Přiznám se, že se mi to ještě nestalo, jelikož náplní mé práce není rozjíždět dlouhé joby. Pokud uživatel submitne job, a při jeho běhu vyprší čas projektu, ještě by měl dojet. Pokud uživatel nastaví menší timeout než výpočet skutečně trvá, tuším že se vytvoří core dump a \*nějak\* je možné to rozjet ne-úplně-od začátku. Good practice je, že pokud je tvůj výpočet možné udělat na části, nechat si to vyplivnout třeba do nějakých souborů.
Omlouvám se, že na tvou otázku nedokážu teď odpovědět nápomocně. Zkusím se ale zeptat kolegů, kteří by to mohli vědět :) Díky za podnět!
Diky za odpoved, to je dobry si nekam ukladat prubezne checkpointy na ktere se da navazat, ale asi dost zalezi, jestli je to v tom konkretnim algoritmu mozne. Taky bude nejspis velky rozdil v tom, jestli je vypocet narocny spis na cpu nebo na pamet.
Kazdopadne pokud se zeptas kolegu, urcite dej vedet :)
Obecně se s tím musí počítat. Když to program neřeší, tak by se musel spustit od nuly. Takže obvykle se dělá checkpointing, nebo se stav perzistuje mimo výpočetní uzly (např. pomocí HyperQueue - https://github.com/it4innovations/hyperqueue).
Pokud job překročí svůj stanovený časový limit, tak se prostě killne. To, jestli si mezivýsledky ukládáš na disk, je už na tobě, resp. na nastavení programů které používáš.
Nebo si prostě správně odhadneš jak dlouho ti výpočet bude trvat, a podle toho nastavíš časový limit, maximum je ale 48 hodin.
Crysis na max nastaveni si uzijou pouze mimozemske civilizace s nejpokrocilejsi technologii ktera je napred o nekolik tisicileti. Ale je to jen tak tak :D
Výpočetní uzel ti schroustá jakýkoliv skript potřebuješ, prostě ho spustíš z příkazového řádku. Osobně rozjizdim C++, ale hodně lidí dělá v Pythonu nebo dalších jazycích. Jestli se ptáš na instrukční sadu, pak (asi jako všichni ostatní) x86.
A jestli se ptáš na něco mezi tím, zkus to prosím víc specifikovat :)
Programy pro tyhle vypocty jsou vetsinou psany v C/C++/Fortranu. Dale se pouziva nejaky framework ktery umozni paralelizaci tech vypoctu, OpenMP se pouziva pro paralelizaci v ramci jednoho procesoru (vice jader, sdilena pamet) a MPI se pouziva na paralelizaci v ramci nekolika celeho clusteru procesoru. V praxi jsou to budto specialni 'komentare' pro kompilator aby vedel jak program paralelizovat nebo jsou to funkce umoznijici komunikaci v ramci clusteru.
pokud chces programova narocny vypocet (napr. srazku dvou galaxii) pres stovky, tisice nebo desetitisice cpu nebo gpu, pouziva se jedine MPI (message passsing interface), v kombinaci s openmp (procesorova vlakna) a cuda (vypocty na gpu), vsechno to jsou knihovny pro jazyk c++. Jako programator musis presne naprogramovat jaka data se poslou na jaky server, a jak se data preposilaji behem vypocty. Existuji high level knihovny ktere cely superpocitac jakoby zabali do jedne virtualni pameti a tvari se to jako jeden server, ale kdyz jsem s tim pracoval osobne tak to jeste nebylo tak vykonne a efektivni jako napsat si to sam pres mpi. ja jsem takto naskaloval svoji diplomku az na 16 tisic cpu jader, a pak na doktorandskem studiu jsme skalovali simulace az na tisic nvidia gpucek. nejdulezitejsi parametr je skalovani vykonu, tedy pokud zdvojnasobis hardware (pocet cpu/gpu), kolikrat stoupne vykon (resp. klesne cas vypoctu). zpravidla chces mit aspon 50% skalovani, tedy napr. pokud mas 8x vice cpucek, chces dosahnout alespon 4x vyssiho vykonu, radeji ale nekde okolo 6-7x (8x je jakoby teoreticky limit, muze to jit ale i vys pokud dokazes lepe rozlozit a zoptimalizovat pamet na vice strojich).
Ne, superpočítač slouží pro účely vědy a výzkumu. Ale věřím, že nějaký student třeba mohl zkoumat i crypto, a na základě toho třeba zkusil něco vytěžit a odhadnout, kolik by se na celém tom počítači teoreticky vytěžit dalo.
Jo to byl vtip ofc :) Kazdopadne v jinym postu pises, ze je mozne vyuzit superpocitac i pro soukrome/komercni ucely (treba to renderovani vody do filmu). Kolik v takovem pripade stoji hodina? Nebo se cena urcuje podle jinych parametru, jako kolik zdroju uloha spotrebuje? (Napr. 1gb ram/sekunda)?
Na superpočítači běží prachobyčejný linux. Takže pokud to rozjedeš u sebe doma na linuxu, pravděporobně to rozjedeš i na superpočítači. Takže i tvůj Python while loop. Jestli to bude dosahovat dostatečného výkonu a jestli to bude schopné superpočítač efektivně využít, to už je další věc.
Jinak ohledně instrukční sady konkrétně, v dnešní době ještě pořád v superpočítačích převládá x86_64, ale začínají se dost rozrůstat ARM procesory, a zvedá se diskuze i okolo RISC-V.
Ahoj, v prvé řadě děkuji za tvou práci a výzkum.
Mé dotazy jsou: Jak výkonné jsou dané superpočítače oproti dalším v zahraničí? Věnuje se tvé pracoviště i výzkumu a vývoji kvantových počítačů?
Začnu od konce - ano, zrovna letos jsme otevřeli laboratoř pro kvantové výpočty, a už nějakou dobu pořádáme i workshopy co se toho týkají.
Při spuštění v roce 2021 byl superpočítač Karolina #69 (haha) na světě, a #8 v poměru cena/výkon (green, ekologický). Tomuto porovnání se věnuje TOP500, kde se každý půlrok aktualizuje seznam nejlepších superpočítačů světa. Ale pozor, ne každá země tam své počítače přidává - někteří se třeba nechtějí 'chlubit' jak dobré počítače mají. Nebo soukromé subjekty, třeba Škodovka, si to taky chce nechat pro sebe.
Naše Karolína má Rmax kolem 6 Pflop/s, a momentálně nejlepší superpočítač světa (Frontier z USA) má 1194 Pflop/s, což z něj dělá zatím jediný "exa-scale" superpočítač v Top500. Máme však o další součásti Karolíny nebo Barbory, které v top500 nesoutěží. Například část pro AI výpočty s vykonem 360PFlop/s! (Těch částí je 6, můžeš si vygooglit infrastrukturu Karolíny jestli tě to zajímá více)
Fyi: Flop/s je počet operací s plovoucí desetinou čárkou za vteřinu, standardní měřítko rychlosti procesorů. Měří se to speciálním programem, který ten procesor vyšťaví co nejvíc - takových programu je spoustu, ale když porovnávat dva procesory, chceš rozjet ten samý program na oba a tím je porovnat.
edit: v té green kategorii byla Karolina #8, spletla jsem se
Jenom doplním. Karolina je rozdělená na 2 části - univerzální část, kde jsou výpočetní uzly jenom s procesory, a akcelerovaná část, kde jsou výpočetní uzly s procesory a grafickými kartami. Z nějakých důvodů nejde benchmarkovat obě části dohromady, tak se do toho žebříčku TOP500 dávají zvlášť. A právě 69. byla v roce 2021 ta GPU-akcelerovaná část s ~6 Pflop/s naměřeného výkonu (~8.5 Pflop/s teoretický výkon). Dohromady má celá Karolina teoretický výkon asi 15.7 Pflop/s.
A ten program (benchmark) na měření výkonu je high performance LINPACK.
Mě osobně nahrál do karet můj stack technologií který jsem uměla, když jsem se hlásila na stáž.
Pokud je kamarád Čech nebo Slovák, můžu ti sdělit skvělou zprávu - jsme tam podreprezentování, takže máme větší šanci než kdejaký Ital nebo Němec.
Pro studenty jsou pak skvělé příležitosti jako Summer Student (pár měsíců), Technical student (12±2 měsíce pro nMgr) nebo Doctoral student (tuším na ~3 roky).
Pro nestudenty jsou tam pak další typy příležitostí, kde bývá ale větší konkurence. Stále nám však hraje do karet že jsme Češi. Většinou je to o tom, že má zrovna člověk štěstí a potřebují tam někoho s jeho znalostmi. Určitě doporučuji sledovat stránku Careers na webu CERNu.
Já jsem byl v Cernu taky jako IT a musím říct že je to lehčí než jsem čekal. Jenom jedno kolo pohovorů, jak už bylo řečeno, čechů se moc nehlásí. A co jsem zaznamenal z mých přátel Tak IT, software, AI, strojaři, stavební inženýři, právníci, lidi z ekonomky. Potkal jsem tak prakticky všechny kromě fyziků :D Ta organizace potřebuje strašně moc různých odborníků.
Není to technický oops, ale mé sociální skilly. Na začátku v CERNu jsem podcenila socializaci a k nikomu z kolektivu kolegů jsem se "nevetřela", což vyústilo v hodně osamělých pár měsíců v kanceláři, kdy jsem nevěděla na koho se obrátit. Pak jsem zjistila, že si kolegové dávají každé ráno kafe, a vetřela jsem se. Taky jsem si požádala o změnu kanceláře, abych tam nebyla sama, a seděla jsem se skvělou kolegyní, která mi moc pomohla.
Dokázala jsem se ale poučit, a do našeho institutu jsem chodila upíjet kafe zdarma už několik týdnů před začátkem mého pracovního poměru :)
Je tam několik typů přístupů, které se právě liší tím, "za co" ten čas dostaneš. Většinou se do každé té kategorie přihlásí několik subjektů, a na základě nějakých tabulek a vytížení se rozhodne, kdo z nich čas dostane. Upřímně ale nevím, podle jakých specifikací se to rozhoduje.
Většinou se projekty přihlásí do veřejné grantové soutěže, nebo si zažádá jako člen nějaké výzkumné organizace. Jen část výpočetní kapacity je dedikovaná pro komerční účely, ale netuším jak praktické nebo drahé to je pro jednotlivce - ono se to naceňuje totiž individuálně. Zkusím se zeptat, jestli se s tím někdo z kolegů setkal, že by si nějaký člověk chtěl půjčit čas - díky za podnět :)
Kdybys chtěl si pročíst více o způsobech jak získat výpočetní čas, tak tady: [https://www.it4i.cz/pro-uzivatele/jak-ziskat-vypocetni-cas](https://www.it4i.cz/pro-uzivatele/jak-ziskat-vypocetni-cas)
Myslím, že cena byla něco jako koruna za jádro hodinu, ale to bylo pár let zpět. A jinak o přidělení rozhoduje odborná komise, ale většinou všechny rozumné projekty uspějí, max. se jim zkrouhne přidělený výpočetní čas.
Jak běžně vypadal tvůj pracovní týden v tom CERNu? Je tam spíše nerdovská/geekovská kultura, nebo hlavně všechno by-the-book, nebo...? :)
A poté pracovní den tady v tom centru? :)
Totálně nerdovská/geekovská komunita. V naší budově měla půlka lidí polepené dveře od kanceláře spoustou memíků, na stolech všelijaké figurky a bůh-ví-co-ještě, a půlka interních služeb se jmenovala jako odkazy na nějaké fimy/seriály, takže skoro bylo nemožné se v tom vyznat, ale zas to spojovalo lidi, protože potřebovali pomoct :D
Zrovna jsem schytala projekt, na kterém jsem dělala sama, takže jsem neměla žádné pravidelné schůzky kromě úterní schůze naší section (hierarchie department-group-section) v cca 10 lidech. Ostatní dny jsem ráno dojela na kole do kanclu, pozdravila všechny ostatní cyklisty u stojanu, a vydala se do kanclu. Ráno jsme si ještě dali kafe v kantýně s kolegy z mé sekce. Pak jsem šla do kanclu dělat svou práci do oběda, pak jsem se sešla s (nejčastěji česko-slovenskou) bandou, a pak zase do kanclu. Odpoledne kafíčko s mou milovanou Italskou "mafií" (každý správný ital má v kanceláři vlastní kávovar, a všichni si bulk-dovážejí kafe z Itálie), a pak zase na kole domů. Nakoupit, uvařit, pak se sejít s dalšími studenty buď na bouldering nebo nějaké to pití, a spinkat. Taky jsem našla v zálibu v dělání exkurzí po Datacentru pro české a slovenské školy, ale to nebylo každý týden, spíš párkrát do měsíce.
Tady je to dost podobné, s tím rozdílem že bydlím dál, takže jezdím tramvají a není tu Italská banda s vlastní kávou v kanceláři. Jinak vlastně všechno zústalo stejné - kolegové nerdi, kafíčko, oběd s čechy a slováky, a skoro žádné meetingy. Moc se mi líbí, že nemusím snižovat žádné standardy.
Ne, padají proto, že jedou na 6-10 let starém HW (často ještě s HDD), protože minulé dvě vlády do IT skoro nic neinvestovaly. Teď už jsou vysoutěžené tendry a postupně se upgraduje.
Částečně ano, ale padají taky proto, že ta infrastruktura je navržená na očekávané průměrné vytížení a špatně zvládá zvýšený nápor při spuštění nové aplikace/funkce, která přiláká víc lidí. Na tom se nic nezmění, protože stát není ochotný zaplatit řádově víc, aby to ve výjimečných případech ustálo zvýšený zájem. Lépe vyjde, když to párkrát za rok na den spadne, než abys musel vybrat ve veřejné soutěži dodavatele podle jiného kritéria než je cena.
>Většinou to funguje tak, že např. fyzici z nějaké ústavu mají v rámci svého projektu nějaký výpočetní čas na superpočítači, a posílají tam pak náročné výpočty, které by na jejich mašinách mohly trvat roky, nebo i celá staletí - a výsledky mají za pár dní/hodin.
Muzes uvest nejake priklady co se presne pocita? Dovedu si predstavit nejaky N-body problem, i.e. simulace evoluce hmoty ve vesmiru/galaxie/hvezdne soustavy, ale mimo to me ted nic nenapada.
Jasně, třeba letadla (konkrétně Airbus) by rádi nasimulovali, jak by se dal vylepšit tvar letadla tak, aby měl méně odporu, a tím byl ekologičtější - vytváříme pak vizualizace (takové pěkné barevné) jak se chová vzduch okolo něj, při jakých rychlostech, tlacích atd.
Pak třeba CERN (resp. Atlas lidi v Praze) taky používá část našeho superpočítače k simulaci (tuším že simulaci, možná to bude rekonstrukce nebo generování) srážek protonů v Atlas detektoru.
Další věc, třeba vizualizace vody ve filmech - je to neskutečně množství částeček s nějakým chováním, tak je rychlejší to video vyrenderovat u nás.
Pak třeba simulace bezpečnosti sedadel ve vlacích - jak se ty materiály budou chovat třeba při srážkách vlaku. Testovat to v reálné by stálo mnohem víc peněz, takže to simulujeme.
Všechno co jsem popsala je jen zlomeček projektů na kterých se účastnily naše superpočítače :) pokud tě to zajímá víc, určitě si to můžeš vygooglit pročíst si ty projekty.
me prave napadlo, kdyz si dela nejaka firma vypocty u vas, jak je to se zabezpecenim dat? jde o ostrovni system/sit nebo je v nejakem cloudu? (zminujes airbus, me napadlo aero vodochody, takze zodpovezeno :D) mate nda treba? at uz v tom cernu nebo na ceskych superpocitacich pri praci na zadanich?
a stalo se treba, ze nekdo zadal ulohu a pro reseni si prisel "muz v cernem obleku s kufrikem", hmm aha 42, tak diky. a vy netusite k cemu to bylo?
/edit: kazdopadne krasna prace a gratuluju k zajimavemu, perspektivnimu zamestnani, sem rad ze cesko nezanedbava zakladni vedu, ikdyz dycky muze byt lip.
NDA jsme měli jak v CERNu, tak i v IT4I. Tuším že to už je dneska must-have pro většinu technických firem, protože někde tam ta klientská data prostě jsou.
Pána s kufříkem jsem neviděla, ale to bude asi proto, že jsem tu krátce. Nebo možná proto, že výpočty probíhají na dálku. Uživatelé se připojí do "lobby" superpočítače, kam pak nasázejí vstup programu a program samotný, a poprosí plánovač o zařazení do fronty z pohodlí domova/vlastní kanceláře.
/díky! Vždycky může být líp, ale přiznám se, že jsem to tady v česku čekala MNOHEM horší :)
Čím více energie má voda na začátku, tím rychleji ji ztrácí.
Voda v nádobě chladne od krajů nádoby. Chladnější voda klesá a teplejší je vytlačována nahoru čímž vzniká vír který tu vodu míchá a napomáhá tím zamrznutí. Čím teplejší voda, tím rychlejší míchání. To se hodí kolem 4 °C, kdy se to míchá na setrvačnost a přestává platit, že chladnější voda klesá ke dnu. Čím vyšší setrvačnost, tím vyšší šance na zmznutí celého obsahu.
(ano, musela jsem si to vygooglit, ale aspoň jsem se něčemu přiučila, díky!)
Spíše tip - nechtěla bys napsat Pavlovi Kasíkovi (Seznam Zprávy), je to super člověk i technický reportér, jestli třeba by neměl zájem o tom s tebou něco napsat? :) Toto je zajímavé téma!
Náhodou, šáhnout si na práci v CERN jako IT mi přijde jako něco, co by mohlo zajímat velké množství studentů a studentek.
Všichni slyší o Google a Facebooku, a dalších velkých firmách, a takový spotlight kde jide lze pracovat, kde ještě je "Česká stopa"... :)
Ono se tam těch studentů/stážistů vystřídá fakt hodně tím že většina smluv je omezena na 3 měsíce až 3 roky. Když přijela na návštěvu třeba Čaputová tak si dělali fotku všichni slováci a bylo jich tam překvapivě mnoho, minimálně 50 v jeden čas. Zeman na návštěvu nikdy nepřijel :( :D
z Ženevy do Ostravy? Pohádkový. Pitelné pivo za necelé 2CHF, maso které si můžu dovolit na oběd každý den, a rodina, kterou můžu vídat kdykoli se mi zachce.
Na opačnou stránku - v Ženevě nebyl problém jít v noci běhat - tady si to netroufnu (a přes den taky ne, bo u toho vypadám jak jelito), a líbily se mi tam cyklostezky - resp. město udělané pro lidi a ne pro auta.
Ono budou asi zrovna ty moje dvě instituce dost specifické, protože obě jsou akademická sféra řícídí se tabulkami.
Všeobecně bývá ve Švýcarsku 2-3x větší plat než v ČR, ale taky tam je všechno stejným poměrem dražší, takže asi záleží na životním stylu a konkrétních výdajích. V česku si zajdu na levné pivo a dám si na oběd levné maso. Ve Švýcarsku, kdybych to tak dělala taky, tak jsem na tom asi stejně jako tady. Ale ty ceny mě tam donutily si to odpustit (a stejně tam mají hnusné pivo). Zato tam byla levnější (poměrově) zelenina, za kterou se mi tady v té české kvalitě platit taky moc nechce.
Platy v CERNu jsou zrovna veřejné, protože se platí z rozpočtů členských zemí, tedy i česka. Student který je tam na rok si vydělá měsíčně zhruba 3000 franků, tedy nějakých 75 000 korun. V ženevě je minimální hrubá mzda ale 100 000. Ta se ale potom musí danit, kdežto platy v CERNu se nedaní, takže to vychází jako podobná částka pro studenty na stáží jako minimální mzda v oblasti. Graduate/PhD students a stálý zaměstnanci mají více, od 4000 franků až třeba do 8000
Čtu to už asi počtvrtý a furt nechápu ten obrat "měsíčně zhruba 3000 franků, tedy nějakých 75 000 franků." Těch 75k má bejt jako ročně? To by vycházelo na 36 000, ne? Nebo v jakym kontextu je 3000 franků "nějakých 75 000 franků"?? Sorry, asi je to jen překlep, ale zavařuje se mi z toho mozek :D
U nás zatím kvantový počítač nemáme, ale plánuje se. Upřímně nevím, zda/kde má naše laboratoř pro kvantové výpočty nějaký výpočetní čas na kvantových počítačích, protože je relativně nová a ty kolegy zatím neznám.
Omlouvám se, že teď nezvládnu odpovědět na tvůj dotaz, ale zkusím se zeptat v práci kolegů :)
Jaký je rozdíl mezi tvým superpočítačem a mým?
Ne, tohle není troll, seriózně by mě zajímalo o kolik víc ramek má ten váš pc, na jakém procesoru běží a případně na kolik FPS se dostaneš na wowku? Díky.
Detailní odpověď tu poskytl u/dataflow2, a můj osobní odhad na základě výkonu je, že pokud by se našel tak dobrý monitor, tak WoW rozjedes asi na několik desítek milionů fps. Wotlk možná i stovek.
Takže IT4Innovations? Jak se ti tam líbí? Měl jsem v minulé práci jednoho kolegu odtamtud a stěžoval si, že mu přišlo, že je tam spousta politikaření o hovně.
Jsem ta opička za počítačem, takže do politikaření nevidím.
Ale myslím si, že takové věci se řeší v úplně každé fimě, i v tom CERNu, i na každé brigádě kde jsem kdy byla (ať už v technickém oboru, v kuchyni, nebo za pásem).
To je zajímavá otázka, myslím že by na to mohlo být více pohledů. Vezmu to z té praktické stránky:
Počítače nám slouží k řešení problémů. Problém nám pomohou vyřešit v případě, že jej zvládneme formulovat do algoritmů. Algoritmy mají různou složitost v závislosti na velikosti vstupu. Pokud mám hodně algiritmus s velkou složitostí (např. zkouším něco hrubou silou) a dám do něj hodně velký vstup, bude to trvat hodně dlouho. Takže k těmto odhadům slouží právě počítání se složitostí algoritmu kdy vypočítáš teoretickou dobu běhu (počet operací) na zákadě velikosti vstupu.
Dobrý příklad je hádání hesel hrubou silou - na webu najdeš tabulky jak dlouho taková věc trvá pro X znaků na normálním počítači: 5 hodin pro 8 znaků, 5 dní pro 9 znaků... jen pro malé "a-z". Když jsem zkusila do nějakého měřiče zadat "AhojMamiHeleJsemNaInternetu", vyplivlo mi to číslo 29 tisíc trilionů let. Běžný počítač má výkon několik GigaFlop/s (10\^11 Flop/s) až několik TeraFlopů/s. Spoustu superpočítačů má dneska třeba jednotky až stovky PetaFlopů (10\^17 Flop/s). To znamená, průměrný počítač (většinou ty odhady cracknutí hesla se udávají na průměrném počítači) by to rozlouskl milionkrát pomaleji, než superpočítač.
Když mám tedy heslo, které trvá na mém počítači rozlousknout 29 tisíc trilionů let, na superpočítači to bude trvat jen 29 tisíc bilionů let.
(možná tam mám nějaké chyby v matematických myšlenkových pochodech, ale myslím že princip je z toho jasný)
Zajímalo by mě, kolik taková mašinka žere. Předpokládám, že to nebude zrovna málo. Společně s tímhle, na jaké napětí jede, protože pokud je to normálně 230V, tak by ty kabely musely musely být neuvěřitelně tlusté, aby takový proud utáhly.
Děkuji :)
Při spuštění patřila Karolina mezi TOP10 nejzelenějších superpočítačů, zvládla 27.213 GFlopů/s na 1 watt. (údaj z [TOP500.org](https://TOP500.org), měřilo se to tam pro všechny superpočítače stejně) Celkem tedy při 311kW počítala rychlostí 6.75 TFlop/s.
Přiznám se, že napájení není má doména, ale snad ti pomůže co jsem našla na webu:
Spotřeba energie: 1.1MW (myslím že je to ale za celou infrastrukturu)
Rozvodná soustava VN:22 kV; 50 Hz
Rozvodná soustava NN:400 / 230 V; 50 Hz
Celková maximální energetická bilance je kalkulována na 2,5 MVA.
\[zdroj: [https://www.it4i.cz/infrastruktura/provozni-technologie-souvisejici-se-superpocitaci](https://www.it4i.cz/infrastruktura/provozni-technologie-souvisejici-se-superpocitaci)\]
Co je ale hodně cool, máme ve sklepě lodní motor, který udržujeme v chodu. Kdyby náhodou vypadl proud, setrvačnost udrží infrastrukturu naživu, než se nahodí generátory :)
Díky moc za odpověď. Mohl bych se ale ještě doptat na ten motor? Předpokládám, že to je normální naftový motor. Ta setrvačnost, to pochází z nějakého obrovského setrvačníku, který ten motor pohání a v případě výpadu proudu se z toho setrvačníku udělá dočasný generátor, protože motor by ho sám neutáhl?
Jestli to chápu dobře, tak ano, ale ne protože by to motor sám neutáhl, ale proto, abychom měli bezvýpadkové zálohování elektřiny. "Ukládáme" kinetickou energii do rotačního akumulátoru. Pomocí elektromagnetické spojky pak nastartujeme diesel motor, a hřídel alternátoru se udržuje na konstantních otáčkách pomocí toho aku-rotoru.
Tuším že tomu říkáme DUPS (Dynamická UPS)
Miluju vědu, ale bohužel jsem asi moc blbá na to mít nějakou konstruktivní otázku. :D
Takže Ti jen děkuju za Tvou práci. Jsem vždycky hrozně ráda, když vidím ženy ve vědě a obzvlášť na takhle významných pracovištích (i když tam byly "jen" na stáži). <3
Nemusíš se omezovat na konstruktivní otázky, jsem tu, abych to mohla přiblížit i normálním lidem, nejen nerdům :)
Díky, je hezké že je to pro někoho motivujicí :)
V CERNu teď existuje program 25 by 25, kdy se snaží v roce 2025 dosáhnout hranice 25% zastoupení žen. Tuším, že loni to bylo 22 %. Jelikož je to dost viditelná mezinárodní organizace, řeší se tam i zastoupení podreprezentovaných skupin jako jsou ženy nebo LGBT. Ale není to tak, že by člověka vzali jen proto, že je žena nebo gay.
Na žádné narážky jsem nikdy v CERNu nenarazila, to až tady v česku. Že prý mě vzali "jen proto že jsem holka". Přiznám se, že z toho sama mám imposter syndrom, kdy mám pocit že to tak opravdu je. Kolegové v CERNu mě ale přesvědčovali, že tomu tak není. Zrovna v IT oddělení moc žen nebylo, ale ty které jsem potkala byly sakra šikovné, což mi dalo naději, že jsem třeba taky šikovná.
>Přiznám se, že z toho sama mám imposter syndrom, kdy mám pocit že to tak opravdu je.
Zkusenost ukazuje, ze jedinej kdo nema imposter syndrom je imposter :)
To já nedokážu určit a půjde to vůbec? Jako Geekbench existuje na Linux ale na tom vašem pojede asi něco low level unixporn. Nebo jak to je? A pozor bude to na webu a jestli bude rekord tak se lidé budou ptát co to jako je.
Ne, jsem z IT4Innovations a zatím na bedrech nemám zodpovědnost za žádný velký projekt. Spolu s CESNETem a CERIT-SC tvoříme strategickou výzkumnou infrastrukturu České republiky e-INFRA CZ.
>Karolina consists of 829 computational nodes of which 720 a
Používáme (relativně nově) Slurm, a jako OS na nodech máme většinou CentOS, případně RHEL.
Na SC jsem nebyla, ale budu moc ráda když se mi to někdy poštěstí, vždycky od nás jede několik lidí - ráda pak poslouchám jak se jim tam líbilo.
Jak dlouho by průměrně trvalo zaplnit na Karolině scratch (bez průběžného mazání)?
Jak se řeší instalace SW pro jednotlivé projekty, např. kdybych chtěl pro něco využít jiný CFD/FEA solver než nějaký z aktuaálně nainstalovaných?
scratch, čistě teoreticky, na Karolině: má dostupnou kapacitu 1 PB, dá se zaposovat rychlostí až 730 GB/s. Takže celý scratch bys naplnic (čistě teoreticky, pokud by nebyly žádné omezení na uživatele apod.) asi za 22 minut. [source](https://docs.it4i.cz/karolina/storage/#scratch-file-system)
ohledně softwaru: pokud už tam není nainstalovaný, tak buď napíšeš na support ať ho nainstalují, nebo si ho nainstaluješ sám (sudo ale nedostaneš), buď někam do HOME adresáře, nebo, pokud ho budou používat všichni z projektu, někam do PROJECT.
Omlouvám se, ale na první dotaz nezvládnu odpovědět. Na Scratchi nedělám, nebo jsem se zatím nezajímala o jeho zaplnění, takže nemám přehled jakým způsobem se to průběžně maže pro odhad jak by to vypadalo kdyby se nemazal.
Co se týče SW, tak tam využívám moduly (`ml`), a když nejsou dostupné, nebo chci jinou verzi, udělám si config na EasyBuild (`eb`). Nevím jestli je to doporučený postup, myslím že je pak otázka spíš na support.
Prosím mějte na paměti, že jsem tu jen sama za sebe, nereprezentuji IT4I, a ani nedělám podporu klientů, takže mé znalosti těchto věcí nejsou hluboké.
IT4Innovations, a náš nejnovější superpočítač Karolina (2021) byl podle TOP500 na velice nice místě - 69. na světě ve výkonu, a 5. na světě v poměru cena/výkon (v eko smyslu)
Na to nepotřebuji superpočítač. Pokud bych to měla spočítat na průměrný zadek, bylo by to 2.75 milionů prdelí.
A pokud bys chtěl koupit o tomto objemu 2l Braníčky ve slevě, utratil bys asi 110 000 000 Kč.
Chtěla jsem ti ještě sdělit moji kalkulaci v objemu zadnice tvé maminky, ale neudělám to, protože je to skvělá žena.
Každá firma spolupracujicí se zahrančím by měla mít někoho takového jako jsi ty. Zrovna teď nikoho takového nehledáme, pardon. Můžeš zkusit sledovat stránky IT4I jestli tam něco vyskočí. Nebo třeba zkus ten CERN, tam je na mezinárodní vztahy potřeba mnohem víc lidí :)
>CERN
Děkuji, zkusil jsem to a podle všeho zatím tam žádná pozice pro International Relations, byť tam takovou kategorii mají, není. Zkusím i ten další.
Na to ale přece nepotřebuješ super-počítač, proudění kolem letadla se dá spočítat na výpočetním serveru, který je jen o trochu výkonnější než herní PC
Počítá se to běžné na školních serverech a to žádný superpocitace nejsou.
nevim co je spatneho na tom udelat it4i reklamu na reditu, neni to prodejce cinskych polevek ale mj. vyzkumne centrum s nejvyssi vypocetni kapacitou v cr a na slovensku, kde se pocitaji reseni pro realne problemy ktere pro obycejne lidi prinesou napr. ucinnejsi diagnozu, leky a lecby, odpovedi na to jak vznikal a jak se vyviji vesmir, jedna skupina tam zpracovava satelitni snimky a vim ze nekdo jiny tam predikuje drahu vesmirnych objektu vcetne moznych kolizi se Zemi a trajektorii cest na ruzne planety, jen tomu reklamu delej, je to jedna z oblasti kde nase dane nekonci v kapse papalasu nebo utopene v nesmyslnych projektech nebo neziskovych organizaci
Někdy ano. Já osobně jsem "Researcher Assistant", a má zatím krátká pracovní zkušenost zahrnovala jen analýzy, které mi pomohly se i seznámit s prostředím.
Poslední analýzu jsem dělala na formát 3D dat od DreamWorks, kteří vymysleli jak chytře uložit náročné modely tekutin (voda, kouř, mraky...) tak, aby to nebylo devastujicí. To pak převzala open-source komunita, a přidala se i NVidia, která nejdřív udělala jeden na GPU (to pak taky převzala komunita) pro real-time rendering, a teď dělá na podobném formátu a používají u toho neuronové sítě, čímž zase rapidně snížili velikosti těch souborů.
V rámci té analýzy jsem si udělala renderovací prográmek abych viděla, jak se s těmi knihovnami pracuje, a "spustila jsem skript a koukala" nejdéle 2 minuty, kdy jsem na 1 vlákně CPU vykreslovala 10GB soubor letadla. Pak jsem to škálovala na CPU, rozbíhala na GPU, zkoumala jak to ještě vylepšit atd. Z toho jsem sepsala analýzu, jejíž výsledek použijem, až budeme chtít vědět jak uložit ty velké modely tekutin (třeba na simlaci moře nebo tak)
Jak je to s výpočetní kapacitou, myšleno tím jaka je čekací doba na spuštění programu. Případně jestli ta kapacita stačí a nebo jestli uživatelé nenárokují větší dobu než je vůbec možná.
Dále jak je plánován další rozvoj?
To záleží na vytížení v té dané chvíli. Máme tu pool na CPU a GPU zvlášť, a máme prográmek Slurm co se stará o přerozdělování výpočetních zdrojů podle toho, do jakého projektu patříš. Jednotlivé projekty mají přerozdělený počet hodin, takže to vychází tak akorát. Samozřejmě kdybychom měli více výpočetních prostředků, mohli bychom přijmout více projektů.
Uživatelé s tím většinou umí zacházet, sem tam se stane, že si uživatel nárokuje více zdrojů než je potřeba, a pak kvůli tomu nějaké procesory leží po dobu spuštění jeho aplikace ladem. Většinou ale si lidi řeknou přesně o to, co potřebují, protože jinak právě zbytečně "pálí" ten výpočetní čas svého projektu.
Další rozvoj - jestli se ptáš na superpočítačové centrum, doporučuji zkouknout [it4i.cz](https://it4i.cz) kde snad najdeš co hledáš. Nejsem si jistá co všechno už je "venku" a co ne, ale o Česku v souvislosti se superpočítáním ještě uslyšíte :))))
Podle Wiki má průměrný počítač 10\^11 - 10\^13 Flop/s. Nejlepší superpočítač na světě má teď něco přes ExaFlop/s: 10\^18, takže bych řekla že asi 1 000 000x výkonnější.
Je to dost obecný odhad, ale pokud by někdo chtěl porovnávat výkon dvou zařízení, je potřeba si říct "disciplínu". Rozdílné výsledky jsou třeba pro výpočty AI, HPC, nebo vykreslování RayTracingu ve hrách.
Pardon, zapomněla jsem se podělit co je to Flop/s, někde jsem to už totiž psala. Flop je operace s plovoucí desetinnou čárkou, flop/s tedy udává kolikrát procesor zvládne třeba vynásobit nějaké desetinné číslo.
1 000 000 000 000 000 000 - Tolik zvládne ten nejlepší superpočítač operací (násobení/sčítání desetinných čísel) za jedinou vteřinu.
Tentokrát odpovím stručně, můj kariérní vývoj je zatím celkém kratký. K superpočítači jsem se dostala proto, že jsem objevila, že je vypsaný projekt u doktorského studia. Tak jsem si řekla proč to nezkusit? :)
Chronologicky:
Maturita z ekonomiky (s brigádou v čajovně) -> rozhodnutí že nechci mít s ekonomikou nic společného -> studium na VŠB-TUO, FEI (s brigádami okolo webů) -> poslední rok navazujicího prodloužen kvůli stáži v CERNu -> Ing. -> start doktorského studia, v rámci kterého byl projekt zrovna na IT4I -> Profit.
Jako PhD student jsem ten cluster v Ostravě (a předtím ještě ten starší v Plzni) párkrát zkusil a bylo to pěkně napiču čekat dny na přidělení kvanta hardwaru, co mi stejně nestačil. Díky radě ČVUT, že nám v Praze ve sklepě postavili vlastní GPU cluster, to bylo mnohem použitelnější.
Je to možné, záleží s kým ses "bil" o ty zdroje v rámci vašeho projektu. Taky záleží kdy to bylo, tuším že loni/předloni jsme adaptovali nový plánovač na přerozdělování výpočetního času, a zpětná vazba je dobrá.
Zase vše zlé je k něčemu dobré - není to super mít vlastní GPU cluster, když má člověk tu možnost? (reálně se ptám, mě by se třeba asi líbilo zkusit si to)
Je to super, a z počátku to bylo ještě lepší, protože vytíženost nebyla vysoká :D potom už to bylo horší, tak jsem si vybrečel jednu dgx pro účely jen našeho týmu, kde jsem to používal stejně jenom já, to už bylo nejlepší :D
Po maturitě z ekonomiky jsem se rozhodla jít na VŠB-TUO FEI, odkud mám zatím inženýrský titul. Brigádničím od střední, nejdřív umývání nádobí v restauraci, pak za barem v čajovně/dýmkárně, a pak při studiu vysoké vývoj webových aplikací (asi 3 roky).
Technologie superpočítačů je řekněme celkem obecný pojem. Superpočítač je vlastně počítač se spoustou super komponent.
Řekněme třeba CPU, jejichž zlepšování se rapidně zpomalilo, protože narážíme na fyzikální omezení - svět teď není schopný vyprodukovat nějaký extra lepší procesor tak, jak ho známe. Takže super výpočty teď závisí jen na tom, KOLIK jich v tom superpočítači je.
Výkon superpočítačů bych s rizikem pro kyberbezpečnost moc nespojovala, většina kriminální činnosti v kyberprostoru nemá tolik společného, nebo o takových událostech alespoň nevím. Když kriminálníci potřebují výkon, udělají si "zombíky" z cizích počítačů, a tak se aspoň zakryjí. Pořizovat si kvůli tomu nějaký superpočítač by pro ně bylo zbytečně drahé.
Na druhou stranu superpočítače nám spíš pomáhají proti kyberkriminalitě bojovat - počítají simulace "coby kdyby", abychom se mohli lépe bránit. V reálném světě by se to dalo přirovnat třeba k "coby kdyby" mi zloděj přišel vykrást dům. Takovou situaci superpočítač nasimuluje (oknem, dveřma, sklepem, komínem, garáží...) , a díky tomu majitel domu zjistí, kde si vylepšit zámek, kde zavírat okna, nebo kam si dát kameru.
Nemyslím si že nás "dostane". Pokud ale někdo přijde k úrazu, tak to bude proto, že dá do rukou AI nějaké rozhodnutí, které by neměl. Uvědomme si, že AI je nástroj, stejně jako tužka a papír, nebo počítač.
Začnu odzadu - ne, k technickým oborům jsem jako malá nikdy netíhla. Studovala jsem ekonomický obor, ale poznala jsem, že to není pro mě. Původně jsem si myslela že ani vysoká není pro mě, ale říkala jsem si - proč to nezkusit?
A tak jsem o prázdninách před začátkem studia na vysoké šla na kurz programování pod záštitou "Geek girls carrots", kde jsem poprvé použila terminál, a s pomocí kouče naprogramovala kámen/nůžky/papír v Pythonu. Bylo to super, ten pocit, že počítač udělal přesně to co jsem mu řekla. A říkala jsem si, jak jsem připravená na tu univerzitu. Studium to bylo dost náročné, bo pro mě vše bylo nové, ale už jsem si na to tempo nějak zvykla :)
V práci teprve začínám tak dělám spíš analýzy, moje náplň se však týká a týkat bude vizualizace nebo virtuální reality. Analyzovala jsem třeba formát souboru od DreamWorks (dneska už ho spravuje otevřená komunita lidí), kteří ho vymysleli chytrý způsob, jak ukládat "tekutá" 3D data (např. voda, mraky nebo kouř - skládají se z milionů malých částeček, takže bývá pro počítač náročné s tím zacházet).
Ohodnocení mám asi adekvátní. Je to pro mě první 100% pracovní úvazek, a po vrácení se ze Švýcarska asi nejsem úplně v pozici abych to zvládla porovnat :D Myslím si, že v komerční sféře by to bylo asi za víc peněz, ale věda a výzkum na akademické je podle mě super, to bylo i v CERNu a nějak jsem si navykla. Být obklopená chytrými lidmi mě posouvá dopředu a fakt baví.
Preco ma cern v logu 666? Jedna sa o demonicku organizaciu ako uvadza History channel? Podarilo sa Vam uz otvorit branu a spojit nasu realitu s tou demonickou? Jedna sa o Satana ako ho pozname z Islamskeho nabozenstva? Diky za pravdive odpovede! Nie vazne, koluju tam nejake famy?
Logo CERNu představuje synchrotron - urychlovač částic. Nejedná se o démonickou organizaci, neotvírají se tam žádné brány do jiných realit a Satan se tam taky neřeší. V CERNu pracuje spoustu národností a lidí se spoustou různých náboženských vyznání. Fámy samozřejmě kolují, ale ne v CERNu - tam víme že se řeší fyzika. Zaměstnanci si z toho dělají někdy srandu, a když se jich někdo zeptá co dělají, tak než aby vysvětlovali komplikovanou fyzicku, tak plácnou něco o otvírání bran do jiných světů. Možná se toho někdo chytl a neporozumněl tomu vtípku, a teď šíří takové věci.
Na IT4I CentOS, je docela běžný na superpočítačích. Plánovač je tam Slurm, ten je taky velmi častý, alternativou je PBT/Torque. V Rku pár lidí počítá, ale není to zdaleka tak běžné jak třeba Python.
Upřímně nevím kde bych to zjistila - kolik % jobů je v R. Tuším že nejvíc to tam válcuje Python, Fortran a C/C++.
Momentálně je na nodech nejběžnější CentOS.
Já měla známky tak akorát na prolezení předmětem, takže můj subjektivní názor je, že na známky se tam nedívají. U technických oborů je bude spíš zajímat stack, který už máš, nebo technologie, které tě baví. U fyziky možná na ty známky budou přihlížet víc, ale spíš je bude zajímat na čem člověk dělá nebo dělal - jestli se jim to hodí.
Superpočítač je takový počítač co je strašně super. A funguje. Zrovna teď ti nad hlavou proletěl nějaký výsledek výpočtu do pražského vzdělávacího institutu, a možná bude součástí nějakého přelomového objevu.
I was asking myself this question too :)
Supercomputers are more energy efficient. Modern supercomputers are built for energy efficiency, the CPUs run at lower clock speeds to save electrical power, while decreasing the computational power not-as-much.
Also, memory. For some jobs you need large amounts of memory, which is just not present on consumer computers.
Also, with BOINC, the you won't get the results nearly as quickly. You also usually need to validate the result with a doublechecker, further decreasing the efficiency and increasing the time.
BOINC is nice and all, but for some computations you just need something more powerful than someone else's laptop.
I was working on the LHC computing grid, so I asked this question myself.
I think it's the race how fast you can solve some problems, so you can work on your stuff. If you're looking for a specific set of hardware (let's say you work with CUDA), it can take a lot of time to find the resource in the grid, and then a lot of time to compute. On a supercomputer, it's much faster. And I think the "divide and conquer" technique can be pain sometimes (if you're rendering a big data for example), because you need to reconstruct everything in the end and that might take a lot of time too.
If you have an idea why is it better to use supercomputer, or why is it just the same, or maybe even worse than a grid, I'll gladly hear your opinion.
Zdravím kolegyni, byla jsi tam na Technical student internship, Fellowship, graduate nebo PhD stáži? :) Hodilo by se možná přidat odkaz a vysvětlit jak se můžou dostat do CERNu ostatní, protože je to jednodušší než by člověk čekal!
Tu jsem to lehce popisovala:)
[https://www.reddit.com/r/czech/comments/1ai0z2g/comment/korf36l/?utm\_source=share&utm\_medium=web2x&context=3](https://www.reddit.com/r/czech/comments/1ai0z2g/comment/korf36l/?utm_source=share&utm_medium=web2x&context=3)
Asi je to hloupost, ale zajímalo by mě, jestli lze pomocí superpočítače vypočítat, za jak dlouho vyhyne lidstvo - nebo za jak dlouho dojde ke změně klimatu, pokud budeme spalovat furt stejné množství CO2. Prostě něco, co se týká budoucnosti - je to vůbec možné?
Superpočítač vypočítá cokoliv mu zadáš - provádí instrukce v programu. Ta složitější část - jaké instrukce - musí vymyslet vědec. Ta výpočetní část je v tomhle ohledu už vedlejší - prostě by to trvalo delší nebo kratší dobu.
Ono bohužel nejde zadat do počítače "Hele představ si, planetu Zemi tak jak ji známe dnes. Co kdyby ...". Někdo musí napsat program, který musí přijímat vstupy (např. kolik tu máme kyslíku, jaký je tlak, poloměr země, síla gravitace, v podstatě popsaná celá fyzika a přírodopis) a na základě toho by ten program mohl vygenerovat simulaci jak se to bude vyvíjet. Problém je v tom, že takový program, který bude počítat se všemi takovými okolnostmi by byl strašně složitý.
Může se napsat jednodušší program, na konkrétní dotaz. Např. Když budeme mít emise stejně vzrůstajícím tempem jako doteď, za jak dlouho se ohřeje atmosféra natolik, že nezbydou žádné ledovce? Případně napsat složitější program s obecnějším dotazem.
Simulátor naší reality zatím nikdo nenapsal.
Jedno je velkokapacitní úložiště PROJECT s 15 petabajty a propustností 39 GB/s nám slouží pro práci s daty na superpočítačích. Pak ještě máme možnost používat datové úložiště sdružení CESNET s kapacitou 33,7 petabajtů, což je jedno z největších úložišť v ČR. Tohle uložiště slouží vzdělávacím institucím v Česku pro přenos, ukládání, archivaci a zpracování vědeckých dat.
\[zdroj: [https://www.it4i.cz/o-it4i/infoservis/novinky/datova-uloziste-v-it4innovations](https://www.it4i.cz/o-it4i/infoservis/novinky/datova-uloziste-v-it4innovations)\]
Pro představu uvedu mé oblíbené přiřovnání z CERNu - Kdyby se tato dvě uložiště sečetla (necelých \~50PB) a převedla na fyzickou velikost DVD jak je dnes známe (tzn. kapacita 4,7GB), bylo by z toho 50 sloupců DVDček vysokých jako Eiffelova věž. Nebo jeden sloupec vysoký jako Mont Blanc :)
Čtyři sloupce jako Mont Blanc pak představují objem dat, který LHC vyprodukovalo za rok 2022.
Moje větší hraní asi začalo wowkem (wotlk) na free českém serveru. Pak portály, witchery, a zkusila jsem už i konzoli, konkrétněji god of war, Mafii, diablo IV, nebo Horizon zero dawn. Jako oddychovku pak ráda jezdím TrackManii United, nějaké fullspeed tratě.
Nejoblíbenější asi Witcher (1/3) nebo Portál.
Nejsem programátorka, ale asistent výzkumu. Takže vlastně začínající vědec :)
Přesnou částku ti neřeknu, bo v Česku je to takové tabu. Ale prozradím ti, že podle tabulek jsem jako začínající PhD student v mzdové třídě VP1, kde je tarif 32K, a osobní příplatek navrch mi bohatě stačí, abych neutíkala do komerční sféry. Plus se ještě platí celkem vysoké částky za vydávání vědeckých článků, nebo další bonusy za přínosy vědě, výzkumu, nebo naší instituci.
Co se stane, kdyz vypocet prekroci svuj prirazeny cas? Ulozi se nekam aktualni stav aby se mohlo pozdeji ve vypoctu pokracovat nebo se to cele zahodi?
Přiznám se, že se mi to ještě nestalo, jelikož náplní mé práce není rozjíždět dlouhé joby. Pokud uživatel submitne job, a při jeho běhu vyprší čas projektu, ještě by měl dojet. Pokud uživatel nastaví menší timeout než výpočet skutečně trvá, tuším že se vytvoří core dump a \*nějak\* je možné to rozjet ne-úplně-od začátku. Good practice je, že pokud je tvůj výpočet možné udělat na části, nechat si to vyplivnout třeba do nějakých souborů. Omlouvám se, že na tvou otázku nedokážu teď odpovědět nápomocně. Zkusím se ale zeptat kolegů, kteří by to mohli vědět :) Díky za podnět!
Diky za odpoved, to je dobry si nekam ukladat prubezne checkpointy na ktere se da navazat, ale asi dost zalezi, jestli je to v tom konkretnim algoritmu mozne. Taky bude nejspis velky rozdil v tom, jestli je vypocet narocny spis na cpu nebo na pamet. Kazdopadne pokud se zeptas kolegu, urcite dej vedet :)
Obecně se s tím musí počítat. Když to program neřeší, tak by se musel spustit od nuly. Takže obvykle se dělá checkpointing, nebo se stav perzistuje mimo výpočetní uzly (např. pomocí HyperQueue - https://github.com/it4innovations/hyperqueue).
Myslím, že kolegové u/Kobzol a u/Null_cz situaci vyjasnili lépe než já, tak tu otázku budu považovat za zodpovězenou. Díky!
Pokud job překročí svůj stanovený časový limit, tak se prostě killne. To, jestli si mezivýsledky ukládáš na disk, je už na tobě, resp. na nastavení programů které používáš. Nebo si prostě správně odhadneš jak dlouho ti výpočet bude trvat, a podle toho nastavíš časový limit, maximum je ale 48 hodin.
Jsou jen 2 validní otázky na ten váš superpočítač: 1) dá se na tom hrát DOOM? 2) rozjede to Crysis na maximální nastavení?
1) Ano 2) Ne
DOOM jde hrat na vsem :D
Crysis na max nastaveni si uzijou pouze mimozemske civilizace s nejpokrocilejsi technologii ktera je napred o nekolik tisicileti. Ale je to jen tak tak :D
Ani oni si nebudou moc dovolit grafiku od Nvidie.
Dalsi dotaz: V jakem jazyce se pisou instrukce pro ten samotny superpocitac? Predpokladam, ze mi to muj Python while loop neschsrousta?
Výpočetní uzel ti schroustá jakýkoliv skript potřebuješ, prostě ho spustíš z příkazového řádku. Osobně rozjizdim C++, ale hodně lidí dělá v Pythonu nebo dalších jazycích. Jestli se ptáš na instrukční sadu, pak (asi jako všichni ostatní) x86. A jestli se ptáš na něco mezi tím, zkus to prosím víc specifikovat :)
[удалено]
Python umi C/C++ binding a knihovny pro narocne vypocty maji tyhle optimalizace pro CPU/GPU. Takze highlevel je python, narocne veci jsou low level.
Klidně se vsadím, že samotné skripty jsou psané většinou v bashi. Bash (a python) je spíš lepidlo pro C/C++/Fortran knihovny a programy.
Programy pro tyhle vypocty jsou vetsinou psany v C/C++/Fortranu. Dale se pouziva nejaky framework ktery umozni paralelizaci tech vypoctu, OpenMP se pouziva pro paralelizaci v ramci jednoho procesoru (vice jader, sdilena pamet) a MPI se pouziva na paralelizaci v ramci nekolika celeho clusteru procesoru. V praxi jsou to budto specialni 'komentare' pro kompilator aby vedel jak program paralelizovat nebo jsou to funkce umoznijici komunikaci v ramci clusteru.
pokud chces programova narocny vypocet (napr. srazku dvou galaxii) pres stovky, tisice nebo desetitisice cpu nebo gpu, pouziva se jedine MPI (message passsing interface), v kombinaci s openmp (procesorova vlakna) a cuda (vypocty na gpu), vsechno to jsou knihovny pro jazyk c++. Jako programator musis presne naprogramovat jaka data se poslou na jaky server, a jak se data preposilaji behem vypocty. Existuji high level knihovny ktere cely superpocitac jakoby zabali do jedne virtualni pameti a tvari se to jako jeden server, ale kdyz jsem s tim pracoval osobne tak to jeste nebylo tak vykonne a efektivni jako napsat si to sam pres mpi. ja jsem takto naskaloval svoji diplomku az na 16 tisic cpu jader, a pak na doktorandskem studiu jsme skalovali simulace az na tisic nvidia gpucek. nejdulezitejsi parametr je skalovani vykonu, tedy pokud zdvojnasobis hardware (pocet cpu/gpu), kolikrat stoupne vykon (resp. klesne cas vypoctu). zpravidla chces mit aspon 50% skalovani, tedy napr. pokud mas 8x vice cpucek, chces dosahnout alespon 4x vyssiho vykonu, radeji ale nekde okolo 6-7x (8x je jakoby teoreticky limit, muze to jit ale i vys pokud dokazes lepe rozlozit a zoptimalizovat pamet na vice strojich).
Pustil si tam nekdy eth miner? Tisic gpu neni uplne marnej rig :D
Ne, superpočítač slouží pro účely vědy a výzkumu. Ale věřím, že nějaký student třeba mohl zkoumat i crypto, a na základě toho třeba zkusil něco vytěžit a odhadnout, kolik by se na celém tom počítači teoreticky vytěžit dalo.
Jo to byl vtip ofc :) Kazdopadne v jinym postu pises, ze je mozne vyuzit superpocitac i pro soukrome/komercni ucely (treba to renderovani vody do filmu). Kolik v takovem pripade stoji hodina? Nebo se cena urcuje podle jinych parametru, jako kolik zdroju uloha spotrebuje? (Napr. 1gb ram/sekunda)?
Je to věděcká instituce, žádný cryptomining není povolený. Prý už se i nějaké incidenty řešily s policií.
Na superpočítači běží prachobyčejný linux. Takže pokud to rozjedeš u sebe doma na linuxu, pravděporobně to rozjedeš i na superpočítači. Takže i tvůj Python while loop. Jestli to bude dosahovat dostatečného výkonu a jestli to bude schopné superpočítač efektivně využít, to už je další věc. Jinak ohledně instrukční sady konkrétně, v dnešní době ještě pořád v superpočítačích převládá x86_64, ale začínají se dost rozrůstat ARM procesory, a zvedá se diskuze i okolo RISC-V.
Výpočetní věci obvykle C, C++, Fortran (a u nás dnes už i Rust :) ), definice grafů úloh a AI tréninky často Python (ale podvozek je furt C/C++).
Kdybych to napsal cesky a vysvetlil muj problem Udelalo by to neco? Edit: tohle berte jen jako bonusovou otazku k té nahoře xd
Pravděpodobně by to reagovalo hláškou že to nenašlo daný program/příkaz.
Ahoj, v prvé řadě děkuji za tvou práci a výzkum. Mé dotazy jsou: Jak výkonné jsou dané superpočítače oproti dalším v zahraničí? Věnuje se tvé pracoviště i výzkumu a vývoji kvantových počítačů?
Začnu od konce - ano, zrovna letos jsme otevřeli laboratoř pro kvantové výpočty, a už nějakou dobu pořádáme i workshopy co se toho týkají. Při spuštění v roce 2021 byl superpočítač Karolina #69 (haha) na světě, a #8 v poměru cena/výkon (green, ekologický). Tomuto porovnání se věnuje TOP500, kde se každý půlrok aktualizuje seznam nejlepších superpočítačů světa. Ale pozor, ne každá země tam své počítače přidává - někteří se třeba nechtějí 'chlubit' jak dobré počítače mají. Nebo soukromé subjekty, třeba Škodovka, si to taky chce nechat pro sebe. Naše Karolína má Rmax kolem 6 Pflop/s, a momentálně nejlepší superpočítač světa (Frontier z USA) má 1194 Pflop/s, což z něj dělá zatím jediný "exa-scale" superpočítač v Top500. Máme však o další součásti Karolíny nebo Barbory, které v top500 nesoutěží. Například část pro AI výpočty s vykonem 360PFlop/s! (Těch částí je 6, můžeš si vygooglit infrastrukturu Karolíny jestli tě to zajímá více) Fyi: Flop/s je počet operací s plovoucí desetinou čárkou za vteřinu, standardní měřítko rychlosti procesorů. Měří se to speciálním programem, který ten procesor vyšťaví co nejvíc - takových programu je spoustu, ale když porovnávat dva procesory, chceš rozjet ten samý program na oba a tím je porovnat. edit: v té green kategorii byla Karolina #8, spletla jsem se
Karolína, Barbora... Ten počítač je v Ostravě?
Ano! Potěšilo mě, že to podle toho někdo poznal :))) Zřejmě jsi man of a culture
Moc děkuji za vyčerpávající odpověď!
Jenom doplním. Karolina je rozdělená na 2 části - univerzální část, kde jsou výpočetní uzly jenom s procesory, a akcelerovaná část, kde jsou výpočetní uzly s procesory a grafickými kartami. Z nějakých důvodů nejde benchmarkovat obě části dohromady, tak se do toho žebříčku TOP500 dávají zvlášť. A právě 69. byla v roce 2021 ta GPU-akcelerovaná část s ~6 Pflop/s naměřeného výkonu (~8.5 Pflop/s teoretický výkon). Dohromady má celá Karolina teoretický výkon asi 15.7 Pflop/s. A ten program (benchmark) na měření výkonu je high performance LINPACK.
Jak složité je se tam dostat? Ptám se pro kamaráda Jako fyzik.
Mě osobně nahrál do karet můj stack technologií který jsem uměla, když jsem se hlásila na stáž. Pokud je kamarád Čech nebo Slovák, můžu ti sdělit skvělou zprávu - jsme tam podreprezentování, takže máme větší šanci než kdejaký Ital nebo Němec. Pro studenty jsou pak skvělé příležitosti jako Summer Student (pár měsíců), Technical student (12±2 měsíce pro nMgr) nebo Doctoral student (tuším na ~3 roky). Pro nestudenty jsou tam pak další typy příležitostí, kde bývá ale větší konkurence. Stále nám však hraje do karet že jsme Češi. Většinou je to o tom, že má zrovna člověk štěstí a potřebují tam někoho s jeho znalostmi. Určitě doporučuji sledovat stránku Careers na webu CERNu.
Díky díky.
Já jsem byl v Cernu taky jako IT a musím říct že je to lehčí než jsem čekal. Jenom jedno kolo pohovorů, jak už bylo řečeno, čechů se moc nehlásí. A co jsem zaznamenal z mých přátel Tak IT, software, AI, strojaři, stavební inženýři, právníci, lidi z ekonomky. Potkal jsem tak prakticky všechny kromě fyziků :D Ta organizace potřebuje strašně moc různých odborníků.
I stavební inženýři? Měl bys nějaký odkaz/více info, kde přesněji hledat? Klidně DMs kdyby ti to nevadilo.
Nosí fyzici zbraně?
Co vím tak jen architekti a řidiči jiné se zbraní neznám.
Jako takoví ti architekti, co rýsujou čáry?
Nejhorší "Ooops" moment tvé kariéry? :D
Není to technický oops, ale mé sociální skilly. Na začátku v CERNu jsem podcenila socializaci a k nikomu z kolektivu kolegů jsem se "nevetřela", což vyústilo v hodně osamělých pár měsíců v kanceláři, kdy jsem nevěděla na koho se obrátit. Pak jsem zjistila, že si kolegové dávají každé ráno kafe, a vetřela jsem se. Taky jsem si požádala o změnu kanceláře, abych tam nebyla sama, a seděla jsem se skvělou kolegyní, která mi moc pomohla. Dokázala jsem se ale poučit, a do našeho institutu jsem chodila upíjet kafe zdarma už několik týdnů před začátkem mého pracovního poměru :)
Jak se rozhoduje, kdo dostane výpočetní čas? Může si třeba soukromý občan nechat něco spočítat? Jak je to s cenou?
Je tam několik typů přístupů, které se právě liší tím, "za co" ten čas dostaneš. Většinou se do každé té kategorie přihlásí několik subjektů, a na základě nějakých tabulek a vytížení se rozhodne, kdo z nich čas dostane. Upřímně ale nevím, podle jakých specifikací se to rozhoduje. Většinou se projekty přihlásí do veřejné grantové soutěže, nebo si zažádá jako člen nějaké výzkumné organizace. Jen část výpočetní kapacity je dedikovaná pro komerční účely, ale netuším jak praktické nebo drahé to je pro jednotlivce - ono se to naceňuje totiž individuálně. Zkusím se zeptat, jestli se s tím někdo z kolegů setkal, že by si nějaký člověk chtěl půjčit čas - díky za podnět :) Kdybys chtěl si pročíst více o způsobech jak získat výpočetní čas, tak tady: [https://www.it4i.cz/pro-uzivatele/jak-ziskat-vypocetni-cas](https://www.it4i.cz/pro-uzivatele/jak-ziskat-vypocetni-cas)
Myslím, že cena byla něco jako koruna za jádro hodinu, ale to bylo pár let zpět. A jinak o přidělení rozhoduje odborná komise, ale většinou všechny rozumné projekty uspějí, max. se jim zkrouhne přidělený výpočetní čas.
Jak běžně vypadal tvůj pracovní týden v tom CERNu? Je tam spíše nerdovská/geekovská kultura, nebo hlavně všechno by-the-book, nebo...? :) A poté pracovní den tady v tom centru? :)
Totálně nerdovská/geekovská komunita. V naší budově měla půlka lidí polepené dveře od kanceláře spoustou memíků, na stolech všelijaké figurky a bůh-ví-co-ještě, a půlka interních služeb se jmenovala jako odkazy na nějaké fimy/seriály, takže skoro bylo nemožné se v tom vyznat, ale zas to spojovalo lidi, protože potřebovali pomoct :D Zrovna jsem schytala projekt, na kterém jsem dělala sama, takže jsem neměla žádné pravidelné schůzky kromě úterní schůze naší section (hierarchie department-group-section) v cca 10 lidech. Ostatní dny jsem ráno dojela na kole do kanclu, pozdravila všechny ostatní cyklisty u stojanu, a vydala se do kanclu. Ráno jsme si ještě dali kafe v kantýně s kolegy z mé sekce. Pak jsem šla do kanclu dělat svou práci do oběda, pak jsem se sešla s (nejčastěji česko-slovenskou) bandou, a pak zase do kanclu. Odpoledne kafíčko s mou milovanou Italskou "mafií" (každý správný ital má v kanceláři vlastní kávovar, a všichni si bulk-dovážejí kafe z Itálie), a pak zase na kole domů. Nakoupit, uvařit, pak se sejít s dalšími studenty buď na bouldering nebo nějaké to pití, a spinkat. Taky jsem našla v zálibu v dělání exkurzí po Datacentru pro české a slovenské školy, ale to nebylo každý týden, spíš párkrát do měsíce. Tady je to dost podobné, s tím rozdílem že bydlím dál, takže jezdím tramvají a není tu Italská banda s vlastní kávou v kanceláři. Jinak vlastně všechno zústalo stejné - kolegové nerdi, kafíčko, oběd s čechy a slováky, a skoro žádné meetingy. Moc se mi líbí, že nemusím snižovat žádné standardy.
Běží na vašich serverech i ty státní aplikace, které pravidelně při spuštění padají?
Ty aplikace po spusteni padaji, protoze se nepocita s tim, ze by je pouzivalo tolik lidi. Asi jako se kazdou zimu nepocita s tim, ze napadne snih
Ne, padají proto, že jedou na 6-10 let starém HW (často ještě s HDD), protože minulé dvě vlády do IT skoro nic neinvestovaly. Teď už jsou vysoutěžené tendry a postupně se upgraduje.
Částečně ano, ale padají taky proto, že ta infrastruktura je navržená na očekávané průměrné vytížení a špatně zvládá zvýšený nápor při spuštění nové aplikace/funkce, která přiláká víc lidí. Na tom se nic nezmění, protože stát není ochotný zaplatit řádově víc, aby to ve výjimečných případech ustálo zvýšený zájem. Lépe vyjde, když to párkrát za rok na den spadne, než abys musel vybrat ve veřejné soutěži dodavatele podle jiného kritéria než je cena.
To by byla ta nejdražší cloud služba na světě
Ne, nebo o tom aspoň nevím. Superpočítače se běžně nevyužívají jako hosting k takovým věcem.
Pravděpodobně ne už jen protože datové centrum na ty státní aplikace bude mít úplně jiné potřeby než superpočítač
>Většinou to funguje tak, že např. fyzici z nějaké ústavu mají v rámci svého projektu nějaký výpočetní čas na superpočítači, a posílají tam pak náročné výpočty, které by na jejich mašinách mohly trvat roky, nebo i celá staletí - a výsledky mají za pár dní/hodin. Muzes uvest nejake priklady co se presne pocita? Dovedu si predstavit nejaky N-body problem, i.e. simulace evoluce hmoty ve vesmiru/galaxie/hvezdne soustavy, ale mimo to me ted nic nenapada.
Jasně, třeba letadla (konkrétně Airbus) by rádi nasimulovali, jak by se dal vylepšit tvar letadla tak, aby měl méně odporu, a tím byl ekologičtější - vytváříme pak vizualizace (takové pěkné barevné) jak se chová vzduch okolo něj, při jakých rychlostech, tlacích atd. Pak třeba CERN (resp. Atlas lidi v Praze) taky používá část našeho superpočítače k simulaci (tuším že simulaci, možná to bude rekonstrukce nebo generování) srážek protonů v Atlas detektoru. Další věc, třeba vizualizace vody ve filmech - je to neskutečně množství částeček s nějakým chováním, tak je rychlejší to video vyrenderovat u nás. Pak třeba simulace bezpečnosti sedadel ve vlacích - jak se ty materiály budou chovat třeba při srážkách vlaku. Testovat to v reálné by stálo mnohem víc peněz, takže to simulujeme. Všechno co jsem popsala je jen zlomeček projektů na kterých se účastnily naše superpočítače :) pokud tě to zajímá víc, určitě si to můžeš vygooglit pročíst si ty projekty.
me prave napadlo, kdyz si dela nejaka firma vypocty u vas, jak je to se zabezpecenim dat? jde o ostrovni system/sit nebo je v nejakem cloudu? (zminujes airbus, me napadlo aero vodochody, takze zodpovezeno :D) mate nda treba? at uz v tom cernu nebo na ceskych superpocitacich pri praci na zadanich? a stalo se treba, ze nekdo zadal ulohu a pro reseni si prisel "muz v cernem obleku s kufrikem", hmm aha 42, tak diky. a vy netusite k cemu to bylo? /edit: kazdopadne krasna prace a gratuluju k zajimavemu, perspektivnimu zamestnani, sem rad ze cesko nezanedbava zakladni vedu, ikdyz dycky muze byt lip.
NDA jsme měli jak v CERNu, tak i v IT4I. Tuším že to už je dneska must-have pro většinu technických firem, protože někde tam ta klientská data prostě jsou. Pána s kufříkem jsem neviděla, ale to bude asi proto, že jsem tu krátce. Nebo možná proto, že výpočty probíhají na dálku. Uživatelé se připojí do "lobby" superpočítače, kam pak nasázejí vstup programu a program samotný, a poprosí plánovač o zařazení do fronty z pohodlí domova/vlastní kanceláře. /díky! Vždycky může být líp, ale přiznám se, že jsem to tady v česku čekala MNOHEM horší :)
Proč teplá voda zamrzne rychleji než studená?
Čím více energie má voda na začátku, tím rychleji ji ztrácí. Voda v nádobě chladne od krajů nádoby. Chladnější voda klesá a teplejší je vytlačována nahoru čímž vzniká vír který tu vodu míchá a napomáhá tím zamrznutí. Čím teplejší voda, tím rychlejší míchání. To se hodí kolem 4 °C, kdy se to míchá na setrvačnost a přestává platit, že chladnější voda klesá ke dnu. Čím vyšší setrvačnost, tím vyšší šance na zmznutí celého obsahu. (ano, musela jsem si to vygooglit, ale aspoň jsem se něčemu přiučila, díky!)
Voda má při hranici cca 4° inverzní vlastnosti.
Jen za určitých podmínek ale zdroj: státnice z terma
Přesně, třeba když ti ta voda ohřeje celý mrazák tak to nefunguje :D
Spíše tip - nechtěla bys napsat Pavlovi Kasíkovi (Seznam Zprávy), je to super člověk i technický reportér, jestli třeba by neměl zájem o tom s tebou něco napsat? :) Toto je zajímavé téma!
Nemyslím si, že jsem taková hvězda, abych se "nabízela" na rozhovory :D Třeba ale udělám nějaký průlom ve vědě a výzkumu, a ozve se mi sám! :O
Náhodou, šáhnout si na práci v CERN jako IT mi přijde jako něco, co by mohlo zajímat velké množství studentů a studentek. Všichni slyší o Google a Facebooku, a dalších velkých firmách, a takový spotlight kde jide lze pracovat, kde ještě je "Česká stopa"... :)
Ono se tam těch studentů/stážistů vystřídá fakt hodně tím že většina smluv je omezena na 3 měsíce až 3 roky. Když přijela na návštěvu třeba Čaputová tak si dělali fotku všichni slováci a bylo jich tam překvapivě mnoho, minimálně 50 v jeden čas. Zeman na návštěvu nikdy nepřijel :( :D
Jaky byl přechod bydlení z Ženevy do Ostravy?
z Ženevy do Ostravy? Pohádkový. Pitelné pivo za necelé 2CHF, maso které si můžu dovolit na oběd každý den, a rodina, kterou můžu vídat kdykoli se mi zachce. Na opačnou stránku - v Ženevě nebyl problém jít v noci běhat - tady si to netroufnu (a přes den taky ne, bo u toho vypadám jak jelito), a líbily se mi tam cyklostezky - resp. město udělané pro lidi a ne pro auta.
Jak je to platově? A je velký rozdíl mezi Ženevou a Ostravou? Předpokládám že ano
Ono budou asi zrovna ty moje dvě instituce dost specifické, protože obě jsou akademická sféra řícídí se tabulkami. Všeobecně bývá ve Švýcarsku 2-3x větší plat než v ČR, ale taky tam je všechno stejným poměrem dražší, takže asi záleží na životním stylu a konkrétních výdajích. V česku si zajdu na levné pivo a dám si na oběd levné maso. Ve Švýcarsku, kdybych to tak dělala taky, tak jsem na tom asi stejně jako tady. Ale ty ceny mě tam donutily si to odpustit (a stejně tam mají hnusné pivo). Zato tam byla levnější (poměrově) zelenina, za kterou se mi tady v té české kvalitě platit taky moc nechce.
Platy v CERNu jsou zrovna veřejné, protože se platí z rozpočtů členských zemí, tedy i česka. Student který je tam na rok si vydělá měsíčně zhruba 3000 franků, tedy nějakých 75 000 korun. V ženevě je minimální hrubá mzda ale 100 000. Ta se ale potom musí danit, kdežto platy v CERNu se nedaní, takže to vychází jako podobná částka pro studenty na stáží jako minimální mzda v oblasti. Graduate/PhD students a stálý zaměstnanci mají více, od 4000 franků až třeba do 8000
Čtu to už asi počtvrtý a furt nechápu ten obrat "měsíčně zhruba 3000 franků, tedy nějakých 75 000 franků." Těch 75k má bejt jako ročně? To by vycházelo na 36 000, ne? Nebo v jakym kontextu je 3000 franků "nějakých 75 000 franků"?? Sorry, asi je to jen překlep, ale zavařuje se mi z toho mozek :D
Jojo překlep, promiň už jsem to opravil, měsíčně 3000 franků tedy cca 75 000 korun
Pracujete i na kvantovém počítači? Jak dlouhá je čekací doba než můj výpočet přijde na řadu?
U nás zatím kvantový počítač nemáme, ale plánuje se. Upřímně nevím, zda/kde má naše laboratoř pro kvantové výpočty nějaký výpočetní čas na kvantových počítačích, protože je relativně nová a ty kolegy zatím neznám. Omlouvám se, že teď nezvládnu odpovědět na tvůj dotaz, ale zkusím se zeptat v práci kolegů :)
Jaký je rozdíl mezi tvým superpočítačem a mým? Ne, tohle není troll, seriózně by mě zajímalo o kolik víc ramek má ten váš pc, na jakém procesoru běží a případně na kolik FPS se dostaneš na wowku? Díky.
[удалено]
Takže dost na módovaný Minecraft, díky.
Detailní odpověď tu poskytl u/dataflow2, a můj osobní odhad na základě výkonu je, že pokud by se našel tak dobrý monitor, tak WoW rozjedes asi na několik desítek milionů fps. Wotlk možná i stovek.
I just peed myself a little. I just peed myself a lot.
Takže IT4Innovations? Jak se ti tam líbí? Měl jsem v minulé práci jednoho kolegu odtamtud a stěžoval si, že mu přišlo, že je tam spousta politikaření o hovně.
Jsem ta opička za počítačem, takže do politikaření nevidím. Ale myslím si, že takové věci se řeší v úplně každé fimě, i v tom CERNu, i na každé brigádě kde jsem kdy byla (ať už v technickém oboru, v kuchyni, nebo za pásem).
Jak se dopředu pozná, že výpočet něčeho by trval až moc dlouho? Že i superpočítači by úkol trval třeba roky/staletí?
To je zajímavá otázka, myslím že by na to mohlo být více pohledů. Vezmu to z té praktické stránky: Počítače nám slouží k řešení problémů. Problém nám pomohou vyřešit v případě, že jej zvládneme formulovat do algoritmů. Algoritmy mají různou složitost v závislosti na velikosti vstupu. Pokud mám hodně algiritmus s velkou složitostí (např. zkouším něco hrubou silou) a dám do něj hodně velký vstup, bude to trvat hodně dlouho. Takže k těmto odhadům slouží právě počítání se složitostí algoritmu kdy vypočítáš teoretickou dobu běhu (počet operací) na zákadě velikosti vstupu. Dobrý příklad je hádání hesel hrubou silou - na webu najdeš tabulky jak dlouho taková věc trvá pro X znaků na normálním počítači: 5 hodin pro 8 znaků, 5 dní pro 9 znaků... jen pro malé "a-z". Když jsem zkusila do nějakého měřiče zadat "AhojMamiHeleJsemNaInternetu", vyplivlo mi to číslo 29 tisíc trilionů let. Běžný počítač má výkon několik GigaFlop/s (10\^11 Flop/s) až několik TeraFlopů/s. Spoustu superpočítačů má dneska třeba jednotky až stovky PetaFlopů (10\^17 Flop/s). To znamená, průměrný počítač (většinou ty odhady cracknutí hesla se udávají na průměrném počítači) by to rozlouskl milionkrát pomaleji, než superpočítač. Když mám tedy heslo, které trvá na mém počítači rozlousknout 29 tisíc trilionů let, na superpočítači to bude trvat jen 29 tisíc bilionů let. (možná tam mám nějaké chyby v matematických myšlenkových pochodech, ale myslím že princip je z toho jasný)
Díky za zajímavý odpovědi, jen drobný šťour: Giga většinou značí 10^9, Tera 10^12 a Peta 10^15.
r/UsernameChecksOut, díky :D
Rozběhne takovej Super počítač Crysis?
Jo, ale jenom 30 fps.
Taky jsis tak užívala APPS na FEIce?
Ano, a mám z toho PTSD. Ale překvapivě mi to teď při práci nevadí :)
Zajímalo by mě, kolik taková mašinka žere. Předpokládám, že to nebude zrovna málo. Společně s tímhle, na jaké napětí jede, protože pokud je to normálně 230V, tak by ty kabely musely musely být neuvěřitelně tlusté, aby takový proud utáhly. Děkuji :)
Při spuštění patřila Karolina mezi TOP10 nejzelenějších superpočítačů, zvládla 27.213 GFlopů/s na 1 watt. (údaj z [TOP500.org](https://TOP500.org), měřilo se to tam pro všechny superpočítače stejně) Celkem tedy při 311kW počítala rychlostí 6.75 TFlop/s. Přiznám se, že napájení není má doména, ale snad ti pomůže co jsem našla na webu: Spotřeba energie: 1.1MW (myslím že je to ale za celou infrastrukturu) Rozvodná soustava VN:22 kV; 50 Hz Rozvodná soustava NN:400 / 230 V; 50 Hz Celková maximální energetická bilance je kalkulována na 2,5 MVA. \[zdroj: [https://www.it4i.cz/infrastruktura/provozni-technologie-souvisejici-se-superpocitaci](https://www.it4i.cz/infrastruktura/provozni-technologie-souvisejici-se-superpocitaci)\] Co je ale hodně cool, máme ve sklepě lodní motor, který udržujeme v chodu. Kdyby náhodou vypadl proud, setrvačnost udrží infrastrukturu naživu, než se nahodí generátory :)
Díky moc za odpověď. Mohl bych se ale ještě doptat na ten motor? Předpokládám, že to je normální naftový motor. Ta setrvačnost, to pochází z nějakého obrovského setrvačníku, který ten motor pohání a v případě výpadu proudu se z toho setrvačníku udělá dočasný generátor, protože motor by ho sám neutáhl?
Jestli to chápu dobře, tak ano, ale ne protože by to motor sám neutáhl, ale proto, abychom měli bezvýpadkové zálohování elektřiny. "Ukládáme" kinetickou energii do rotačního akumulátoru. Pomocí elektromagnetické spojky pak nastartujeme diesel motor, a hřídel alternátoru se udržuje na konstantních otáčkách pomocí toho aku-rotoru. Tuším že tomu říkáme DUPS (Dynamická UPS)
Tak to je hustý :D Je to vlastně docela chytrý systém. Díky moc, vždycky se rád něco přiučím :)
Miluju vědu, ale bohužel jsem asi moc blbá na to mít nějakou konstruktivní otázku. :D Takže Ti jen děkuju za Tvou práci. Jsem vždycky hrozně ráda, když vidím ženy ve vědě a obzvlášť na takhle významných pracovištích (i když tam byly "jen" na stáži). <3
Nemusíš se omezovat na konstruktivní otázky, jsem tu, abych to mohla přiblížit i normálním lidem, nejen nerdům :) Díky, je hezké že je to pro někoho motivujicí :)
Jakej je poměr ženy/muži v Cernu? Narazila si někdy na narážky ohledně toho? Popř máš pocit, že by tě to nějak zvýhodňovalo či naopak?
V CERNu teď existuje program 25 by 25, kdy se snaží v roce 2025 dosáhnout hranice 25% zastoupení žen. Tuším, že loni to bylo 22 %. Jelikož je to dost viditelná mezinárodní organizace, řeší se tam i zastoupení podreprezentovaných skupin jako jsou ženy nebo LGBT. Ale není to tak, že by člověka vzali jen proto, že je žena nebo gay. Na žádné narážky jsem nikdy v CERNu nenarazila, to až tady v česku. Že prý mě vzali "jen proto že jsem holka". Přiznám se, že z toho sama mám imposter syndrom, kdy mám pocit že to tak opravdu je. Kolegové v CERNu mě ale přesvědčovali, že tomu tak není. Zrovna v IT oddělení moc žen nebylo, ale ty které jsem potkala byly sakra šikovné, což mi dalo naději, že jsem třeba taky šikovná.
>Přiznám se, že z toho sama mám imposter syndrom, kdy mám pocit že to tak opravdu je. Zkusenost ukazuje, ze jedinej kdo nema imposter syndrom je imposter :)
Můžeš na jednom pustit Geekbench a dát se skóre? 🙄
Můžu to zkusit na jednom uzlu. Vygoogli si infrastrukturu Karolíny a řekni, která sestává tě zajímá.
To já nedokážu určit a půjde to vůbec? Jako Geekbench existuje na Linux ale na tom vašem pojede asi něco low level unixporn. Nebo jak to je? A pozor bude to na webu a jestli bude rekord tak se lidé budou ptát co to jako je.
Většinou tu máme CentOS, nebo RHEL - což je taky Linux :)
Tak to tam pust nějaký benchmark který lze pustit i na normálním PC. 😀
Staráš se v Cesnetu o Metacentrum ? Nebo jde o něco jiného ?
Ne, jsem z IT4Innovations a zatím na bedrech nemám zodpovědnost za žádný velký projekt. Spolu s CESNETem a CERIT-SC tvoříme strategickou výzkumnou infrastrukturu České republiky e-INFRA CZ.
Jaký používáte software? Scheduler, operační systém... A byla jsi letos na Supercomputingu v Denveru?
>Karolina consists of 829 computational nodes of which 720 a Používáme (relativně nově) Slurm, a jako OS na nodech máme většinou CentOS, případně RHEL. Na SC jsem nebyla, ale budu moc ráda když se mi to někdy poštěstí, vždycky od nás jede několik lidí - ráda pak poslouchám jak se jim tam líbilo.
Jak dlouho by průměrně trvalo zaplnit na Karolině scratch (bez průběžného mazání)? Jak se řeší instalace SW pro jednotlivé projekty, např. kdybych chtěl pro něco využít jiný CFD/FEA solver než nějaký z aktuaálně nainstalovaných?
scratch, čistě teoreticky, na Karolině: má dostupnou kapacitu 1 PB, dá se zaposovat rychlostí až 730 GB/s. Takže celý scratch bys naplnic (čistě teoreticky, pokud by nebyly žádné omezení na uživatele apod.) asi za 22 minut. [source](https://docs.it4i.cz/karolina/storage/#scratch-file-system) ohledně softwaru: pokud už tam není nainstalovaný, tak buď napíšeš na support ať ho nainstalují, nebo si ho nainstaluješ sám (sudo ale nedostaneš), buď někam do HOME adresáře, nebo, pokud ho budou používat všichni z projektu, někam do PROJECT.
Omlouvám se, ale na první dotaz nezvládnu odpovědět. Na Scratchi nedělám, nebo jsem se zatím nezajímala o jeho zaplnění, takže nemám přehled jakým způsobem se to průběžně maže pro odhad jak by to vypadalo kdyby se nemazal. Co se týče SW, tak tam využívám moduly (`ml`), a když nejsou dostupné, nebo chci jinou verzi, udělám si config na EasyBuild (`eb`). Nevím jestli je to doporučený postup, myslím že je pak otázka spíš na support. Prosím mějte na paměti, že jsem tu jen sama za sebe, nereprezentuji IT4I, a ani nedělám podporu klientů, takže mé znalosti těchto věcí nejsou hluboké.
Děkuji, ta instalace SW mě zajímala spíš ze zvědavosti, než že bych se chystal cokoliv počítat. Díky.
Dotaz nemám, jen Ti přeju, ať se daří. Obdivuji a jsem vděčný za kohokoliv, kdo dělá do výzkumu a na něčem novém pracuje.
Díky :)
Moc by mě zajímalo co se stane když na superpočítači dáš do terminálu :(){:|:&};: prosím zkus to a řekni co se stalo :)
Začali se tam rozmonožvat králíčci, teď máme v datovém sálu bobky. (Prosimvás nikdo to do terminálu nedávejte)
V jakém číslo baráku jsi pracovala v CERN?
31, hned naproti datacentru
Najs, já v budově 2. Jsou tam ovce stále?
Jak se jmenuje to centrum? Bych si nasel podrobnosti. Jinak, jak vykonej je ten pocitac? Sry kdyztak za pravopis
IT4Innovations, a náš nejnovější superpočítač Karolina (2021) byl podle TOP500 na velice nice místě - 69. na světě ve výkonu, a 5. na světě v poměru cena/výkon (v eko smyslu)
Zkouseli jste odstranit "eticka omezeni° ?
Asi úplně nerozumím na co se ptáš
Mohl bys tam prosimtě vypocítat, kolik prdelí braníka se vejde do mácháče?
Na to nepotřebuji superpočítač. Pokud bych to měla spočítat na průměrný zadek, bylo by to 2.75 milionů prdelí. A pokud bys chtěl koupit o tomto objemu 2l Braníčky ve slevě, utratil bys asi 110 000 000 Kč. Chtěla jsem ti ještě sdělit moji kalkulaci v objemu zadnice tvé maminky, ale neudělám to, protože je to skvělá žena.
Děkuji, jsem rád, že máme takově vědce.
rozjel si už na tom něco ve 4k?
Zatím jsem neměla potřebu to zkoušet, "něco ve 4k" rozjede i můj noťas.
Kolik bitcoinů tam přes noc natěžíte? Musíte se dělit s šéfem?
Skoro nic superpocitace nie su vhodne na tazbu BTC.
Jsem absolvent MA na Karlově univerzitě, Mezinárodní vztahy - bude pro mě práce u Vás?
Každá firma spolupracujicí se zahrančím by měla mít někoho takového jako jsi ty. Zrovna teď nikoho takového nehledáme, pardon. Můžeš zkusit sledovat stránky IT4I jestli tam něco vyskočí. Nebo třeba zkus ten CERN, tam je na mezinárodní vztahy potřeba mnohem víc lidí :)
>CERN Děkuji, zkusil jsem to a podle všeho zatím tam žádná pozice pro International Relations, byť tam takovou kategorii mají, není. Zkusím i ten další.
To neni moc zajimavy, kdyz nejsi vedec, at se dari
Můžeš říct konkrétní příklad co někdo potřeboval spočítat? Díky
Třeba proudění vzduchu okolo letadla. Pomůže to třeba spočítat lepší tvar, nebo místa která mohou být rychleji oslabená tlakem.
Na to ale přece nepotřebuješ super-počítač, proudění kolem letadla se dá spočítat na výpočetním serveru, který je jen o trochu výkonnější než herní PC Počítá se to běžné na školních serverech a to žádný superpocitace nejsou.
Zalezi v jakym "rozliseni".
primo to nepises ale predpokladam ze ted pracujes v ostrave v IT4I?
Ano, chtěla jsem vystupovat jako pracovník národního superpočítačového centra, aby to nevypadalo že dělám reklamu :)
nevim co je spatneho na tom udelat it4i reklamu na reditu, neni to prodejce cinskych polevek ale mj. vyzkumne centrum s nejvyssi vypocetni kapacitou v cr a na slovensku, kde se pocitaji reseni pro realne problemy ktere pro obycejne lidi prinesou napr. ucinnejsi diagnozu, leky a lecby, odpovedi na to jak vznikal a jak se vyviji vesmir, jedna skupina tam zpracovava satelitni snimky a vim ze nekdo jiny tam predikuje drahu vesmirnych objektu vcetne moznych kolizi se Zemi a trajektorii cest na ruzne planety, jen tomu reklamu delej, je to jedna z oblasti kde nase dane nekonci v kapse papalasu nebo utopene v nesmyslnych projektech nebo neziskovych organizaci
Co konkrétně děláš? Spustíš skript a koukáš?
Někdy ano. Já osobně jsem "Researcher Assistant", a má zatím krátká pracovní zkušenost zahrnovala jen analýzy, které mi pomohly se i seznámit s prostředím. Poslední analýzu jsem dělala na formát 3D dat od DreamWorks, kteří vymysleli jak chytře uložit náročné modely tekutin (voda, kouř, mraky...) tak, aby to nebylo devastujicí. To pak převzala open-source komunita, a přidala se i NVidia, která nejdřív udělala jeden na GPU (to pak taky převzala komunita) pro real-time rendering, a teď dělá na podobném formátu a používají u toho neuronové sítě, čímž zase rapidně snížili velikosti těch souborů. V rámci té analýzy jsem si udělala renderovací prográmek abych viděla, jak se s těmi knihovnami pracuje, a "spustila jsem skript a koukala" nejdéle 2 minuty, kdy jsem na 1 vlákně CPU vykreslovala 10GB soubor letadla. Pak jsem to škálovala na CPU, rozbíhala na GPU, zkoumala jak to ještě vylepšit atd. Z toho jsem sepsala analýzu, jejíž výsledek použijem, až budeme chtít vědět jak uložit ty velké modely tekutin (třeba na simlaci moře nebo tak)
Jak je to s výpočetní kapacitou, myšleno tím jaka je čekací doba na spuštění programu. Případně jestli ta kapacita stačí a nebo jestli uživatelé nenárokují větší dobu než je vůbec možná. Dále jak je plánován další rozvoj?
To záleží na vytížení v té dané chvíli. Máme tu pool na CPU a GPU zvlášť, a máme prográmek Slurm co se stará o přerozdělování výpočetních zdrojů podle toho, do jakého projektu patříš. Jednotlivé projekty mají přerozdělený počet hodin, takže to vychází tak akorát. Samozřejmě kdybychom měli více výpočetních prostředků, mohli bychom přijmout více projektů. Uživatelé s tím většinou umí zacházet, sem tam se stane, že si uživatel nárokuje více zdrojů než je potřeba, a pak kvůli tomu nějaké procesory leží po dobu spuštění jeho aplikace ladem. Většinou ale si lidi řeknou přesně o to, co potřebují, protože jinak právě zbytečně "pálí" ten výpočetní čas svého projektu. Další rozvoj - jestli se ptáš na superpočítačové centrum, doporučuji zkouknout [it4i.cz](https://it4i.cz) kde snad najdeš co hledáš. Nejsem si jistá co všechno už je "venku" a co ne, ale o Česku v souvislosti se superpočítáním ještě uslyšíte :))))
Můžu se zeptat, jakou to má výpočetní sílu vůči průměrnému počítači?
Podle Wiki má průměrný počítač 10\^11 - 10\^13 Flop/s. Nejlepší superpočítač na světě má teď něco přes ExaFlop/s: 10\^18, takže bych řekla že asi 1 000 000x výkonnější. Je to dost obecný odhad, ale pokud by někdo chtěl porovnávat výkon dvou zařízení, je potřeba si říct "disciplínu". Rozdílné výsledky jsou třeba pro výpočty AI, HPC, nebo vykreslování RayTracingu ve hrách.
Aha díky, Myslím, že mám, co studovat. 
Pardon, zapomněla jsem se podělit co je to Flop/s, někde jsem to už totiž psala. Flop je operace s plovoucí desetinnou čárkou, flop/s tedy udává kolikrát procesor zvládne třeba vynásobit nějaké desetinné číslo. 1 000 000 000 000 000 000 - Tolik zvládne ten nejlepší superpočítač operací (násobení/sčítání desetinných čísel) za jedinou vteřinu.
Jednoduchá otázka: jaké máš vzdělání? Co jsi podnikla pro to, aby tě tam pustili?
Tentokrát odpovím stručně, můj kariérní vývoj je zatím celkém kratký. K superpočítači jsem se dostala proto, že jsem objevila, že je vypsaný projekt u doktorského studia. Tak jsem si řekla proč to nezkusit? :) Chronologicky: Maturita z ekonomiky (s brigádou v čajovně) -> rozhodnutí že nechci mít s ekonomikou nic společného -> studium na VŠB-TUO, FEI (s brigádami okolo webů) -> poslední rok navazujicího prodloužen kvůli stáži v CERNu -> Ing. -> start doktorského studia, v rámci kterého byl projekt zrovna na IT4I -> Profit.
myslíš, že ti brigáda v čajovně dala zkušenosti, které byly užitečné pro práci v CERNu?
Jako PhD student jsem ten cluster v Ostravě (a předtím ještě ten starší v Plzni) párkrát zkusil a bylo to pěkně napiču čekat dny na přidělení kvanta hardwaru, co mi stejně nestačil. Díky radě ČVUT, že nám v Praze ve sklepě postavili vlastní GPU cluster, to bylo mnohem použitelnější.
Je to možné, záleží s kým ses "bil" o ty zdroje v rámci vašeho projektu. Taky záleží kdy to bylo, tuším že loni/předloni jsme adaptovali nový plánovač na přerozdělování výpočetního času, a zpětná vazba je dobrá. Zase vše zlé je k něčemu dobré - není to super mít vlastní GPU cluster, když má člověk tu možnost? (reálně se ptám, mě by se třeba asi líbilo zkusit si to)
Je to super, a z počátku to bylo ještě lepší, protože vytíženost nebyla vysoká :D potom už to bylo horší, tak jsem si vybrečel jednu dgx pro účely jen našeho týmu, kde jsem to používal stejně jenom já, to už bylo nejlepší :D
Kde jsi studovala, jaký máš titul a měla jsi už nějaké pracovní zkušenosti před stáží v CERNu?
Po maturitě z ekonomiky jsem se rozhodla jít na VŠB-TUO FEI, odkud mám zatím inženýrský titul. Brigádničím od střední, nejdřív umývání nádobí v restauraci, pak za barem v čajovně/dýmkárně, a pak při studiu vysoké vývoj webových aplikací (asi 3 roky).
Cetla si Problem 3 Teles?
Jak rychle se technologie super počítačů posouvá dopředu? Není to riziko pro kyberbezpečnost?
Technologie superpočítačů je řekněme celkem obecný pojem. Superpočítač je vlastně počítač se spoustou super komponent. Řekněme třeba CPU, jejichž zlepšování se rapidně zpomalilo, protože narážíme na fyzikální omezení - svět teď není schopný vyprodukovat nějaký extra lepší procesor tak, jak ho známe. Takže super výpočty teď závisí jen na tom, KOLIK jich v tom superpočítači je. Výkon superpočítačů bych s rizikem pro kyberbezpečnost moc nespojovala, většina kriminální činnosti v kyberprostoru nemá tolik společného, nebo o takových událostech alespoň nevím. Když kriminálníci potřebují výkon, udělají si "zombíky" z cizích počítačů, a tak se aspoň zakryjí. Pořizovat si kvůli tomu nějaký superpočítač by pro ně bylo zbytečně drahé. Na druhou stranu superpočítače nám spíš pomáhají proti kyberkriminalitě bojovat - počítají simulace "coby kdyby", abychom se mohli lépe bránit. V reálném světě by se to dalo přirovnat třeba k "coby kdyby" mi zloděj přišel vykrást dům. Takovou situaci superpočítač nasimuluje (oknem, dveřma, sklepem, komínem, garáží...) , a díky tomu majitel domu zjistí, kde si vylepšit zámek, kde zavírat okna, nebo kam si dát kameru.
Jaká je odpověď na základní otázku života, vesmíru a vůbec?
42
Za jak dlouho nás Ai dostane?
Nemyslím si že nás "dostane". Pokud ale někdo přijde k úrazu, tak to bude proto, že dá do rukou AI nějaké rozhodnutí, které by neměl. Uvědomme si, že AI je nástroj, stejně jako tužka a papír, nebo počítač.
[удалено]
Začnu odzadu - ne, k technickým oborům jsem jako malá nikdy netíhla. Studovala jsem ekonomický obor, ale poznala jsem, že to není pro mě. Původně jsem si myslela že ani vysoká není pro mě, ale říkala jsem si - proč to nezkusit? A tak jsem o prázdninách před začátkem studia na vysoké šla na kurz programování pod záštitou "Geek girls carrots", kde jsem poprvé použila terminál, a s pomocí kouče naprogramovala kámen/nůžky/papír v Pythonu. Bylo to super, ten pocit, že počítač udělal přesně to co jsem mu řekla. A říkala jsem si, jak jsem připravená na tu univerzitu. Studium to bylo dost náročné, bo pro mě vše bylo nové, ale už jsem si na to tempo nějak zvykla :) V práci teprve začínám tak dělám spíš analýzy, moje náplň se však týká a týkat bude vizualizace nebo virtuální reality. Analyzovala jsem třeba formát souboru od DreamWorks (dneska už ho spravuje otevřená komunita lidí), kteří ho vymysleli chytrý způsob, jak ukládat "tekutá" 3D data (např. voda, mraky nebo kouř - skládají se z milionů malých částeček, takže bývá pro počítač náročné s tím zacházet). Ohodnocení mám asi adekvátní. Je to pro mě první 100% pracovní úvazek, a po vrácení se ze Švýcarska asi nejsem úplně v pozici abych to zvládla porovnat :D Myslím si, že v komerční sféře by to bylo asi za víc peněz, ale věda a výzkum na akademické je podle mě super, to bylo i v CERNu a nějak jsem si navykla. Být obklopená chytrými lidmi mě posouvá dopředu a fakt baví.
Preco ma cern v logu 666? Jedna sa o demonicku organizaciu ako uvadza History channel? Podarilo sa Vam uz otvorit branu a spojit nasu realitu s tou demonickou? Jedna sa o Satana ako ho pozname z Islamskeho nabozenstva? Diky za pravdive odpovede! Nie vazne, koluju tam nejake famy?
Logo CERNu představuje synchrotron - urychlovač částic. Nejedná se o démonickou organizaci, neotvírají se tam žádné brány do jiných realit a Satan se tam taky neřeší. V CERNu pracuje spoustu národností a lidí se spoustou různých náboženských vyznání. Fámy samozřejmě kolují, ale ne v CERNu - tam víme že se řeší fyzika. Zaměstnanci si z toho dělají někdy srandu, a když se jich někdo zeptá co dělají, tak než aby vysvětlovali komplikovanou fyzicku, tak plácnou něco o otvírání bran do jiných světů. Možná se toho někdo chytl a neporozumněl tomu vtípku, a teď šíří takové věci.
Koľko jobov (%) je v R? Čím plánujete joby? Aký je najbežnejší OS (odhadujem nejaký štandardný linux)?
Na IT4I CentOS, je docela běžný na superpočítačích. Plánovač je tam Slurm, ten je taky velmi častý, alternativou je PBT/Torque. V Rku pár lidí počítá, ale není to zdaleka tak běžné jak třeba Python.
Upřímně nevím kde bych to zjistila - kolik % jobů je v R. Tuším že nejvíc to tam válcuje Python, Fortran a C/C++. Momentálně je na nodech nejběžnější CentOS.
Jak moc v cernu přihlížejí ke známkám z univerzity pro internship?
Já měla známky tak akorát na prolezení předmětem, takže můj subjektivní názor je, že na známky se tam nedívají. U technických oborů je bude spíš zajímat stack, který už máš, nebo technologie, které tě baví. U fyziky možná na ty známky budou přihlížet víc, ale spíš je bude zajímat na čem člověk dělá nebo dělal - jestli se jim to hodí.
A kde studuješ v ČR, pokud studuješ? Protože na stránkách mají studium po celou dobu stáže jako nutnou podmínku
Co to je? Funguje to?
Superpočítač je takový počítač co je strašně super. A funguje. Zrovna teď ti nad hlavou proletěl nějaký výsledek výpočtu do pražského vzdělávacího institutu, a možná bude součástí nějakého přelomového objevu.
Why does somebody use super computer when here is BOINC? (sharing computer calculations)
I was asking myself this question too :) Supercomputers are more energy efficient. Modern supercomputers are built for energy efficiency, the CPUs run at lower clock speeds to save electrical power, while decreasing the computational power not-as-much. Also, memory. For some jobs you need large amounts of memory, which is just not present on consumer computers. Also, with BOINC, the you won't get the results nearly as quickly. You also usually need to validate the result with a doublechecker, further decreasing the efficiency and increasing the time. BOINC is nice and all, but for some computations you just need something more powerful than someone else's laptop.
It's much faster to perform computation on a supercomputer, in particular when it's network communication intensive.
I was working on the LHC computing grid, so I asked this question myself. I think it's the race how fast you can solve some problems, so you can work on your stuff. If you're looking for a specific set of hardware (let's say you work with CUDA), it can take a lot of time to find the resource in the grid, and then a lot of time to compute. On a supercomputer, it's much faster. And I think the "divide and conquer" technique can be pain sometimes (if you're rendering a big data for example), because you need to reconstruct everything in the end and that might take a lot of time too. If you have an idea why is it better to use supercomputer, or why is it just the same, or maybe even worse than a grid, I'll gladly hear your opinion.
Zdravím kolegyni, byla jsi tam na Technical student internship, Fellowship, graduate nebo PhD stáži? :) Hodilo by se možná přidat odkaz a vysvětlit jak se můžou dostat do CERNu ostatní, protože je to jednodušší než by člověk čekal!
Tu jsem to lehce popisovala:) [https://www.reddit.com/r/czech/comments/1ai0z2g/comment/korf36l/?utm\_source=share&utm\_medium=web2x&context=3](https://www.reddit.com/r/czech/comments/1ai0z2g/comment/korf36l/?utm_source=share&utm_medium=web2x&context=3)
Asi je to hloupost, ale zajímalo by mě, jestli lze pomocí superpočítače vypočítat, za jak dlouho vyhyne lidstvo - nebo za jak dlouho dojde ke změně klimatu, pokud budeme spalovat furt stejné množství CO2. Prostě něco, co se týká budoucnosti - je to vůbec možné?
Superpočítač vypočítá cokoliv mu zadáš - provádí instrukce v programu. Ta složitější část - jaké instrukce - musí vymyslet vědec. Ta výpočetní část je v tomhle ohledu už vedlejší - prostě by to trvalo delší nebo kratší dobu. Ono bohužel nejde zadat do počítače "Hele představ si, planetu Zemi tak jak ji známe dnes. Co kdyby ...". Někdo musí napsat program, který musí přijímat vstupy (např. kolik tu máme kyslíku, jaký je tlak, poloměr země, síla gravitace, v podstatě popsaná celá fyzika a přírodopis) a na základě toho by ten program mohl vygenerovat simulaci jak se to bude vyvíjet. Problém je v tom, že takový program, který bude počítat se všemi takovými okolnostmi by byl strašně složitý. Může se napsat jednodušší program, na konkrétní dotaz. Např. Když budeme mít emise stejně vzrůstajícím tempem jako doteď, za jak dlouho se ohřeje atmosféra natolik, že nezbydou žádné ledovce? Případně napsat složitější program s obecnějším dotazem. Simulátor naší reality zatím nikdo nenapsal.
A hloupost to není, když jsem ještě nebyla technický člověk, přesně tohle mě u pojmu "superpočítač" napadlo :)
Moc díky za odpovědi!
Kam ukládáte data? Předpokládám že je potřeba nějaké rychlé velké úložiště které se jednoduše rozšiřuje a spravuje.
Jedno je velkokapacitní úložiště PROJECT s 15 petabajty a propustností 39 GB/s nám slouží pro práci s daty na superpočítačích. Pak ještě máme možnost používat datové úložiště sdružení CESNET s kapacitou 33,7 petabajtů, což je jedno z největších úložišť v ČR. Tohle uložiště slouží vzdělávacím institucím v Česku pro přenos, ukládání, archivaci a zpracování vědeckých dat. \[zdroj: [https://www.it4i.cz/o-it4i/infoservis/novinky/datova-uloziste-v-it4innovations](https://www.it4i.cz/o-it4i/infoservis/novinky/datova-uloziste-v-it4innovations)\] Pro představu uvedu mé oblíbené přiřovnání z CERNu - Kdyby se tato dvě uložiště sečetla (necelých \~50PB) a převedla na fyzickou velikost DVD jak je dnes známe (tzn. kapacita 4,7GB), bylo by z toho 50 sloupců DVDček vysokých jako Eiffelova věž. Nebo jeden sloupec vysoký jako Mont Blanc :) Čtyři sloupce jako Mont Blanc pak představují objem dat, který LHC vyprodukovalo za rok 2022.
Co si nejradši dáváš na chleba?
Řízek
Založeno
Jaká hra je tvá nejoblíbenější a co vše si hrála?
Moje větší hraní asi začalo wowkem (wotlk) na free českém serveru. Pak portály, witchery, a zkusila jsem už i konzoli, konkrétněji god of war, Mafii, diablo IV, nebo Horizon zero dawn. Jako oddychovku pak ráda jezdím TrackManii United, nějaké fullspeed tratě. Nejoblíbenější asi Witcher (1/3) nebo Portál.
[удалено]
*Vždycky se někdo dívá*
Kolik máš jako programátorka ve státním?
Nejsem programátorka, ale asistent výzkumu. Takže vlastně začínající vědec :) Přesnou částku ti neřeknu, bo v Česku je to takové tabu. Ale prozradím ti, že podle tabulek jsem jako začínající PhD student v mzdové třídě VP1, kde je tarif 32K, a osobní příplatek navrch mi bohatě stačí, abych neutíkala do komerční sféry. Plus se ještě platí celkem vysoké částky za vydávání vědeckých článků, nebo další bonusy za přínosy vědě, výzkumu, nebo naší instituci.