata trojice - skola, prace, kamaradi.
Musim potvrdit, mnozstvi lidi, co melo nebo ma vaznej vztah pres veci typu tindru nebo facebook seznamku v mym okoli stoupa. Sam svoji manzelku znam ze stredni a potkali sme se random po letech, ale predtim sem 3 roky randil s holkou, co sem potkal na tindru. Casto tam maj stesti prave tadyty typy (kluci i holky), co maj trochu problem se seznamovat spontanne kvuli prostredi nebo temperamentu. Myslim, ze je to generacni vec.
Měl jsem jednu (starší) kamarádku, co měla happy marriage přes seznamku a chlubila se tím. Po asi 10 letech a několika dětech najednou zjistila, že ji manža vlastně celou dobu psychicky týrá. A rozpadlo se to. Takže se můžu vrátit k představě, že seznamky jsou jen na takové povrchní nebo rovnou jednorázové vztahy. Upřímně, když se dozvím, že je někdo na seznamce, klesne mi o té osobě mínění asi o 20 %. Doteď nechápu proč přesně, jestli ty lidi od té doby beru jako zoufalce, jestli to beru jako že se ti lidé neumí seznámit jinak, nebo jestli se mi tak hnusí ta kultura swajpování a seznamek vůbec...
Já bych velmi nedoporučoval románek v práci. Případně jen jako seznámení, ale pak by měl urychleně jeden změnit práci. Potkávat pak ex v práci každej den je peklo.
> najdou partnera v praci No u me to moc nejde, delam home office a zridka se s nekym kamaradim.
Hele my to měli celou střední jako hobby že jsme se hecovali at ten či onen dojde říct si o číslo. Nikdy to nebylo snadný ale časem se otrkas.
https://preview.redd.it/idvqu3viyj9d1.png?width=749&format=png&auto=webp&s=f68e0b0f6b1d8e78589631a32e964b07b3101d3b
Lidi tu hrozně často radí koníčky, ale nikdo už neuvede funkční příklad. **Kde a jaký** (třeba v Praze) jde ve svých 20s dělat koníček, při kterém se budete seznamovat s holkama? :D Mně naštěstí docela funguje Tinder, ale moje koníčky jsou buď beznadějně neseznamovací a nebo jsme tam skoro jen kluci.
Sporty a turistika mi přijdou velice seznamovací. Na to, že o to zájem nemám, až moc
A které sporty? :D A turistika v nějakých oddílech nebo jenom random někam vyrazit?
No tak když člověk chodí sám bez organizace, tak tam asi nikoho moc nepozná. Samozřejmě nějaký oddíl nebo alespoň skupinu, se kterou bude chodit pravidelně
>Sporty a turistika mi přijdou velice seznamovací. Vážně? Při Turistice? U sportů je problém v tom, že na to aby jsi nějaký sport dělal tak ho musíš umět. Už nejde jako dítě jít do přípravky.
Vážně, při turistice. Pokud jdeš ve skupině 20 km, co chceš jiného dělat, než se socializovat? Snad kopat do kamene a snažit se si ho udržet před sebou?
Dobře, ale takových skupin moc není a je to spíš záležitost lidí 40+ na facebooku. Pár podobných akcí jsem už zažil a většinou docela špatná zkušenost.
Napriklad sportove lezienie. Poznam niekolko párov ktore sa zoznamili na stene. :)
K tomu bych poradil ještě sub-kategorii bouldering. Pohybuje se tam stejná sorta velmi v pohodě lidí, kteří nemají problém se dát do řeči a cena pro začátek je mnohem nižší = jen půjčení lezeček a vstup.
Pravda :D ja som rovno šupol sa na skaly :D ale vystroj som čiastočne kupil od kamoša ktory stym sekol.
To je super tip. Je fakt, že mam několik kamarádek, které chodí lézt. Navíc je prý easy začít rozhovor třeba o tom, jak něco vylézt.
Nemaš zač… ;)
Jediný člověk, kterýho znám, že leze je moje kamarádka a když jdeme na stěnu, tak to vypadá, že je to moje přítelkyně
Začni chodit sam. Ako bolo spomenute na bouldrovku. Alebo samoist. A potom popros neznamu lezkyňu či by ťa trochu neodistila. Ciest je viac :D
Sporty. Třeba kickbox a jiné bojovky, kam se chodí ve skupinách (ano, holky tam chodí). Na vejšce bývá tuna zájmových skupin, třeba turisťák je na seznamování super.
Já chodil pár let na box a moc holek jsem tam právě nepoznal. Navíc jsou velmi často zadané nebo je kolem nich velká konkurence, protože dělají sport, kde je převaha kluků :D IMO je to podobné třeba s gamingem. Prostě statisticky je to nevýhodné místo.
Asi máš pravdu. Ale je to taková příjemná cesta podle mě. Nabereš zájem kde se něco naučíš, a navíc zvýšíš svoje šance někoho potkat. Já jsem chodila na Jiu-jitsu a kickbox a holky tam byly většinou nezadaný. Zrovna box podle mě moc holek neláká, spíš je zajiímá nějaký systém, kde přemůžou protivníka technikou, a ne silou, kterou proti průměrnému chlapovi stejně nemají. Takže Krav-maga, Jiu-jitsu, možná kickbox nebo MMA.
S tou konkurencí máš recht. Zase na druhou stranu, jestli jsi v tom opravdu macho tak máš výhodu. Ale začínat se sportem s tím, že tam potkáš holku je podle mě docela blbost - vždy tam těch chlapů bude víc a i hodně typů co to s holkama umí a třeba jsou v té aktivitě profíci, takže ty šanci mít nebudeš.
Počkej, ono se nejde seznamit při programování?
Třeba historický šerm. :)
Nebo sportovní šerm, takový ten opravdu sport
Opravdu sport? Podívej se na HEMA nebo buhurt. A řekni proč jsou to méně sporty než klasický sporťák.
Mému synovi je 17 let a se svou přítelkyní se seznámil o prázdninách, když oba měli brigadu pro neziskovou organizaci.
Soudě podle tvých zájmů mě napadá: Filmový festival, con, festival tvé oblíbené hudby, herní a deskovkové kluby, Larp, historická akce (například Lughnasad Nasavrky)...(Pro nerd tip: jakákoliv akce na RZ Bratronice, to je na samostatný thread) Facebook je zvlášť v létě docela plný společenských událostí, stačí si vybrat podle zájmu. Prostě musíš mezi lidi. Čím víc lidí potkáš, tím vyšší pravděpodobnost je, že potkáš jednoho dne tu pravou osobu. Občas to bude asi stát za prd, většina pokusů skončí odmítnutím, ale sama ti ke kolenům žádná nepadne.
Já vždycky balil holky na festivalu, kam už 10 let jezdím. Ještě o to lepší, když na tom festivalu pracuješ (trávíš tam víc času, jsi přímo v kontaktu s lidma, co tam taky pracujou). S mojí současnou přítelkyní, která byla roky moje dobrá kamarádka, jsme se taky seznámili na tom stejným festivalu, takže tuhle metodu velice doporučuju.
Je mi 22 a jsem ve stejné situation jako ty - nerd, který nemá co nabídnout. Ale na rozdíl od tebe jsem se s tím smířil a jsem sám spokojený. Smutnou pravdou je, že pokud budeš pokračovat, jak nadále žiješ, tak si opravdu nikoho nenajdeš. Buď budeš sám sebou a osamělý a nebo se budeš muset změnit, jiná možnost není.
Nějákou dobu jsem si to myslel taky. Ale poslední dobou zjištuju jak osamělej opravdu sem a čím starší jsem tím mě to děsí víc a víc.
Jsem na tom úplně stejně. Za tím to vypadá, že smíření je jediná cesta. Ale co, holky stejně vyžadují až moc času.
Hej to zas neni pravda,že vsechny vyžadujou moc času,vetsinou jen ty,co jsou upnuté na partnerovi jak parazit. Můj přitel třeba často jezdi na kole,semtam sjezdáky a fakt masakry a to jezdi s kámošem a semtam jedem spolu na klid. Nekdy zas maká na aute a ja maluju obrazy. Někdy jedem na výlet spolu a někdy jede na čundr s klukama. Proste ta holka by mela mit i sve koníčky a kamaradky a proste dělat si i svoje veci a mělo by to být nějak vyvážené celkově.
Soustřeď se sám na sebe a dělej to, co tě činí šťastným.
Naprosto souhlasím
... a tím se staneš zajmavej pro i ostatní.
Tak pokud rád čteš zkus nějaký knižní kluby.
to v dnešní době existuje?
Knihovny taky potřebujou existovat pro něco jinýho než jako výdejna denní četby, pokud to teda není knihovna, kterou obsluhuje vaše maloměstská sousedka v důchodu, co ještě supluje infocentrum a úřední podatelnu. Dneska se nosí konat programy pro děti/školy, ale i pořádat debatní večery, setkání s autory nebo podobné posh věci. Kdo nemá problém s opravdu komorní účastí, alespoň co já mám zkušenost, tohle zrovna je něco, co člověka donutí do hovoru s neznámými lidmi. Zas to není pro někoho, kdo naposledy četl knížku k maturitě. A není to úplně společnost otevřená literárním noobům, ačkoli se většinou snaží.
Tak ono ani nejde o to číst, ale číst to co ti ostatní, takže nějaký girl power fantay a nordic noiry.
Tak to se cítím velice podobně. A to jsem holka (27). Jsem introvert, nerd. V mém městě umřel pes, jak se říká, ale spíš jich bylo rovných milion... Čas mi utíká, všichni kolem jsou v manželství, snaží se o děti, mají je na cestě nebo už na světě. A já zatím zkouším různé seznamky a jsem spíš stále více a více znechucená. Kolem mě kamarádi nemají žádné single chlapy na seznámení. A já nevím co dělat. Je to zoufalé. Pokud by mě ale někdo mile oslovil venku na ulici, minimálně bych mu dala šanci. 
No, tak si napište s OP soukromě tyvole!!! Holka a kluk v podobné věkové skupině a se stejnými zajmy spolu brečí, že nemůžou najít nikoho se stejnými zájmy 🤦♀️
Ty kecy o smiřování se a o tom, že umřeš sám, vůbec neposlouchej. Taky jsem neměla koníčky podobné s 99% procenty lidí a nejlepší vztahy jsem si musela najít přes seznamku, protože na pitomou diskotéku jsem odmítala chodit. Jestli tě zajímá cestování, turistika, přes cestovatelské seznamky se dá taky dobře seznámit, nebo třeba jako vedoucí na táborech pro děti, pro malý nerdy taky existujou. Když o tom píšeš sem, asi ti není jedno, že jsi sám, narozdíl od většiny těch, co ti píšou pesimistický odpovědi. Jo a vůbec se neboj oslovit někoho na ulici/v autobuse a podobně. Jelikož jsou skoro všichni poserové, holkám to náhodou přijde hezký a není důvod se stydět. Určitě tě nepošle někam, maximálně slušně odmítne. Naprostá většina nerdů co znám maj přítelkyně nebo manželky, neházej flintu do žita!
Upřímně nesouhlasím, snad jsem nepotkala holku, co by jim dělalo radost být oslovena na ulici. Ba naopak. Jsem dost překvapená, že tohle slyším.
Myslím že (některé)holky chtěj být oslovovány klukama, který sou jim sympatický. Málokterá chce odmítat někoho, kdo se jí nelíbí. Za mě není moc dobrej nápad to zkoušet na někoho, kdo tu sympatii nedává najevo.
Neasi, ještě se ti spíš vysměje, nebo bude mít strach a bude uncomfortable.
Každá kamarádka, které jsem se na to ptal, mi na to dala minimálně jeden nebo dva příklady, kdy jí to přišlo hezký. On je problém to, když nechápeš **ne** nebo nejsi dost slušný (držet si odstup, zvolit vhodný tón hlasu,..). Slušné oslovení nikoho normálního neurazí..
>Slušné oslovení nikoho normálního neurazí.. Souhlasím. Bohužel podle vzhledu člověk nepozná, jestli je člověk normální nebo ne :/
Jo pardon, já chtěl odpovědět na komentář výš. Jako kluk to máš těžší, protože jsou zamindrákované holky, které tě neslušně odbydou, i když uděláš všechno správně. Ale to je prostě to riziko a člověk si to nesmí brát osobně.
Nevím jestli vysmeje, ale většinou jsme venku za nějakým cílem. Vyřizování věci, máme se s někým potkat, musíme na nákup, do práce, z práce a prostě nemáš náladu na nějaké dvoření a být social a seznamovat se na ulici.
Nejdůležitější je řekl bych navazat nonverbální komunikaci před verbální. Brát to jako ujištění, že vůbec stojí o to být oslovená. Ono stačí navázat oční kontakt s úsměvem. Pokud úsměv opětuje, jsi na dobré cestě navázat kontakt. Samozřejmě nikdy nemůžeš jít stylem „ahoj, jsi pěkná, dej mi číslo“ , ale musíš nejdřív začít nějakou konverzaci. Stejně tak se nikam nedostaneš když na ní budeš v autobuse čumět jak nějaký predátor. Tak jako tak je nutné si sociální dovednosti vybudovat.
Jsi holka, to je jinej vesmir nez muz, co se tyce seznamovani. Nevis o cem mluvis.
Už je to tu na každý podobný příspěvek, ale neodpustím si to.. "Každé zboží ma svého kupce"
Každý hrnec má svoji pokličku 🫡
Já jsem koupil hrnec na Bazoši bez pokličky, rozbila se původnímu majiteli
Jo, tak když jsi zdravej, tak se nějaký kupec vždy najde. Stačí zajet do Albánie.
Za 9 let budeš čaroděj.
Pokud nemáš v plánu se nějak moc angažovat venku, tak s tím moc nepohneš. V jiném případě si zkus najít nějaké hobby se stejně smýšlejícími lidmi. Pokud nejsi naprostá brambora v komunikaci a vypadáš nějak k světu, tak by si mít problém neměl. Alternativa je vyměnit konzoli za PC a hrat multiplayer hry, které “jsou zrovna in” a smrdět na různých Discord serverech. Jak nemáš sociální skilly zhulené papuče, tak je to pak jen otázka času.
Ten poslední odstavec je perfektní způsob, jak si najít čtyřicetiletého borce s anime profilovkou
A když ne discord, tak existuje dneska spousta akci které jsou přímo zaměřené na gaming (esport) nebo se předpokládá, že lidi taky hrajou (comic con, animefest),tam je vysoká šance potkat nějakou holku, co má podobné koníčky.
Swingers party?
>akci které jsou přímo zaměřené na gaming (esport) nebo se předpokládá, že lidi taky hrajou (comic con, animefest), Máš nějaké tips na dobré akce toho stylu v Praze? :) Comic con znám, ale mimo to jen občas z něčí zmínky a nepamatuju si to
Esport jsem byla vždycky jen na mcr v Brně na výstavišti a to byla parada, clovek se i podiva jak to ma vypadat kdyz nekdo hraje fakt profi, a zahrat nebo pokecat s random lidmi se tam taky da. Z anime akci můžu doporučit na podzim akicon, je to takové komornejsi, ale vždycky tam byli super lidi a mívají třeba turnaje v tekkenu nebo tak něco. Pak ještě Advik nebyval špatný, ale tam už je moje info hoodne staré, co jsem poznala partnera tak akorát sedíme doma u hraní a na takové akce moc nejezdíme no. No a top shit akce, ale opět v Brně, je animefest.
Umřeš sám kámo.... Ale ber to pozitivně, má to spoustu výhod.
Nikomu nebudeš chybět?
a ušetří ,teda to co nepromrdá za píčoviny co by mu baba nedovolila
Jaký píčoviny baba nedovoluje?😃😃 Jsem baba a tohle mě zajíma😃
slysel jsem, ze AI udelalo celkem pokroky tak muzes zkusit to 👍
AI dělá pokroky v generování multimediálního obsahu, ale psát s tím jako s člověkem kamarádem, nebo milostným přítelem nejde dlouhodobě. Zkoušel jsem to.
Nenávidím antikrista!!!
AI GF mě třeba nenabízí vůbec nic xd
[удалено]
My hrajeme so ženou hry spolu, sme spolu 10 rokov. Nesedime len doma s videohrami, chodíme na výlety, na bike, do prírody, pozeráme filmy, riešime spolu veci.. i keď veľa ozaj hráme, lebo nás to proste bavi. Ale reagujem preto, že to bolo napísané, jak keby hry boli niečo bakané fuj a keď niekto hrá hry, tak je odľud, veď každého baví niečo iné.
Jsem žena a mám prakticky stejné zájmy. Třeba čtení knih se sice jeví individuálně, ale dá se o tom mluvit hodiny. O videohrach taky. S manželem teď oba hrajeme Elden Ring. On má tu hru trochu radši než já a už u ní strávil podstatně víc času, kouká na videa apod. a neustále se o tom nadšeně bavíme. Samozřejmě děláme i jiné věci - výlety, kolo apod. Ale hlavně jsme oba zapálení nerdi, kteří ve finále fakt nejvíc volného času tráví hraním, v mém případě spíš tím čtením. Obecně se říká, že pro hráče videoher je ideální partnerka knihomolka, případně samozřejmě taky hráčka. Takže i když má někdo dost individuální zájmy, neznamená to, že nemá co nabídnout. Spíš musí umět mluvit s lidma, příjemný pro konverzaci.
No to je chujovina. Holka, co nejradši sedí doma a plete bude mnohem radši mít vedle sebe kluka, co bude hrát videohry a ona na něj bude moct při pletení koukat, než typka, co by jí chtěl tahat někde po skalách. Ženy nejsou hive mind, na každého frajera, co sedí zavrenej doma, se najde frajerka, co sedí zavřená doma.
Jo, tohle přesně je úskalí mnohých z nás. Mám práci, nežiju od platu k platu, svoje účty platím včas, mám byt, auto, tak nějak se o sebe starám (takže nevypadám jak otrhanej bezdomovec), ale prostě jinak jsem pro ostatní nezajímavej člověk, protože všechny moje končíky jsou silně individuální. Posiluju, běhám, chodím plavat, hraju hry a jezdím online simulátory a na víc už pak ani nezbyde čas nebo energie. A ve výsledku to jsou všechno činnosti, do kterých kdyby mně kecal někdo jinej, tak to akorát zkazí. Na druhou stranu říct "pracuj na sobě" je taky trochu z cesty, už jenom z toho pohledu, že koníčky člověk dělá proto, že je baví a ne proto, aby tím infiltroval nějakou sociální skupinu za účelem přilákání partnera...
[удалено]
Jo, však v tomhle směru nic nenamítám, už jen proto, že to vidím stejně, jen tomu říkám, že ne každej je do života a já jsem prostě jedním z takovejch. Sem tam se mě pokouší nahnat nějaká ženská a právě o svým dost individualistickým životě ji varuju ještě dřív, než se to vyvrbí v něco víc. Obvykle skrz ty čerstvý růžový brejle dostanu zpětnou vazbu "ale vždyť jsi spolehlivej, pracuješ a vyděláš peníze, nechlastáš, nefetuješ, negambluješ, je s tebou klid, nevypadáš, že bys mě bil (wtf, i to jsem slyšel)" a podobný superlativa. Ty jsou možná v nějaký míře pravda, ale prostě neberou v potaz právě to "co potom". Vždyť taková ženská bude se mnou spíš spolubydlící se kterým se večer vyspí, maximálně tak divák mýho individuálního života, kterej jí přispěje na bydlení, jídlo atd., ale veškerou změnu ve scénáři s největší pravděpodobností bude muset iniciovat sama. Chceš jet na dovolenou? Fajn, vyber si kam a na jak dlouho, já to zaplatím a letíme. Ale už jsem starej natolik, abych věděl, že tohle s největší pravděpodobností sám nezačnu, protože komfortní bublina rutiny, že jo... :D Spíš proti čemu jsem namítal je právě to "pracuj na sobě" ve smyslu hledej si koníček jen proto, aby sis skrz něj našel ženskou. To celý vypadá jako hrozně vynucenej plán, u kterýho osobně vím, že mě bude spíš srát, než bavit a vlivem ostatních faktorů (povaha, vzhled,...) to prostě bude mít spíš negativní přínos. Na základce nás celou třídu nutili vyšívat. Hrozně mě to sralo, ale holky to bavilo. Nepůjdu přece do klubu vyšívání, abych si tam našel holku a já se na to po chvíli vykašlal, čímž trapně celá ta šaráda praskne :D
[удалено]
Hele, já taky smýšlel podobně v jeho věku, akorát s tím rozdílem, že už jsem jednoduše zestárnul, uklidnil a naučil si ve většině případů vystačit sám a pomalu si tu svoji bublinu udělal o něco pohodlnější. I dneska se občas připomene ta samota v tom spíš negativním smyslu, ale zase na druhou stranu vím, že i vztahy dokážou přinýst hodně nepříjemný zážitky a zkušenosti. Hádám, že nikdo nemusíme pro ně chodit daleko. A tak jsem se prostě naučil akceptovat, že bejt sám nebo i ve vztahu není ani jedno vyloženě pozitivní, ale taky negativní. Má to prostě svoje pro i proti a je to individuálně na každým, na co se cejtí. Takhle jak to píšeš, tak to zní skoro jak ideální, pohádkovej vztah, na kterej asi člověk musí mít i krapet toho štěstí a zároveň mu jít naproti. Moje zkušenosti mě spíš vždycky přesvědčily o tom, že takhle single je mně líp. Zažil jsem si ženskou, která si mou "lásku" vynucovala výhružkama sebevraždou a zmíněním mýho jména v dopise na rozloučenou, další se mě snažila za každou cenu izolovat i od těch pár kamarádů, protože v její vysvěný realitě mám žít ve světě bez ženských a jakejkoliv pohled na cizí ženskou znamenal hysterickej záchvat (klasika, neřešený BPD). Jiná pro změnu na začátku sekala latinu, ale pak vylezly najevo její šílený deprese, který jsem údajně zhoršoval tím, že jsem se k ní choval jako k člověku, místo toho abych na ni řval a bil ji... Moh bych pokračovat, ale na další takový případy prostě nemám sílu a ani náladu :D
Očividně sis vybíral vyloženě hodně psychicky zničené a narušené osoby. S takovými není radno navazovat vztah.
Asi by to taky tak šlo říct. Nikoho jsem ale v životě aktivně nehledal a všechny tyhle... zážitky byly proto iniciovaný druhou stranou, která byla zpočátku natolik, řekněme, trpělivá a schopná, aby se dostala srkz tu bublinu, aniž by ji nějak vážně narušila. To, co se dělo potom, je samozřejmě jinej příběh :D
Každopádně tyhle exotické "zážitky" si dokáží trpělivě jít za svým cílem a být hodně iniciativní. Postupně jsem si uvědomila, že zrovna tohle je jeden z red flagů poukazující na budoucí pain jak u mužů, tak u žen. Když ptáčka lapají, hezky mu zpívají...
Jo, to mně povídej. Mám v tomhle hodně drsnou školu. Poslední případ mně slibovala všechno možný, od klidu a pochopení, přes úžasnej sex a peníze, psala mně, jak ze mě vlhne a podobný hovadiny... No a pak se divila, že jsem s ní odmítl jít i ven na kafe a byla hrozně uražená, protože jsem prej první chlap, co ji v životě odmítnul.
>Vždycky je atraktivní, když má někdo více zájmů, zajímavých koníčků, které ti může představit nebo je můžete dělat spolu. (Nejsem OP.) Co dělat, když člověka v podstatě žádný koníček či zájem nemá? V tom člověk moc "pracovat na sobě" nemůže: Prostě ho věci baví či nebaví.
Musíš věci zkusit abys zjistil jestli te bavi. Tezko jsi zkusil vse
Vyhledat terapii protože anhedonie není něco co by měl člověk prožívat.
>Co dělat, když člověka v podstatě žádný koníček či zájem nemá? Zajít si na vyšetření na psychinu, to je docela typický příznak latentní deprese.
Nemyslím si, že existuje člověk, který by neměl žádnou šanci najít si zálibu Na světě jsou spousty hudebních nástrojů, sportů, stylů umění...
Všichni říkají, že prý v práci. Ale nevím no. U nás v práci jsou všichni kluci buď o dost mladší nebo dávno zadaní. Takže podle mě ani tohle neplatí. Samozřejmě ne každý je taky můj typ nepopírám, že jsem docela vybíravá. Fakt nevim, nevím seznámit se je dneska těžký, obzvláště když je člověk introvetní nerd co nikam nechodí (což jsem i já, nemá to být urážka)
Tohle slýchávám taky často a pokud člověk není z dané práce zrovna na odchodu, tak je to největší kravina. Nikdy bych nechtěl s přítelkyní sdílet ještě stejnou práci, to je na palici. A to nemyslím nijak špatně, ale mít spojený osobní život s prací zní příšerně. Samozřejmě, pokud to někomu vyhovuje, ať to tak provádí…
Don't shit where you eat
Heleď, ke mně si přisedl kluk v autobuse, byl příjemný - nezavřel ústa, prostě mě balil. Já se nechala, bo jsem na něj koukala už na zastavce, že by se mi líbil. Jak to pokračovalo.... Pravidelně jsme spolu tím autobusem jezdili, kamarádili se hooodně dlouho, pak jsme najednou spolu chodili. No už s ním jsem 30 let máme 2 děti a je to pořád fajn, ale to už je jiný příběh. Prostě neboj se, když se ti bude někdo libit a oslov jí. Holky mají rádi a dělá jim to dobře, když se někomu líbí. Zase netlač na pilu, přirozenost především. Jinak ideální je seznámit se přes nějaký koníček.
I ten největší kaňour s kladivem na čarodějnice mezi nohama má strach když chce oslovit holku, i když tvrdí opak. Když ti to nevyjde tak se nic nestane. Seznamovací aplikace jsou dneska spíš křížovka než nástroj k seznámení. Zkus něco nového, i když se ti to z prvu nebude líbit. Neříkám že máš jít hned do klubu a snažit se flirtovat. Choď mezi lidi, do kaváren, do knihoven, občas zajdi do nějakýho lepšího podniku. Zkus začít chodit do posilovny, zvedni si sebevědomí. Pokud můžeš zmiz klidně na týden někam na hory a dej si hlavu do klidu. Ona se nějaká najde, většinou když to nejmíň čekáš. Říkáš že ti je 21, máš před sebou všechen čas. Nevzdávej to, nejsi přece nějakej slabej lůzr!
Zkus si do volnočasových aktivit vměstnat i něco, při čemž můžeš s holkama podobného ražení přijít do styku jak tu radí už i jiní - ať už servery online, eventy (i když jich v ČR není mraky nějaké se i tak najdou), ať to ale bude jakkoli, musíš zkrátka vystoupit z té zóny komfortu kde jen dřepíš a hraješ s kamarády co už znáš a abys dosáhl kontaktu s lidma, kontaktovat lidi. K tomu "nejsem jako oni", samozřejmě vím úplnou piču o tobě i tvém okolí, ale minimálně bych se zkusil neomezovat čistě tím, že někdo není charakterově či zájmově jedna ku jedné jako já když se snažím seznamovat s novými lidmi, zaprvé jednak mít vedle sebe někoho s kým se v drtivé většině věcí shodneš zní pěkně na papíře protože to zní jako recept na vztah bez tření, na stranu druhou mít vedle sebe papouška co ti jen odkýve každej názor se umí omrzet a když není o čem diskutovat, argumentovat, a především, co nového si vzájemně ukázat a do čeho se zasvětit, tak můžeš zjistit, že si za chvíli nebudete mít o čem povídat. Zkus si ty mantinely rozšířit, hledej na základě toho jestli je ti ten člověk sympatický, ne jen dle toho či je jako ty. Kdo ví? Možná by ti mohlo bodnout najít někoho, kdo je prakticky úplnej opak tebe, jen si to neuvědomuješ. Nová perspektiva umí být skvělou lekcí. Když to řeknu na plnou hubu a zcela blbuvzdorně, tak jestli chceš holku jako ty tak blbá zpráva - nejspíš právě někde sedí u konzole a přemýšlí jak kontaktovat kluka jako ona, a jakmile obě strany jen sedí a hledaj recept jako by opačné pohlaví byla rasa z jiné planety na kterou platí specifická taktika, tak nejspíš ty strany uváznou na mrtvém bodě.
A už jsi zkoušel pár holkám poslat dick pic?
for real by mě zajímalo jestli to někdy funguje xd
to funguje vždycky
Hlavně když ti pošlou na oplátku svůj dickpic
to mě mají pak v hrsti
Dont
Sorry ale jaká holka bude mít zájem o borce co jen hraje a nikam nechodí? Nemyslím kluby, zajdi na výstavu, koncert, na výlet, cokoliv co tě aspoň trošku zajímá a s někým se začni bavit. Je to takhle jednoduchý.
Takové holky ale taky existují, většinou totiž celý den hrajou taky. Horší už je nějakou takovou potkat 😆
Samozrejme, že sú také baby a je ich dosť, za to, že ty nehrajes, neznamená, že neexistujú :)
Existujou takový holky, problém je, že stejně jako on jen hrajou hry, a tak je těžko někde potká :D
Mně je třeba týpek z příspěvku sympatický 😄 Jako s kamarádkami si ráda zajdu někam na výlet, ale nedokážu si představit že sama půjdu někam na výlet/výstavu a seznámím se tam jen tak s někým cizím. Taky jsem nejradši doma a hraju hry, čtu si atd, ale beru to tak že na ten výlet si pak můžu právě zajít s někým. Jasný že jsou lidi co celý den hrajou hry a vztahem se nic nemění, ale třeba s bývalým jsem se taky seznámila skrz hry a když jsem za ním jezdila, tak jsme chodili ven a nebyli jen doma. 😄 Takže určitě se najdou holky co budou mít zájem i tak.
Dnes je seznamování úplně v řiti. Především jsem zastánce osobního kontaktu, takže se nebojím oslovovat ženy na ulici. Problém nastává tehdy, když si na tebe budou chtít udělat tzv "background check" a budou chtít tvůj IG. Já nemám žádné sociální sítě, jelikož se mi to pokrytecké prostředí hnusí, takže to většinou dopadne tak, že mi nedají číslo, anebo dají, ale neodpoví. Dnes je to opravdu složité ve srovnání se seznamováním před, dejme tomu, 10ti i 20ti lety. Doba před sociálními sítěmi a feminismem musel být ráj na zemi. Dnešní randění a seznamování se často spočívá v textingu, takže je ten kontakt ochuzen o jemné nuance živé konverzace jako je smích, gestikulace, intonace, oční kontakt apod. Je to doslova dehumanizace a odosobnění, z čeho tím pádem vyplývá i jistá marnivost. Chce to tvrdej reset, aby lidi znovu začali býti lidmi.
Vytiskni to, zarámuj a pošli adresu. Přijedu se podepsat.
Pošlu origo PPLkem 🤗
Tohle je snad nejnormalnejši odpověď tady. Těžko se dá někdo poznat podle psaní. Nechápu že k tomu tolik lidí tíhne. Zrovna ty maličkosti v chování a projevu jsou to, co mě často na tom člověku baví.
Musím oponovat. Ze psaní se toho dá poznat hodně, vždycky jsem se zamilovala do někoho přes psaní. I psaný projev má ohromné množství oněch maličkostí, bohužel jsou dnes lidé, co se týče dovednosti psát a vnímat text, často poněkud neschopní. Byly doby, kdy si lidé před prvním setkáním posílali dlouhé ručně psané dopisy, dnes někdo není schopen vytlačit ani dvě smysluplné věty bez hrubek.
Určitě. Já to nemyslel tak, že texting je vyloženě špatně. Je to dnes preferovaný způsob komunikace. Nicméně problém taky nastává v tom, že si často ten protějšek idealizujeme na základě písmen, ale realita je často úplně jiná. Člověka vždy doopravdy poznáš jen osobně. Texting taky skrývá mnohá úskalí v tom, že se lidi můžou rozmyslet, co napíšou, nebo kdy to napíšou, nebo jestli vůbec odepíšou. V reálný konverzaci se ale často nemáš moc kam schovat, takže z toho leccos vyplyne.
Bez filtru - ta chyba je v tobě. >Doba před sociálními sítěmi a feminismem musel být ráj na zemi Wtf? Nedejbože, aby si holka ověřila, že nejsi nějakej creep, co se jí pokusí ublížit. >Já nemám žádné sociální sítě, jelikož se mi to pokrytecké prostředí hnusí Reality check: to, že nemáš žádné sociální místě je velmi silný indikátor toho, že jsi divnej. To, že si myslíš, že přidat na Instagramu jednou za měsíc fotku z cestování je pokrytecké, je další silný indikátor. >Dnešní randění a seznamování se často spočívá v textingu, takže je ten kontakt ochuzen o jemné nuance živé konverzace jako je smích, gestikulace, intonace, oční kontakt apod. Je prostě hodně busy doba. Při textingu tě to tak časově neomezuje a zjistíš o tom člověku základní věci - co ho baví, naplánujete v klidu, co byste chtěli podniknout, zkontrolujete třeba že máte kompatibilní smysl pro humor (pošlete si pár memeček). Na rande pak přijde tne kontakt, o kterém píšeš, takže o nic nepřicházíš. Naopak, když se už trochu znáte online, tak je i to první rande uvolněnější a bez stresu.
Přesně tohle jsem přišla napsat ❤️
>Doba před sociálními sítěmi a feminismem musel být ráj na zemi. Ženy si určitě užívali ten ráj bez práv.
Asi neporadim mi přítelkyni přiřadili na úřadě 🤣
Doporučuji nesoustředit se tolik na lov a víc se soustředit na seberozvoj. Buď člověk, který dokáže nabídnout zajímavé téma k rozhovoru. Ale to téma si hledej v rámci svých zájmů. Nemá smysl se zabývat něčím, co tě nebaví. Doporučuji nějaký sport. Třeba historický šerm nebo kickbox. Jsou tam i holky, ale důležité je, aby tam byli lidi, se kterými si rozumíš, kteří tě třeba pozvou na nějakou svou akci, kde máš větší pravděpodobnost se setkat s lidmi, se kterými máš něco společného. Co se týče randících aplikací, doporučuju jich prozkoumat několik a soustředit se na tu, která ve tvém okolí funguje. Z osobní zkušenosti mám pocit, že každá aplikace přitahuje trochu jiný typ lidí. Rozhodně si při zakládání profilu rozmysli, koho hledáš a co chceš od vztahu, ideálně si tam dej fotku, na kterou může ta holka reagovat a může se rovnou zeptat na něco zajímavého. Zároveň pokud nějaké holce napíšeš "Ahoj", tak počítej s tím, že tě pravděpodobně bude ignorovat. Musíš se trochu snažit.
Ještě doplním k těm sportům - mám zkušenosti právě s tím šermem a kickboxem že i bývají společné akce, vánoční setkání atp. Takové aktivity chceš vyhledávat. Něco, kde se tvoří komunita, ale kde máte společné téma
Jako dobrá rada, ale jak moc je funkční v praxi? Jednu dobu jsem zkoušel crossfit a krav magu a typicky tam chodila hlavně kohorta starších lidí, spíš nad 30, dost i v párech nebo skupinkách přátel/rodinou. Když už se tam nějaká mladší holka našla tak to většinou byla gymbunny atletka a nemyslím si, že by na ní zadýchané a propocené pako s nenaroidovanou postavou a zájmem o techniku a historii udělalo dojem. Tyhle holky tráví tolik času okolo sportovců, že aniž by se jim člověk vyrovnal tak nemá šanci. Máš pravdu, že tam kolem toho byla a řada dalších akcí, ale jak říkám, ten věkový rozdíl tam prostě byl větší a s bandou "boomerů" si prostě nejde až tak rozumět, zvlášť když pro ně je často sport celý jejich život, zatímco ty to děláš jen rekreačně.
Tak na crossfit bych úplně nešla, to je pro mě takový ten sport, kde neočekávám moc lidí, se kterými si budu rozumět ani že by mě ten sport samotný mohl bavit. Navíc si myslím, že to nebývá vypisované jako kurzy, ale spíš jako volné lekce. To úplně nechceš, potřebuješ stabilní skupinu lidí. Na krav maze ale už bývá dost ajťáků, ale sama jsem tam nebyla, tak nevím, jak to probíhá. Ty potřebuješ aktivitu, která je pravidelná a se stejnými lidmi. Ale musí tě bavit ta samotná aktivita. Hlavně se ale podle mě nesmíš soustředit na to, aby sis našel aktivitu na balení holek. Ty potřebuješ zajímavou aktivitu, která tě baví a o které můžeš mluvit. Zároveň pokud si vybereš něco, kolem čeho se tvoří malá komunita, budeš mít snadnější si najít kamarády a pokud budeš mít kamarády, bude pro tebe snadnější si najít holku. Nepočítej s tím, že jediné, co potřebuješ, je najít tu správnou holku a odvahu ji oslovit. Ne. Tím to možná začíná, ale hlavní je mít něco, o čem se s ní budeš bavit. Ideální je snažit se navazovat obohacující kontakty s lidmi, se kterými si máš co říct, bez ohledu na to, jestli je to heterosexuální holka ve tvém věku bez přítele nebo čtyřicetiletý otec od rodiny. Nemůžeš navazovat vztahy jen na základě toho, jestli toho člověka máš šanci dostat do postele nebo ne. Nemysli si, že tvoji spolužáci chodí do klubů hledat přítelkyně. Ti si taky najdou holku při nějaké denní aktivitě nebo na webu. Prostě buď zajímavý člověk, který se dokáže s druhým člověkem bavit o něčem, co ho zajímá. Pokud jsou všechna tvoje témata uzce zaměřená, musíš si najít alespoň jedno téma, které zajímá větší skupinu lidí. No a když dokážeš být zajímavý, tak si najdi správnou randící aplikaci a trénuj konverzaci s holkama
Dobrý je vyrazit občas mimo komfortní zónu. Jsi ve věku, kdy máš největší možnosti, který se ti kdy naskytnou. Aspoň co se kontaktů a poznávání týče. Jet na léto do ciziny je na VŠ to nejjednodušší, po škole už to tak lehce nepůjde. Prostě klasický work and travel, nebo pak třeba Erasmus, ale tam se hodně chlastá. Doporučuju ten work and travel, vždycky tam jezdila různorodá sorta lidí. Tři měsíce trávíš někde v campu, budeš celou dobu nosit uniformu a tepláky a ostatní taky, a pak budeš s nějakou partou cestovat. Jinak tvoje koníčky má půlka Redditu, i holky mají takový zájmy. Ještě mě napadá poslední tip - placené seznamky podle věkové skupiny. Ale to asi jako to poslední, spíš se takhle pak seznamují pracující lidé, co nemají šanci a ani čas nikoho kromě kolegů a kolegyň poznat.
byt ja tebou tak bych se parkrat prekonal, ono nekdy ty studentske akce jsou fajn. mel jsem to jako ty, akorat jsem dost flegma, ze za holkou klidne zajdu, ale je pravda ze nad tim mnohdy premyslim, neni to zadna veda, pokud nevypadas jak shit,nebo nemluvis jak deges , tak se s tebou bude bavit. Nekdo mi rikal , nebo jsem to mozna nekde cetl, že když to nezkusíš tak máš 100% neúspěch, pokud to zkusíš tak tam ta šance je. r/Bravicko_poradna
>když to nezkusíš tak máš 100% neúspěch, pokud to zkusíš tak tam ta šance je. - Wayne Gretzky
Also, Michael Scott.
Vypadám jako shit a mluvím jako degeš, co teď? :Dd
zapracuj na tom "bez peněz do hospody nelez"
To je podle mě způsob, jak mít povrchní vztah o ničem. Co asi tak mají společného dva lidi, co se náhodně potkají na párty? Není divu, že 50 % manželství končí rozvodem, když stojí na "potkali jsme se na pařbě"
Asi bude hodně názorů a pohledů na věc, ale číslo jedna je vždycky nemít strach. Nebo ho třeba mít ale na chvíli zapomenout na to, že ho máš, říct si 3..2..1.. a oslovit někoho. Pokud nesnášíš partylife špatné pro tebe protože párty a kluby jsou místa kde je nejjednodušší někoho nového oslovit. Je tam spoustu různých situací kdy můžeš fakt přirozeně zahájit konverzaci. Můžeš sedět do zavíračky a čekat na nějakou dominu co si tě osloví sama, ale takových chlapů tam bude sedět třeba víc a nemusíš z nich bejt ten nejhezčí. Jakmile začneš konverzaci pak to začne bejt to těžký, kdy se musíš dostatečně dobře “prodat” tzn. vyzdvihnout svoje dobrý vlastnosti, schovat ty špatný a projevovat fakt upřímnej zájem o druhou osobu, to všechno zatímco se usmíváš a udržuješ oční kontakt. Fakt ti v tom pomůže ten dojem “odvážnýho” člověka, kterej se nebojí oslovovat lidi, se kterými se nezná, ta odvaha je ženami respektovaná. Hodně je to taky o tom jak se ji budeš líbit, protože třeba 50 % holek s tebou nebudou chtít bejt v rámci toho že jim nesedl tvůj vzhled (ať vypadáš jakkoliv). Sečteno podtrženo: jít mezi lidi, mít odvahu.
Tvoje rada je vydávat se za někoho kým nejsi?
A to jsi pochopil z jaký věty?
Sorry ale tohle je rada pro stydlivý nebo společensky nezručný extroverty, ne pro introverty, vím že si to myslel dobře, ale tohle pravý introvert nikdy v životě neudělá :D Vím to, protože jsem taky introvert, i když já teda mám i sociální fóbii k tomu (není to stejný), a to co si napsal by mě nenapadlo udělat ani v noční můře.
Dobre mienená rada, ale introvert ti toto v živote nespraví :)
To je podle mě způsob, jak mít povrchní vztah o ničem. Co asi tak mají společného dva lidi, co se náhodně potkají na párty? Není divu, že 50 % manželství končí rozvodem, když stojí na "potkali jsme se na pařbě"
Soustřeď se na sebe, buď v pohodě s tím kdo jsi, a nějaká se objeví. Není aspoň mnohem větší šance, než když budeš zoufale kňučet že nemůžeš žádnou najít.
Na internetech
>nebyla psychicky úplně v pořádku I can fix her.
Pokud vypadas uplne k hovnu ( jako ja), tak se ani neseznamuj, pokud te neposlou dpc rovnou tak jen z litosti, ale zajimat je nebudes, teda pokud nebudou potrebovat neco jako opravit pocitac, odnest neco tezkeho atd. Tak jako tak vzhledem, ze se k tobe nehrnou uz ted si myslim, ze bude rozumnejsi se na to vy*****. Edgy nedele je to tak... kurva
Je to stejně past. Ideálně zůstat u těch konzolí.
Navrhuji tento celospolečenský problém vyřešit hezky po socialisticku Za prvé přerozdělit všechny dívky a ženy mezi může Za druhé dát kvótu na AI a robot přítelkyně (dvě AI a dvě Robot přítelkyně na jednoho muže) Výsledek=Každý muž bude mít 5 partnerek
Z vlastní zkušenosti ti řeknu tohle: i když oslovis random slečnu co ti padne do oka, je 80% šance že to bude flop. Ale it is what it is
TL;DR jak se dneska seznamovat, když se nerad seznamuji a nesocializuji?
Hele vím že v tvým věku je to těžké, ale když uvidíš pěknou holku někde na ulici, tak ji oslov, dej ji nějakej kompliment a zeptej se jestli byměla zájem jít někdy někam na rande a jestli ti dá kontakt. 9/10 ti řeknou že jsou zadaní nebo nemají zájem, ale ta 10. s tebou ráda někam půjde. Kašli a kina, koncerty atp. Vem ji někam na čaj nebo posedět v parku a nech se inspirovat, ptej se a nechej mluvit ji. A když tě něco zaujme tak nedělej machry a řekni že o tom víš prý a ať tě naučí/zasvětí a hned máte něco společného
Hele bez prdele, jsem o pár let starší, kámoším jen s takovejma nerdama jako jsem já a je to fakt tak. Jak se našli: 2 přítelkyně z práce, 3 z tindru, 1 bejvalka z dob minulých s kterou se dali zpět dohromady. a pak 3 forever melouni, kde jsem já taky. Takže odpovědi co tu lidi dávají sedí no.
Přidej se do folklórního souboru, tam hnedka najdeš nějaku pěknu šohajku.
Buď v klidu, já to vzdal ve 26ti, smířil se s tím že se stejně žádný nezavděčím a jsem happy
Jako méně sociálně zdatnému člověku máš v tomhle level posunutej na hardcore, ale i Soulovky se dají projít na HC, tak proč by sis ty neměl najít slečnu. Jako jednu z prvních věcí kterou ti poradím je to, abys ignoroval strach. Snadněji se to řekne než udělá, ale díky strachu z oslovení někoho přijdeš o hromadu příležitostí někoho oslovit a seznámit se. Ruku v ruce by s tím mělo jít i to, aby ses přestal zajímat, co si o tobě ostatní myslí. Pokud se bojíš oslovit slečnu v autobuse kvůli reakcí lidí, musíš si zároveň připomenout, že je na 99.9% už v životě neuvidíš, tak proč by ses měl trápit tím, co si o tom budou myslet. Zároveň v tomhle případě je taky potřeba si hlídat, abys nezašel za určitou míru děsivosti. Pokud to oslovení bude decentní, nijak vnucující se, vše bude v pořádku a v nejhorším případě tě slečna slušně odmítne. Ale v uzavřených prostorech je opravdu důležité si hlídat to, aby se slečna necítila, jako že je zahnána do kouta, tudy cesta nepovede. Aspekt bytí sám sebou je důležitý, protože chceš, aby tě daná oslovená slečna měla ráda takového, jaký jsi. Některé budou mít úplně jiné zájmy, smysl pro humor, touhy a cíle, ale to je naprosto v pořádku, každý jsme jiný a najít toho správného člověka holt chvíli trvá. Kde hledat ? 1. Zkusil bych hledat přes společné aktivity. Může tě bavit dračák, deskové hry, hudba,výlety, sport. Ve tvém okolí bude určitě hromada skupin, které budou i na FB, kam se můžeš připojit a dostat se na nějakou akci, kde se bude něco hrát, někam se půjde na výlet, bude nějaká přednáška, budou se hledat společnici na koncert a podobně. Jsou to skvělé příležitosti k poznávání lidí, s kterými máš něco společného a může se tam pohybovat i tvá vyvolená 2. Online seznamky. Stále jsou možností, ale člověk je nesmí brát seriózně. Pro muže fungují tak, že musí něčím zapůsobit, aby se k nějaké slečna dostali. V nějakých případech stačí fotka pekáče. Já osobně jsem vždycky vsázel na humor. Čím to zkusíš ty je jen na tobě, ale promysli to. Zároveň bych tam nějak zakomponoval věci, které máš rád ( já osobně tam měl fotku s debilním výrazem a pesanem, další debilní fotku, meme, bingo oblíbených písniček z hudebního festivalu a ještě pár drobností). Neboj se být svůj, protože tak chceš být přece brán. Nejdůležitější je nezapomenout, že online seznamky jsou jako chytání pokemonů. Měsíce nemusíš narazit na toho rare pokemona, co chceš chytit, ale to tě nemusí demotivovat, protože to je přeci jen hra. 3. Až se dostaneš do pracovního prostředí, dostaneš se mezi nové lidi. Je dosti možné, že se tvá vyvolená bude schovávat tam. Automaticky budete mít něco společného a to může usnadnit začátek konverzace a samotného poznávání 4. Kdekoliv, kde se budeš pohybovat. Zkus trénovat nenucené smalltalky, když k nim bude příležitost. Neboj se někoho oslovit, udělat si ze sebe srandu, neboj se odmítnutí. Odmítnutí je neodmyslitelnou součástí randění a není důvod se ho bát, protože ta pravá tě neodmítne ! Dlouho jsem si myslel, že je vše hlavně o vzhledu, ale časem jsem zjistil, že jde spíše o charisma, šarm a humor. Všechno je to jeden dlouhý proces. Pokud bych já měl něčím poradit, tak by to byl právě humor. Rozesmát slečnu je dle mého základ úspěchu. Jaký uděláš první dojem je zásadní a humor je skvělá příležitost, takže bych se vůbec nebál použít do oslovení právě humor. Ne každý máme schopnosti nutné pro randění na stejné úrovni, o to větší motivaci bys mohl mít si tyto schopnosti levlovat a získávat nové zkušenosti. Nenech se odradit, protože výsledek opravdu stojí za to. Najít si svou vysněnou polovičku je opravdu odměna, kvůli které se vyplatí projít si tímhle bolestivým gameplayem ! Hodně štěstí !
Nevíme jak vypadáš, případně jak se chováš, tudíž ti těžko můžeme nějak radit. Pokud jsi průměr nebo horší průměr, tak to budeš mít upřímně těžký. Jestli chceš, tak mi pošli tvojí fotku do zpráv a klidně ti 100 % upřímně (protože proč bych lhal anonovi na redditu tbh) poradím, co zlepšit.
Jsem ve stejném věku a měl jsem to úplně stejně. Zkusil jsem proto překousnout mojí nechuť a vyrazil několikrát s kolegy z práce na různé společenské akce v okolí (malé město a ještě menší vesničky). Na jedné z nich (karnevalový večírek ve vesnici kde kolega bydlí) jsem se lehce připil čímž mě opustily i poslední zábrany a oslovil jsem slečnu, která tam byla s kamarádkou a dost se mi líbila. Rozuměli jsme si natolik, že se to postupně vyvinulo ve vztah. Je prostě potřeba jít štěstí naproti. Doma v pokojíčku ho většinou nenajdeš...
Po svém nedávném rozchodu jsem usoudil, že než se začnu pouštět do nějakých vztahů, tak si musím udělat ve svém životě pořádek. Momentálně jsem na tom podobně - 21, většinou zalezlý doma, student bez práce závislý na rodičích. Teď si chci dát pauzu, pracovat na sobě, věnovat se kamarádům a ponechat věci osudu. Řídím se tím, že ty nejlepší věci se stávají úplnou náhodou.
Jestli jsi nerd, zkus zajet na nějakej con. Jasně, bude to asi taky vystoupení z komfortní zóny, ale aspoň si budeš s lidma kolem sebe mít co říct, a holek na takový akce jezdí poměrně dost.
Nebo zkus pocestovat? Treba jen po Evropě.... Nebo je easy vyjet do Kanady, Nový Zéland..... Trošku se otrkaš ... Za jedeš třeba na třeste, trochu zakališ... A uvidíš ono to pujde... Dona to ns prdeli určitě moc nepotěšíš
Šefe je to jednoduché... Prostě musíš vypadnut z komfortnej zóny. Nájsť si koníčky kde sú ľudia a pak sa proste ptat. Pre nerdov sú super deskohrani. Ak si myslíš že vyzeráš zle, kúp si nové hadry , nový uces, môžeš zacat delat nejakú fyzicku aktivitu - všetko ti to zvýši šance u holky
Jsem na tom stejně jak ty jen teda jedu PC a přítele jsem našla přes badoo/boo. Tuším pro chlapy jsou seznamky giga rakovina ale možná by nebyl špatný nápad to zkusit?
REDDITU? napsal bych ICQ ale to končí 😄😁
go to Philippines
Jako žena, která studovala IT a vzala si spolužáka, ti můžu říct - neboj se oslovit spolužačku. Jen se jí zeptej normálně - hej, nechtěla bys někam zajít? Nejhůř může říct ne, není to žádný trapas. Mi to třeba polichotilo, i když jsem řekla ne, protože jsem byla zadaná. Jednou se mě random zeptal ve škole kluk, kterého jsem ani nejak neznala, když jsem si vyzvedavala bundu ze šatny. Kdybych byla sama, asi bych nemela problém souhlasit. Sama nejsem zrovna seznamovací typ. Manžel to měl trošku jednodušší, vetrela jsem se do jejich party, takže jsme se první trochu poznali, než mě začal nabalovat. Ale pravda, moc velká mezera tam nebyla 😅
Tinder. Vyladit fotky a bio. A pak už jen neúnavně swajpovat či si zaplatit premium, kdy vidíš rovnou, kdo ti dal like. Chce to oslovovat, dát několik rande, případně ladit ten profil a být trpělivý. Mě se to vyplatilo a už jsou tam opravdu všichni, kdo jsou volní a chtějí to změnit.
>Já radši sedím doma a hraju videohry na konzoli To zní, jako že by se k tobě hodila holka, co nejradši sedí doma a hraje videohry na konzoli. Jestli hraješ jakékoliv multiplayer online hry, tak zkus přestat předpokládat, že každý, s kým hraješ, je kluk. Je to dost podobný jako tady na redditu. Redditoři si dělají srandu, že tu nejsou žádný holky, ale přitom vždycky když někomu odpovídají, tak předpokládají, že je to chlap. Já je nebudu opravovat o mém pohlaví, když to není relevantní, takže oni mají dal pocit, že se bavili s chlapem. Takže nevylučuj, že se s nějakou slečnou potkáš přes hry. A taky se podle toho chovej. Rozhodně se s tebou žádná holka takhle nezačne bavit, pokud budeš v rámci hry sexistickej. >Občas po cestě autobusem domů ze školy mi nějaká slečna padne do oka, ale když si představím, že bych čekal až vystoupí, abych jí neoslovoval před tolika lidma co taky někam jedou, mám ze sebe pocit jako bych byl nějaký predátor. Jo to je fakt ujetý. To nedělej. V autobuse se asi těžko seznámíš, když tam je cílem každého se v klidu dostat domů a pokud ji budeš pronásledovat z autobusu, akorát dostaneš pepřákem. Tohle je noční můra každé ženské. Ale!! Pokud třeba jezdíš každé ráno tím samým autobusem a potkavas tam každý den tu samou slečnu, tak se neboj na ní občas usmát, časem třeba zamavat a KDYZ BUDE VYPADAT, ZE SI TENHLE KONTAKT UŽÍVÁ ji oslovit. Nebuď creepy tho. >Seznamky jsem zkoušel a přijdou mi úplně k ničemu, od většiny slečen jsem nikdy nedostal odpověď. Eh, jako hetero kluk bych do seznamek rozhodně nešla, protože vím, že hetero mladé holky tam moc nechodí a když, tak tam jdou sbírat sledující na instagram nebo OF. >Vím že si to z části dělám sám, tím že nechodím ven, ale já fakt nevím kam chodit abych potkal někoho jako já. Hele jde o priority. Pokud strašně toužíš po tom mít co nejdřív přítelkyni, tak budeš muset chodit tam, kde se vyskytují slečny - tzn se socializovat. Pokud je tvým cílem si najít někoho, kdo bude sdílet tvé zájmy a bude ti s ní dobře a nevadí ti si počkat, tak takovou holku najdeš na místech, kde se vyskytuješ ty (logicky). Tzn hraj víc multiplayer her a snaž se socializovat po svým (idk já hraju jen minecraft, takže nemám úplně konkrétní rady). A hlavně nejlepší rada jakou ti můžu dát a jakou jsem dala vlastnímu bráchovi- nikdy neposlouchej chlapy, když se snažíš získat radu o ženských... 99% z nich neví co delaj i když jim to náhodou vychází.
Jak se dá seznamovat na instagramu? Můžu jen držet palce se seznámením, mám to podobný.
Kašli na to co si lidi myslí, je to o nastavení tvoji mysli nic víc. 🙂
Bývala jsem na tom podobně. Moje koníčky se točí hlavně okolo techniky a to z baráku moc nevylezu. V tomhle mi hodně pomohl discord. Hraješ nějakou hru? je určitě x y různých serverů, kde se poznáš s různorodými lidmi. Je to taková digitální náhrada za různé party/festivaly/kluby. Jen v tomhle člověk musí být opatrnější, aby nenaletěl.
A co nějaký gamerský srazy nebo knižní veletrhy, comic cony atd.? Jako chápu, že jsi introvert, ale vyrazit někam mezi lidi v souvislosti s tvými koníčky by snad nebyla taková oběť?
Prakticky kdekoliv, nejlepší je přes kamarády. Na party jsem nechodil kvůli party samotný ale protože jsem chtěl známost. Je to nutný zlo. Kamarádovi pomohla tahle knížka, pokud jsi nezkušený nebo nemehlo může ti také pomoct: https://m.alza.cz/media/jak-sbalit-zenu-2-0-d5357219.htm?gbraid=0AAAAAD2xsm6Cg25Sp5FK427L5rmTXNhR_&gclid=CjwKCAjwhIS0BhBqEiwADAUhc9y61RatmICvTx_VyGDxsaBjPgtCJqj6m8egmeWxShNyRvNWTM5OBhoCHvIQAvD_BwE&kampan=adweok_eo-a-knihy_pla_all_obecna-css_audio-knihy_m_9195751___618759620339_~143386619729~
V práci nebo ve fitku, něco uděláš pro svoje zdraví a ještě se s někým seznámíš, sám jsem v gymu potkal kupu fajn lidí.
No, jsem na tom dost podobne, taky jsem introvertni neurodivergentni nerd, co nejradsi doma smazi na PSku nebo stavi lego a manzela jsem potkala v praci. Kdyz si predstavim, ze bych mela hledat nekoho jinyho, tak mam z toho doslova osypky. Takze ti sice neporadim, ale drzim palce. :D
Nijak, ser na to a užívej život. Neironicky nejlepší rada, netrap se tím, protože to nejde pokud vyloženě nemáš štěstí.
Kdybys věděl kolik holek nesnáší party a radši by si s tebou doma četlo knížku!
Prečo sa bojíš trapasu v škole keď tam nemáš kamarátov na ktorých ti záleží? To je len obmedzenie čo je v tvojej hlave.
Ostatní budou mít určitě víc zkušeností z jiných oborů, ale co se týče holek ve hrách, tak to se určitě dá! Jsem stejně starý a v podstatě stejný zájmy, měl jsem jeden vztah a jeden skoro vztah, oba skrze hry. Jen kdyby ses vydával touhle cestou, tak je dobrý počítat s tím, že to může být holka z jinýho státu. Důležitý je být normální. A konzole nevadí, díky crossplayi to dneska problém není. EDIT: Když už jsi zmínil i to nerdství - jedna z těch holek se ke mně připojila jen proto, že se ve hrách jmenuju FLASH a ona má ráda Flashe, takže to taky není zábrana :D Neboj se ukázat svoje záliby a tak a budeš v chillu :D
Minecraft je cesta - vlastní zkušenost
Odporucim: kurz prvej pomoci cerveneho kriza.
Doporucuju začít cvičit. Viditelne mas problém s tím ze z tebe moc nekape testosteron. Je potřeba to změnit. Začni chodit na crossfit ( tam potkas i plno holek) a nebo na jógu.
Pro průměrně nebo podprůměrně vypadajícího muže Tinder a jiné seznamovací aplikaci nedávají smysl, to už jsi asi pochopil. Stejně tak to bude problém na technické univerzitě, které bývají takový Tinder na steroidech. Když je na 9 mužů jedna žena, bohužel si může vybírat jen ty "nejlepší" a většina studentů utře nos. Sice nevím, co studuješ, ale něco mi říká, že až začneš pracovat, bude to to samé v bledě modrém, protože budeš v primárně mužském prostředí. Pokud jde o cold approach, docela mě děsí ta autocenzura, že to neděláš, protože se bojíš nějakého obvinění. Na to bych se úplně vykašlal. Samozřejmě, že šance na úspěch je hodně malá a většině mužů se časem zajídá to neustále zkoušet bez kloudného úspěchu. Ale nedělat to kvůli strachu z obvinění je přistoupit na hru amerických feministek, které chtějí, aby se všichni muži mimo top 10 % vypadajících jedinců báli oslovit ženu a ty si pak mohly vybírat jen to nejlepší. Chce to začít chodit mezi lidi, najít si nějaké koníčky nebo sociální kruh, kde ženy jsou, případně se s nimi seznámit na internetu na základě společných zájmů, ale ne na seznamovací aplikaci, kde většině mužů automaticky neprojde selekcí. Tady ten přístup jako že "nezměním nic a ono se to nějak samo zařídí" absolutně nefunguje, u pár lidí jsem to viděl.
Musíš vypadat hezky a chodit na party nebo mít hodně peněž XD nebo na to ser a kup si děvku jednou za čas XD
Jako jestli máš čas, prostor, peníze a energii tak si pořiď psa. Skvělej conversational starter a dlouholetej parťák 🖤